Nejprve jsem záhadně onemocněla já, potom i moje kamarádka.

Někteří lidé nám v životě nesednou už od prvního pohledu. To byl i případ nové kolegyně Marty, která rozšířila naší účtárnu. Na tom, že je na Martě něco hodně nepříjemného, jsem se vzápětí shodla i se svojí kamarádkou Evou.

Nejhůř působily oči, které zůstávaly studené a pichlavé, i když se Marta usmívala.

Vnímala jsem negativní energii

Brzy jsme o nové kolegyni zjistily, že je neprovdaná a bezdětná. Bylo jí sice pětačtyřicet, ale vypadala mnohem starší – částečně to dělal i výraz jejího obličeje. Necítila jsem se v její přítomnosti příjemně.

Kdykoliv jsem si všimla, jak se na mě Marta dívá, připadala jsem si jako po zásahu elektřinou.

Seděla sice v koutě rozlehlé kanceláře, ale vnímala jsem, jak od ní přichází negativní energie. Nedalo se tomu vyhnout. Těžko bych bývala mohla žádat o přeřazení do jiné kanceláře a odcházet ze zaměstnání se mi také nechtělo. Pak se stalo něco divného.

Nikdy mě netrápily žádné problémy se zdravím, ale najednou jsem onemocněla. Vypadalo to nejprve jako běžná chřipka, ale její průběh se zhoršoval. Dozvěděla jsem se, že po mně onemocněla také Eva. Když jsme si telefonovaly, daly jsme si naše potíže dohromady právě s Martou.

Krátce předtím jsme se o ní totiž potichu bavily v ne moc dobrých souvislostech. Zachytila jsem tehdy, jak se na nás nová kolegyně dívá, jako by slyšela, o čem si povídáme. A z jejího pohledu šel ještě větší strach než předtím!

Raději jsme to vzdaly

Postupně onemocněly i další kolegyně z účtárny. S Evou jsme se shodli na tom, že z nás Marta vysává energii. Něco takového se ale těžko dokazuje. Po návratu do práce jsem z pohledu Marty vyčetla, že v tom hodlá pokračovat.

Dívala se výsměšně, jako by věděla, co si myslíme a dávala najevo, že nám to není nic platné. Poté, co jsme za pár týdnů nemoc prodělaly znovu, daly jsme raději s Evou výpověď. Její skutečný důvod jsme ale pochopitelně neuvedly.

Romana B. (56), Praha