Bývá bohužel častým jevem, že si ženatý muž najde jinou partnerku. A jistá si v tomto směru nemůže být žádná žena.

S kamarádkami jsme pravidelně řešily různé problémy. Dvě z nás, Jarka a Dana, měly velké trápení se svými manžely, kteří si našli o dost další milenky. Pomáhaly jsme jim zůstat nad věcí. Já jsem si myslela, že tyto problémy se mě netýkají.

Byl pryč stále častěji

Svoje manželství s Petrem jsem považovala za ukázkové. Dali jsme se dohromady ještě za vysokoškolského studia. Na Petrovi, který se profesionálně věnoval sportu, nejprve jako hokejový hráč a potom jako trenér, mě přitahoval nejen jeho vzhled, ale i povaha.

Bylo mi vždy jasné, že nejsem sama, komu se můj muž líbí. Neměla jsem o Petrově věrnosti ale žádné pochybnosti. I po čtyřicítce jsem se pak o sebe dobře starala, pravidelně jsem chodila do fitness centra a byla vždy perfektně upravená.

V té době už jsme bydleli v rodinném domku za městem, kam jsme se přestěhovali z původního třípokojového bytu. Prvotní nadšení z nového bydlení pomalu opadalo, když jsem v domě byla čím dál víc sama.

Synové, jak vyrůstali, měli svoje zájmy a Petr začal ve sportovní oblasti i podnikat. Trávil tak stále více času mimo domov. Najednou musel dělat i po nocích i po víkendech, což nikdy předtím nedělal. Vysvětloval to tím, že potřebujeme více peněz a firma se rozrůstá.

Balíček všechno prozradil

Postupně jsem o tom jeho vytížení začala mít pochybnosti. Něco mi našeptávalo, že za častým Petrovým pobytem v práci musí být něco jiného. Znala jsem zkušenosti kamarádek, které přišly muži na nevěru. A tak jsem si zahrála na detektiva.

Prohledala jsem manželovi telefon, ale nic jsem nenašla. Na jedné straně jsem se cítila hrozně, že jsem mu zasáhla do soukromí, na druhé straně mi spadl obrovský kámen ze srdce. Pocit úlevy však netrval příliš dlouho.

Jednoho dne k nám přišel kurýr a přinesl balíček. Kvůli nemoci jsem přes den zůstala doma. Byla jsem zvědavá, co to přišlo. Petr si v hotelu u známého zapomněl nějaké věci, a tak mu je poslali. Otevřela jsem balíček.

Kromě manželových nových značkových tenisek tam ovšem byly i plavky. Jedny pánské, Petrovy, jedny dámské, čtyřicet dvojky. Stačí dodat, že já jsem nosila velikost o tři čísla menší. Dívala jsem se na ty dva kusy oblečení a snažila se zalovit v paměti.

Nevzpomínala jsem si, že by manžel vzal na výlet svoji matku. Plavky jsem hodila v kuchyni na stůl a čekala, kdy se Petr vrátí z práce.

Mezitím jsem obvolala své dvě nejbližší kamarádky a dopřála si skoro celou láhev vína, což mělo za následek, že mě Petr našel uplakanou a rozčilenou.

Ranilo mě, že byla starší!

Snažil se zatloukat, ale lhát nikdy neuměl. Chtěla jsem vědět s kým, a hlavně proč. Nadávala jsem mu, za jakou dvacítku mě vyměnil. První šok přišel, když se mi přiznal, že někoho opravdu má.

Druhý, ještě větší, nastal, když jsem zjistila, že dotyčná je dokonce starší než já. Z minulosti jsem jí znala. Byla to realitní agentka, která nám kdysi doporučila koupi našeho domu.

A třetím šokem bylo zjištění, že jeho mimomanželský vztah začal vlastně už tenkrát. Nestačila jsem se divit. Vždyť byla o pět let starší a nijak moc přitažlivá, běželo mi hlavou. Celou věc jsem rozdýchávala velmi těžce a dlouho se s ní těžce smiřovala.

Naštěstí mi velmi pomohly kamarádky, které si už podobnou situací prošly. Většina žen, když je opustí muž, zhubnou, změní životní styl, vylepší vizáž. Já jsem to všechno dělala už během manželství a nepomohlo mi to.

Později jsem se dozvěděla, že Petr u své nové partnerky našel pohodu a zázemí, které mu u mě prý chyběly. Rozvodu jsem nijak nebránila. Mám ale čisté svědomí: vždycky jsem se snažila, aby manželovi nic nescházelo, ale ke vztahu je zkrátka třeba dvou.

Denisa M. (47), Brno