nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     O smutných Vánocích jedné osamělé milenky
O smutných Vánocích jedné osamělé milenky

Můj příběh je jako z potrhlého amerického filmu. Ale stalo se to navlas tak, jak vám to budu vyprávět. Také jsem dřív myslela, že se takové věci nestávají, nebo aspoň ne mně. Jenže ty Vánoce před dvaceti lety byly asi čarovné, magické, kdoví.

Byla jsem nešťastná, když se blížily. Tušila jsem, co mi přinesou. Už jsem tak nechtěla žít. Každé Vánoce sama. Pravda, mohla jsem být u rodičů, jenomže bylo mi už šestatřicet, a když jsem si představila, jak by to probíhalo.

.. Jednali by se mnou jako s děckem. Úplně to vidím: Máma by říkala, ať si dám pozor na kapří kosti, abych si nějakou nezapíchla do krku. Hlídala by, kolik vypiju vína, a po druhé sklence by mi ji schovávala.

A protože bych se zuřivě bránila, schovala by lahev. Naříkala by, že se dožila dob, kdy je ze mě alkoholička, a že ji mrzí, že nemá vnouče. Že už na ně čeká deset let, nebo i déle. Kolem půlnoci by propadla malomyslnosti docela.

Tekly by jí slzy a pokládala by si otázku, kde udělala ve výchově chybu, když její dcera chodí se ženatým chlapem.

Táta by ji okřikoval, ať je zticha, že neslyší silvestrovský program v televizi, a máma by syčela, že všechno je to jeho vina, protože byl pořád v práci a výchově se málo věnoval.

A mně by bylo do breku. Po jejím cukroví bych tři kila přibrala. To už je lepší být sama. S Milanem jsme se seznámili na jakémsi firemním večírku, kde jsem se ocitla náhodou, protože kamarádka, která dostala chřipku, mi dala svou pozvánku.

Náhody nás leckdy vedou do propastí, jak se ukázalo. Vysoký, asi pětatřicetiletý podnikatel v bezchybném drahém obleku mi učaroval na první pohled. Byl hezký, působil vzdělaně, sečtěle, jeho vtipům jsem se smála celý večer.

Vyprávěl o svých zálibách: vážná hudba, chození po horách, no jako kdyby byl moje dvojče. I když mi bylo teprve pětadvacet, slabý vnitřní hlásek mě varoval. Říkal, že tohle má háček, že tak jednoduché to nebude.

Prstýnek neměl. Odporovala jsem svému vnitřnímu hlasu, že přece když nemá prstýnek… Hlas se smál, až se zalykal. Na druhém rande Milan přiznal, že je ženatý a má dvě děti, čtyřletou holčičku a dvouletého chlapce.

Seděli jsme v nejlepším podniku ve městě, pamatuji si, že na stolech hořely vysoké svíce ve svícnech. Zvedla jsem se tak razantně, že jsem převrhla židli.

Dodnes vím, že jsem měla na sobě dlouhé červené šaty, chodila jsem v nich parkem, byla mi zima, byl listopad.

Milan za mnou přiběhl s růží a mým kabátem… Ríkal mi ta největší klišé, která existují. Všechna, která vás napadají. Manželka mu nerozumí, je to protivná hysterka, navíc po porodech ztloustla. Už několikrát hovořili o rozvodu, brzy na něj dojde.

Jeho žena neumí nic než fňukat, líčit se u přehnaně drahého zrcadla a utrácet jeho peníze. Zato já! Jsem úplně jiná.

Je se mnou legrace, nemluvím jen o penězích, nevyhledávám hádky, nevadí mi hospody, ba dokonce do nich chodím, dá se se mnou mluvit o všem, piju pivo a vypadám reprezentativně.

Těžko tomu uvěřit, ale všechny tyhle hloupé fráze jsem brala vážně. Nejvíc tu o rozvodu. Výsledek? Uběhlo jedenáct let. Děti chodily do školy, cloumala s nimi puberta, holce bylo patnáct, klukovi třináct.

