Asi nenajdeme zahradu, kde by nerostl aspoň jeden jehličnatý strom. Ať už je to stříbrný smrk nebo zakrslá borovice. Okrasných jehličnanů je ale mnoho druhů, některé v našem podnebí žijí přirozeně, jiným musíme věnovat trošku víc péče.

Chcete, aby vaše zahrada hrála barvami od jara do zimy? Opravdovou proměnu jí zajistí právě jehličnany.

Nejprve je třeba si rozmyslet, kolik okrasných stromů vlastně v zahradě chceme pěstovat. Klasické pravidlo zahradní architektury přitom říká, že by jehličnaté stromy měly zaujímat přibližně třetinu dřevin v zahradě. Zbytek poté tvoří stromy listnaté.

Vůbec nejlépe přitom bude vypadat zahrada, ve které oba tyto prvky vhodně zkombinujeme a vytvoříme tak dokonalou harmonii.

V současné době přitom není výjimkou ani zahrada sestávající pouze z jehličnatých stromů, které se k sobě hodí díky odlišným barevným odstínům.

Stylizace v zahradě

Dále se musíte rozhodnout, zda chcete, aby okrasný jehličnan symbolizoval samostatně stojící solitér, vyrostl z něj obrovský strom poskytující stín, nebo vsadíte na živý plot. Určitě každý dobře zná stříbrný smrk.

Správný název je smrk pichlavý, má husté větve a krásné modrostříbrné zbarvení jehliček.

Najdete i kultivar s převislými větvemi, ten nezabere místo do šířky, ale s výškou si neporadíte. Do menší zahrady je tedy lepší vysadit zakrslou odrůdu Glauca Globosa, ta roste pomalu  jen do 1–1,5 metru.

Pro pestrost skladby koutku s jehličnany si určitě vysadíte i některé druhy se žlutými, až temně zlatými jehličkami.

Na výběr je například několik poměrně nových odrůd tújí východních. Odrůda Elegantissima Aurea vyroste jako hustý štíhlý stromek až do výšky tři metry a můžete z ní mít i hustý vysoký živý plot nebo předěl zahrady.

Naopak bobeček Aurea Nana nepřeroste 1,5 metru a soudečkový tvar se bude krásně vyjímat uprostřed trávníku nebo jako dominanta skalky.

Výběr jehličnanů

Jako solitér zřejmě nejlépe vyniknou sloupovité nebo kuželovité dřeviny. Rozhodně lépe přitom vypadá, když solitér doplníte o další okrasné stromy a vytvoříte tak harmonickou skupinu.

Pokud chcete jednou mít na zahradě velký strom, rozmyslete si hodně dobře jeho umístění při sazení. Bude totiž potřebovat hodně prostoru.

A proto jej umístěte spíše dále od stavby, kterou by mohl za několik let i narušit. Nebo máte zájem o živý plot namísto toho klasického? V tom případě pro vás máme dobrou zprávu.

Živé ploty vytvořené z jehličnanů jsou obvykle velmi snadné na údržbu a umožňují i tvarování.

Pokud jde o lokalitu, jehličnany jsou poměrně nenáročné. Jestliže jim dáte dostatek živin, světla i vláhy a budete se o ně pravidelně starat, zejména je stříhat, resp. zaštipovat, budou vám dělat radost dlouhá léta.

Většině druhů se lépe daří na slunných či polostinných stanovištích, ale zvládnou i stín.

Pěstování v nádobě

Při pěstování jehličnanů v nádobě, je potřeba zajistit dvojnásobný přísun živin, protože je rostliny spotřebovávají rychleji. Totéž platí i pro zavlažování, ale tady naopak hrozí i riziko přelití, které rostlině rovněž neprospívá.

Nádoba musí být dostatečně velká a vyžaduje funkční drenáž, jež odvede přebytečnou vodu. Jehličnany pěstované v nádobách se mohou vysazovat během celého vegetačního období.

Jak na sázení jehličnanů?

Jehličnany se v ideálním případě sázejí na podzim. Tak mají dostatek času zakořenit a do jara se připravit na začátek vegetačního období, kdy rostlina potřebuje hodně energie.

1. Místo pro výsadbu se zryje do hloubky, přidá se hnojivo a odstraní se vytrvalý plevel. Opravdu prostor pořádně očistěte, aby měl stromek zázemí.

2. Pokud je půda hutná, provzdušní se ještě navíc pískem nebo substrátem.

3. Do připravené zeminy se vyhloubí díra, do které přijde kořenový bal. Otvor musí být dvakrát větší a jeden a půlkrát hlubší, než kořenový bal stromu, který sázíme.

4. Stromek se umístí do jámy, hloubka musí respektovat výšku balu, hlubší sázení je zbytečné a stromku nijak neprospěje.

5. Sazební jáma se vyplní vytěženou zeminou, která se promíchá s kompostem a šetrně se udusá, aby se zemina dostala opravdu až na dno přímo ke kořenům.