Už jsem nechtěla být doma stále sama a čekat, až se večer manžel vrátí z práce. Rozhodla jsem se mu pracovní poměr překazit a zařídit mu vyhazov!
Být hezky doma a užívat si zaslouženého odpočinku byl můj velký sen. První den doma jsem strávila oslavami. Upekla jsem manželovi husičku a potom jsme šli společně do kina. Tam jsme nebyli už mnoho let! Můj muž byl doma už skoro čtyři roky a dost se nudil.
Tvrdil, že se těší, až mu budu dělat společnost v té každodenní samotě! Jenže, moc dlouho mu to nevydrželo. „Mařenko, volali mi z fabriky, zda bych nepřišel na brigádu!
Tak jsem kývnul, budeme mít nějaké peníze na letní dovolenou,“ tvrdil nadšeně a hned si šel balit pracovní tašku s nářadím.
Doma jsem se bez manžela nudila
Moc nadšená jsem nebyla, ale s těmi penězi měl pravdu. A také jsem se těšila, že budu mít klid a čas na sebe. Jenže, brigáda se protáhla a on zůstával v práci čím dál déle.
„To víš, nejsou lidi a ti mladí nic neumějí! Teď jsou jim důchodci dobří! Kdo by jim opravoval čerpadla, to už nikdo neumí,“ vychloubal se pořád dokola a mě to začalo jít na nervy. Takhle jsem si důchod nepředstavovala!
Abych celý večer stála v pozoru u plotny a čekala, až přijde… Začal jsem ho denně přemlouvat, aby toho nechal a zůstal se mnou, ale on byl jako zhypnotizovaný.
Prostě se mu v práci, na kterou tolik let nadával, ohromně zalíbilo. Jednou jsem úplně náhodou potkala v samoobsluze manželku jeho šéfa. No, tedy jeho mistra, kterého měl na svojí směně. Hned se ke mně hnala a začala mého muže vychvalovat.
Vymyslela jsem pár pomluv
Měla jsem být ráda, ale naštvalo mě to. Tak jsem se jí, jen tak mimochodem zeptala: „A to vašemu manželovi nevadí, že ten můj pije? Občas si přihodí do panáčka i nějaký ten prášek, aby netrpěl těmi bolestmi zad…“ Paní koukala dost divně.
Vyptávala se na podrobnosti, které jsem si ochotně navymýšlela. Abych ji utvrdila v tom, co slyšela, pokračovala jsem: „To víte, on ty peníze potřebuje, ale k čemu? Aby si koupil zase jen alkohol a prášky.
Některé si objednává i na internetu! Nějaké driáky. Divím se, že mu to v té práci prochází. Jen aby nezpůsobil nějakou nehodu!“ Paní měla dost. Rychle se rozloučila a odešla. Byla jsem spokojená.
Chodím na brigádu a jsem spokojená
Svědomí mě sice trochu hryzalo, ale co. Účel světí prostředky! Výsledek mých pomluv na sebe nenechal dlouho čekat. „Tak si to představ. Prý už mě nepotřebují! Ptal jsem se co tak najednou.
Ale oni mi ani neodpověděli. To je dneska sprostota!“ kroutil hlavou zarmouceně manžel a já se v duchu radovala. Představovala jsem si, jak pojedeme na dovolenou a jak si všechno užijeme. Ale skutečnost byla nakonec úplně jiná.
Zavolali mi z mojí bývalé práce bych nechtěla na brigádu. Tak jsem kývla, protože do léta bych se doma hrozně nudila!
Marie N. (69), Klatovy