Milan je zprvu nemohl opustit, protože byly malé. A teď: Cožpak může opustit pubescenty? Vždyť by okamžitě začali fetovat! Utekli by z domova a přežívali na ulici, jak by to s nimi asi tak dopadlo?

Přece po něm nemůžu chtít, aby se stal zkázou pro svoji vlastní krev! Uznala jsem, že něco tak děsivého po něm žádat nemohu, a protože Vánoce klepaly na dveře, utíkala do supermarketu koupit si spoustu vína.

Jak jinak bych ty své osamělé Vánoce přežila? Vnitřním zrakem jsem se viděla za dejme tomu dvacet let.

Sedím na staré, prodřené pohovce u televize, otupěle sleduji dvou stý padesátý sedmý díl seriálu pro osamělé důchodkyně, vážím devadesát sedm a půl kila, prsty s okousanými nehty si beru z veliké mísy další koláč s tvarohem.

Jsem opilá, u nohou mi leží prázdné lahve. V místnosti je se mnou patnáct koček. Sedm z nich sedí na mně. Nejhorší byl předvečer Štědrého dne. Ten mi dal tehdy zabrat. Vzpomínám, jak jsem stála na balkoně a dívala se na oranžový měsíc.

Byla zima, hustě padal sníh, z několika míst bylo slyšet koledy. Napadlo mě: co kdybych šla a postavila se pod jeho okno a dívala se nahoru, dokud nezmrznu? Pak jsem to udělala. Zavolala jsem mu. Nevěřil svým uším, syčel do telefonu:

„Tohle ať už se nikdy neopakuje!“ Brečela jsem: „Co mám dělat? Jsem tady úplně sama.

“ A on zuřivě šeptal: „Tak si třeba objednej pizzu!“ Zavěsil. Nikdy v životě jsem necítila větší vztek. Jako v tranzu jsem si našla telefonní číšlo provozovny Pizza domů a skrz slzy si jednu objednala, šunkovou s rajčaty.

Pak jsem otevřela lahev vína a čtvrtinu vypila naráz rovnou z lahve. Když zazvonil mladík, který rozvážel pizzu, údivem otevřel pusu. Spatřil rozcuchanou zoufalou divoženku ronící černé slzy, jak se potácí u dveří, v ruce flašku, už prázdnou.

Byla jsem namol. Blekotala jsem myslím něco v tom smyslu, že chci spáchat sebevraždu a že by bylo tudíž nejlepší, kdyby ta pizza, kterou přinesl, byla otrávená. A jestli není, tak si ji otrávím sama. Rohypnolem! A vydala jsem se do koupelny hledat krabičku s lékem.

Matně si vzpomínám, že pronesl něco jako: „Pořád říkám, že ty Vánoce by neměly bejt. Já bych je škrtnul.“ To se mi líbilo, asi desetkrát jsem přikývla, rozesmála jsem se, zakopla o práh obývacího pokoje, natáhla jsem se a div si nezlomila ruku.

Měla jsem pocit, že vešel dovnitř se mnou, něco kutil v koupelně (později se ukázalo, že odtud odnesl veškeré medikamenty, dokonce i kapky do nosu a borovou vodu tříprocentní), pizzu položil na stůl, odebral mi flašku, uložil mě na gauč a přikryl dekou.

Slyšela jsem ještě, jak za sebou potichu zavřel dveře, pak už všechno zahalila milosrdná tma. O to horší bylo probuzení. Mít na Štědrý den obrovskou kocovinu je trapné. Cítila jsem se jako ten nejhorší člověk na světě.

Nikdy v životě mě tak nebolela hlava, měla jsem chuť umlátit si ji o zeď, aby to přestalo. Zvracela jsem asi sedmkrát a při tom jsem si říkala: „Veselé Vánoce, Alenko!“ Když zvonil telefon, myslela jsem, že je to prastrýc František, vždycky o Štědrý den volal.

Ale byl to ten kluk z Pizza domů. Uvědomila jsem si, že ani nevím, jak vypadá, protože jsem ho viděla rozmazaně. Dlouze jsem se omlouvala, on se smál a tvrdil, že se bál, abych neskočila z okna. A prý jestli se může na Boží hod zastavit.

Řekla jsem, že klidně. Pak jsem si uvědomila, že na Boží hod se chtěl zastavit i Milan, a bylo mi to najednou fuk. A tak, když mě můj ženáč přišel milostivě navštívit, našel mě v obýváku s mladíkem z pizzerie.

Jen jsme si povídali. Řekla jsem Milanovi: „Jsi rozvedený?“ Vytřeštil oči. „Tak vypadni,“ dodala jsem. Mladý muž z pizzerie se posléze stal jejím majitelem. Byl dobrá partie. Nebyl ženatý, oženil se až se mnou, a vůbec mu nevadilo, že chci děti.

Alena J. (56), okolí Prahy.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Hned se mi vybavily podrobnosti a všechno odpovídalo. Jsou lidé, kteří si zapisují své sny. Já jsem k nim nikdy nepatřila, jeden sen mi ale uvázl v paměti napořád. V době, kdy se mi zdál, jsem ho nepochopila. Vrátil se ale ke mně o řadu let později jako ozvěna. Tu ženu jsem vůbec neznala Bylo […]
Teprve když si člověk udělá časovou osu, zjistí šokující souvislosti. Moje matka pocházela z poměrně početné a rozvětvené rodiny. Měla šest sourozenců. V minulosti bývalo u našich předků zvykem mít více dětí. Jednou za jedenáct let ale vždy někdo z rozsáhlého rodu zemřel předčasně. Byl v tom skutečně nějaký děsivý řád. Smích mě rychle přešel […]
Ještě v září může být voda na koupališti příjemná, a tehdy tomu tak doopravdy bylo. Ale to nebyl jediný důvod, proč jsem tam chodila. Léto si podávalo pomalu ruku s podzimem, ale maličké koupaliště v našem městečku ještě nezavřelo. Bylo totiž krásně. Tak krásně, až to lákalo ke koupání. A čistá, až překvapivě teplá voda, vůně dřevěných převlékacích kabinek, vyhřátých sluncem, […]
Doktoři zaveleli, že se děda musí šetřit, dávat na sebe pozor. Byl však velice neukázněný pacient a dělal si, co chtěl, na doktory kašlal. Jsou chvíle, kdy si řeknete: ještě včera jsem byl šťastný, ale nevěděl jsem o tom. Protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Totéž platí o nemocech. Děda byl jako řípa, vsadili bychom se, […]
reklama
Partnerské vztahy
Nesmíš mě odmítnout! To bolí
Když se muž rozhodne odejít, nedonutíte ho, aby zůstal a dál vás miloval. Jak říká moudré přísloví: Co k vám patří, neztratíte, co není vaše, neudržíte. Láska nejde naprogramovat. Buď je, nebo není. Můžete o lásku prosit, ale jediné, čeho dosáhnete, je, že ztratíte úctu sama k sobě. A pokud ji nemáte vy, jak ji k vám může cítit ten druhý? […]
Bojíte se dalšího tvrdého přistání?
Možná jste zažila zklamání a byla podvedena. A tak se vás zmocnil strach. Jak se zbavit pocitu ohrožení a podezíravosti, které vás tíží? A dá se vztah ještě zachránit? Láska je velmi silný cit. Potřebujeme ji k životu, abychom se cítily šťastné. Kde je láska, tam je i strach z opuštění, strach perfekcionistek, které si myslí, že nejsou pro partnera dost dobré. […]
Chtěla bojovat a já jí pomáhala
Až když sestra našla násilnickému manželovi fotky milenky v telefonu, odhodlala se od něj odejít. A v tu chvíli jsem nastoupila já, jako její největší opora, a zařídila jí vše k tomu, aby už měla klid. Nikdy jsem své sestře Daniele nezáviděla. Měla sice hezkého manžela, na fotkách se tvářili jako dokonalá rodina, ale já věděla, co se za tím […]
Čeho se bojíte, to vás prostě nemine
Víte, že svým myšlením, slovy a v neposlední řadě i vším tím, co a jak děláte, probouzíte sílu, která na vás pak odpovídajícím způsobem reaguje? Jestliže to, po čem v hloubi srdce toužíte, je cítit štěstí, lásku a přátelství, musíte být i vy sama pro sebe a své okolí šťastná, milující a přátelská. Ať uděláte cokoli, všechno se k vám totiž nakonec vrátí. A platí to také obráceně: […]
Cestování
Klenoty Jadranu
Chorvatsko nemá jen kouzelnou pevninu, ale také tisíce ostrovů a ostrůvků. Vyrazte sem právě teď, kdy už nebývají pláže plné turistů, ale moře je ještě dostatečně vyhřáté ke koupání. Pláž jako z pohádky Největším lákadlem ostrova Brač je překrásná pláž, kterou jen tak v Evropě neuvidíte. Říká se jí Zlatni rat neboli Zlatý roh. Pokud ji budete na […]
Jindřichův Hradec: Krása, jež se houpe na klidné vodě
Z jedné strany ho svírá řeka Nežárka a z druhé rybník Vajgar. Centrum Jindřichova Hradce vás i proto krásně ukolébá. Navíc je v něm vážně hodně věcí k vidění. Malebný, kouzelný, ale i hrdý a plný historie. Takový je Jindřichův Hradec. To, že v něm v podstatě všude slyšíte nenápadné šplouchání vlnek, mu dává velmi […]
Jako v Karibiku – Kapverdy
Už vás nebaví egyptské resorty? Zkuste změnu – Kapverdské ostrovy! Čekají tam na vás nejen snové pláže, ale i kulturní památky a přírodní krásy. Kapverdy jsou ideální tip pro ty, kdo si chtějí prodloužit léto, aniž musí cestovat přes celou zeměkouli a sahat příliš hluboko do kapsy. A zároveň poznat něco nového, nechat na sebe dýchnout pravou exotiku. Na ostrovech v Atlantském oceánu u pobřeží […]
Kouzelný ostrov Korsika
Francouzský klenot v srdci Středozemního moře vám nabídne též italské tradice, tady zažijete jedinečnou atmosféru – mix francouzského šarmu a italské vášně. Toužíte navštívit rodný dům Napoleona Bonaparta? Pak musíte na Korsiku, ostrov, kde se tento francouzský velikán narodil. Zde směřujte do hlavního města Ajaccio. Slavný rodák ale není jediné, čím se může Korsika chlubit. Najdete tu […]
Krása a zdraví
Modré retro stíny jsou zase tady!
Vzpomínáte na zpěvačku Agnethu Fältskog ze švédské kapely ABBA a její doširoka zářící modré oční stíny? Právě tento hit 70. let je znovu na scéně. V té souvislosti není od věci zjistit, jak s nimi správně zacházet. Modř až k obočí, nebo linky podle Twiggy? V kurzu je zejména nejstudenější  odstín modré, který má evokovat právě 60. a 70. léta. „Powder blue“ […]
Nenechte si zkazit podzim špatnou náladou a „depkou“!
Takzvané podzimní deprese nejsou lenost nebo výmluva, mají dokonce lékařský název: sezonní afektivní porucha. Nemusíte ale brát léky, mnohdy stačí jen upravit svůj jídelníček. Co ještě můžete pro dobrou psychickou pohodu udělat? Nejspíš to dobře znáte – s podzimem přijde větší chuť na sladké a s tím je pak spojený nárůst váhy, snížení výkonnosti, únava a kvůli […]
Řasenku klidně odložte
Chcete zvýraznit své řasy, ale bez lepidla, umělých doplňků či každodenního používání řasenky? Jde to! Představte si, že se hned po probuzení podíváte do zrcadla a vaše řasy už vypadají, jako byste jim věnovala několik minut s řasenkou. To umí lash lifting – šetrná procedura, která podtrhne přirozenou krásu řas a dodá jim elegantní tvar. Kouzelné natočení Lash lifting se […]
Nastal čas na vlasový restart
Vypadají vaše kadeře jako bez života, ztratily lesk nebo se třepí konečky? Dostat je zase do formy zabere trochu víc času, ale jde to. Poničené vlasy vyžadují cílenou péči. Vlasová kosmetika by měla obsahovat látky, které je obalí a zacelí jejich šrámy. To splní nejlépe silikony, které vlasům dodají lesk, ale zároveň nezanesou vlasovou pokožku. Pozor […]
Magický svět
Příroda je mocná čarodějka, díky ní jsem stále naživu
Byla jsem postavena před drtivou skutečnost. Měla jsem se rozloučit se životem. Vsadila jsem na přírodu, a ona mi pomohla. Takové zprávy se děsí každý. Když si vás lékař posadí před sebe, podívá se vám zhluboka do očí a řekne, že máte zhoubný nádor a metastázy, říkáte si, že to přece nemůže být pravda. V mém případě to ale […]
Jak jsem se stala děsným sýčkem rodiny
Dokázala jsem vycítit smrt. Stala jsem se postrachem okolí. Všichni se mě báli! Přitom jsem byla ještě dítě. Jako dítě jsem byla nazývána sýčkem rodiny. Jakmile jsem si na některého z příbuzných náhle vzpomněla a měla tendenci jej rychle navštívit, bylo všem jasné, že má dotyčný namále. Už jako malá jsem prý měla ty schopnosti. Dodnes se […]
Co říká opakující se čas 11:11?
Pokud máte na hodinkách symbol 11:11, zbystřete. Ve vašem životě se děje něco  významného! A rozhodně to není náhoda… Každý z nás se někdy zarazil nad shodou stejných čísel na hodinách, která ho hned udeřila do očí. Může to se to stát třeba tak, že se začnete v noci pravidelně probouzet v určitou dobu. Pokud se v […]
Když pláče duše, stoná tělo
Právě to, nač myslíte, si nakonec i sama vytvoříte, nebo způsobíte. Bolí vás tělo? Potlačujete emoce? Trápí vás stále ty samé nemoci? Pak poslechněte své vlastní JÁ. Podlomeným zdravím vás tělo upozorňuje, že je na čase zpomalit. A nejspíš i něco změnit. Nemoc vzniká tam, kde přeslechnete volání své duše, a tak na vás začne volat skrze tělo. Jakými […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fackoval carův našeptávač důstojníky?
historyplus.cz
Fackoval carův našeptávač důstojníky?
Marja se bojí, co s ní bude dál. Rok po svatbě a oni ještě nemají děcko. Pravidla ve vojenské kolonii, vynálezu nelítostného našeptávače cara Alexandra, jsou přísná. Když každý rok neporodíš, stihne tě trest!   Věci i lidé potřebují řád, neposlušné je třeba tvrdě trestat. V tom se utvrzuje Alexej Arakčejev (1769–1834) už odmala. Jen o dost
Celerová polévka s ostrými bramborovými kostičkami
tisicereceptu.cz
Celerová polévka s ostrými bramborovými kostičkami
Velmi netradiční varianta zeleninové polévky. Vyzkoušejte Suroviny 20 g másla 1 lžíce olivového oleje 2 šalotky 750 g celeru 150 g brambor ½ lžičky mletého koriandru 500 ml zeleninového
Panenka, která podpálila osud: Strašidelná historie Ústavu sociální péče v Měděnci
enigmaplus.cz
Panenka, která podpálila osud: Strašidelná historie Ústavu sociální péče v Měděnci
Zima 1984. Ústav sociální péče v Měděnci na Chomutovsku se stal svědkem jedné z největších tragédií v novodobých českých dějinách. Vše začalo banální nedbalostí jediné dívky, která se rozhodla zapálit
DS Automobiles partnerem Paris Fashion Week
iluxus.cz
DS Automobiles partnerem Paris Fashion Week
Společnost DS Automobiles, která je od roku 2019 partnerem PARIS FASHION WEEK®, obnovuje svou podporu této významné události a svůj mezinárodní dosah ve světě módy. DS N°8, symbol francouzské excelenc
Je to pravda, střepy opravdu nosí štěstí!
skutecnepribehy.cz
Je to pravda, střepy opravdu nosí štěstí!
Ještě v září může být voda na koupališti příjemná, a tehdy tomu tak doopravdy bylo. Ale to nebyl jediný důvod, proč jsem tam chodila. Léto si podávalo pomalu ruku s podzimem, ale maličké koupaliště v našem městečku ještě nezavřelo. Bylo totiž krásně. Tak krásně, až to lákalo ke koupání. A čistá, až překvapivě teplá voda, vůně dřevěných převlékacích kabinek, vyhřátých sluncem,
Projekt Averze: Na homosexualitu elektrošoky a operace
21stoleti.cz
Projekt Averze: Na homosexualitu elektrošoky a operace
Politika apartheidu, tedy segregace a utiskování černošských obyvatel mezi roky 1948 až 1994, přestavuje temnou kaňku na historii Jihoafrické republiky. V době apartheidu byl navíc pod vedením psychia
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Potraviny, které vám zklidní trávení
panidomu.cz
Potraviny, které vám zklidní trávení
Máte žaludek jako „na vodě“ a křeče v břiše? Možná jste snědli něco, co vám nesedlo. Dejte si jídlo, které vás vyléčí. Ale pozor! Pokud je vám špatně tak, že zvracíte a máte průjem, pak nejezte nějakou dobu vůbec nic a poté dodržujte dietu na zklidnění žaludku. Tzn. nejíst těžká jídla a nepít kávu a
Slavníkovci doplatili na ctnostného biskupa
epochalnisvet.cz
Slavníkovci doplatili na ctnostného biskupa
Zástup mužů, žen i dětí se ubírá ke kostelíku na hradišti Libice. Od násilné smrti knížete Václava právě uplynulo 60 let, chtějí uctít jeho památku. Netuší, že je již brzy čeká podobný osud jako přemyslovského světce a mučedníka…   Rodu Slavníkovců se ve 2. polovině 10. století daří. Ovládá většinu území dnešních východních a severovýchodních
Pozoruhodné látky v houbách: Jedny pomáhají, další nás mohou zabít
epochaplus.cz
Pozoruhodné látky v houbách: Jedny pomáhají, další nás mohou zabít
Jsme považováni za nejvášnivější houbaře světa. S košíčkem do lesa vyrazí alespoň jednou ročně až 70 % obyvatel, což z nás dělá unikát. EpochaPlus si posvítí na chemické látky, které s houbami souvisí. A je čemu se podivit!   Involutin: Pozor na krvinky Kdo se ponoří do archivních zavařenin babiččina sklepa, možná ji tam ještě
Šok! Dancingerová to zase peče se svým bývalým?
nasehvezdy.cz
Šok! Dancingerová to zase peče se svým bývalým?
Opět je to táhne k sobě? Jsou to sotva tři měsíce, co tvář z Kukaček Marta Dancingerová (33) oznámila rozchod s hercem Markem Pospíchalem (47). Teď ale přichází nečekané svědectví, že k sobě mají ti
Historie Prašné brány: Majestátní věž s králem po boku
epochanacestach.cz
Historie Prašné brány: Majestátní věž s králem po boku
Měla být chloubou Prahy, ale dlouho to vypadalo, že se vlastně ani nedostaví. Jenže to by Praha o hodně přišla stejně jako její návštěvníci. Prašnou bránu se naštěstí podařilo dostavět, a tak dnes tou pýchou města opravdu je. Za sídlo českých panovníků je samozřejmě považován Pražský hrad, ale nebylo tomu tak vždycky. Králi Václavu IV.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz