I když je zima kouzelné období plné zaslouženého odpočinku, i tak se na nás krátké dny a sychravé počasí podepisují. Nejlepším řešením je povzbuzení imunity.

Stačí jen trochu přistydnout a problém je na světě. Už od podzimu možná sem tam bojujete s virózami, které patří mezi nejčastější zdravotní nepříjemnosti chladné části roku.

Někdy se to s námi vleče dokonce tak dlouho, že je těžké z tohoto rozjetého vlaku vystoupit. Na všechno je naštěstí řešení, spoustu věcí můžete dělat i sami.

Jak si pomoci

Pokud vás zdravotní obtíže trápí přece jen často, určitě nevynechte návštěvu svého lékaře. Při celoročních obtížích je už na zvážení, jestli se nestavit u imunologa, který bude při podrobnějším zkoumání schopný zjistit, v čem je ve vašem případě vůbec problém.

Pokud vás ale občas potrápí nachlazení, lehčí virózy i další běžná onemocnění horních cest dýchacích, můžete předcházet spoustě problémů podporou imunity.

Jak se ale říká, všechno souvisí se vším a určitě se vyplatí podívat se na sebe sama trochu více pod lupou.

Některé obtíže mohou souviset i s nedostatkem spánku, stresem, nezdravým jídelníčkem i nedostatečným nebo dokonce nevhodným pitným režimem. Oslabené tělo totiž sezonním nemocem podlehne snáze.

Je to i o doplňcích

Jestliže je váš jídelníček naprosto vyrovnaný, obsahuje dostatek kvalitních bílkovin, tuků i sacharidů, jíte pravidelně a po celý den průběžně pijete, nejspíše nemáte nouzi o dostatek pro tělo prospěšných látek.

I pitný režim je pro tělo důležitý, při dostatku vody jsou totiž z těla průběžně vyplavovány škodliviny, které mohou stát za spoustou neduhů.

Se složitější situací se musejí potýkat hlavně potravinoví alergici, kteří z podstaty nemohou jíst na živiny bohaté potraviny.

V jejich případě jsou jedinou možností doplňky stravy, které ostatně může užívat každý, je však potřeba hledat vhodné typy s dobře vstřebatelnou formou důležitých vitaminů a minerálů.

Tipy pro zdravější dny

Imunita je kouzelné slovo, které skloňujeme ve všech pádech. V hektické a zrychlené době je navíc nutné o ni důsledně pečovat. Co tedy ještě můžete dělat?

Zkuste otužování

➜ Že občas nastydnete nebo neodoláte virovým nemocem, se stane i při úzkostlivém dodržování prevence. V každém případě si můžete hodně pomoci například otužováním. Nutně se nemusíte potápět do ledové řeky, ale pomůže i sprchování lehce vlažnou vodou.

➜ Protože se na čerstvém vzduchu pohybujeme čím dál méně, protože spoustu času trávíme ve vytápěných kancelářích, je určitě dobré si každý týden „naordinovat“ několik hodin venku.

Klidně si dopřejte procházku v přírodě nebo se projděte po zahradě, zdravý pohyb bude jen další výhodou.

➜ Možná jste až překvapeni, kolik stránek i času věnují média pravidlům pitného režimu. I když to vypadá jednoduše, jen málokdo dodržuje pitný režim.

Je to i tím, že si jen málokdo umí představit, že bude většinu dne pít jen čistou neperlivou vodu, ale také nedostatkem času.

Co by nemělo na zahradě chybět

✿ Už jen samotná práce na zahradě je zdraví prospěšná. Pokud si ale na svém pozemku vypěstujete spoustu přírodních vitaminů a notnou dávku minerálů, máte skoro vyhráno. Jaké ovocné dřeviny jsou doslova ternem?

✿ Takovým přírodním životabudičem je například rakytník řešetlákový. Jistě znáte trnitý keř s oranžovými nebo žlutými bobulemi. Kromě zdraví prospěšných olejů jsou zásobeny také vitaminem C, kterého obsahují dokonce více než citrusy.

Poroste skoro všude, dokonce i v suché a méně kvalitní půdě. Pozitivní zprávou je, že se sklizené bobule dají i zamrazit, potom je můžete použít třeba na přípravu ovocného čaje.

✿ Jedničkou mezi ovocnými vitaminy je kanadská borůvka, kterou najdete pod botanickým názvem borůvka chocholičnatá. Tento keř poroste na slunci i v polostínu v kyselé půdě obohacené listovkou nebo rašelinou.

Sklizeň borůvek se dá zamrazit nebo zpracovat do formy džemů a sirupů. Lepší zahradní ovoce jednoduše nenajdete. Díky příjemné chuti je navíc milují i děti.

✿ Další sázkou na jistotu jsou také maliny. S maliníkem se setkáte i ve volné přírodě, kde roste na lesních pasekách i na okrajích cest.

Ostatně tento divoký maliník je ideální nejen na sklizeň plodů, ale také listů, které se hlavně v minulosti používaly jako náhražka pravého čaje.

Pokud ale potřebujete plody ve větším množství a hlavně v dobré dostupnosti, bude nejlepší vypěstovat si maliník na zahradě.

Růžově červené plody jsou bohatým zdrojem minerálních látek, dokonce pozitivně působí i na trávicí soustavu, která přímo ovlivňuje imunitní systém.

Seznamte se s přírodními antibiotiky

To nejlepší máme dost často přímo u ruky. Je až překvapivé, kolik přírodních antibiotik nám roste na zahradě nebo čeká ve spíži. Jaké jsou nejoblíbenější a jak to s nimi je?

Pokud jste se někdy trochu detailněji začetli do literatury o účincích rostlin, které běžně pěstujete na své zahradě, možná jste zjistili, kolik přírodních antibiotik vám tam roste.

Cibule a česnek jsou opravdovými poklady, které se k léčbě nemocí používaly už před mnoha generacemi. Dnes se k jejich použití coby přírodního léku zase rádi vracíme.

Superhrdina česnek

Výborné léčebné účinky má dokonce i pórek, ale cibule spolu s česnekem jsou naprostým základem české kuchyně. Věhlasný český česnek má pověst i účinného antiparazitika, ale v superlativech bychom mohli pokračovat i dále.

Pokud se této zeleniny chcete dočkat v té nejvyšší kvalitě, vypěstujte si ji na vlastní zahradě.

Podzimní odrůdy už zasadit nestihnete, ale v březnu budete mít šanci s pěstováním jarního česneku. Toto přírodní antibiotikum se dá jíst prakticky celoročně. Stroužky si můžete naložit i do oleje, který pak budete používat jako léčivou přísadu.

Stroužky se dají v menším množství jíst i syrové, jen to nepřežeňte s jejich množstvím. Hlavně osoby s citlivým trávením by to s nimi neměly moc přehánět. A co dělat, když česnek nesnesete?

I to se může stát, právě proto se dají česnekové výtažky užívat i v léčivých přípravcích, které snášejí dobře i citliví jedinci.

Jako náhrada česneku se často uvádí česnek medvědí, ale jeho účinky na zdraví jsou znatelně nižší.

Nicméně pokud máte rádi typickou česnekovou chuť v jídle a klasický česnek si dopřát nemůžete, v dubnu nebo květnu sklizený česnek medvědí je ideální, chuťově méně intenzivní volbou.

Cibulačka i sirup

Ani bez cibule by nebylo české kuchyně, jenže dříve se na tuto silnou zeleninu museli naši předci spoléhat i jako na přírodní lék. V dobách, kdy ještě neexistovala farmaceutická antibiotika, byla právě ona i s česnekem přírodní záchranou.

Při zdravotních obtížích se ale dá samozřejmě používat i dnes. Určitě jste se někdy setkali s cibulovým sirupem, který se užívá po lžících, nebo s rozkrojenou cibulí umístěnou v místnosti, kde se spí.

Už jen samotné výpary cibule dokážou uvolnit ucpaný nos, což se při silné rýmě opravdu hodí.

Zázvor nejen na sladké pečení

V posledních letech zažívá zlaté časy oddenek zázvorovníku. I když si ho většinou půjdete přece jen koupit do obchodu, i toto koření si můžete vypěstovat. Sazenice dnes seženete u specializovaných prodejců.

Na zázvorovníku vás sice potěší především oddenek plný antibiotických látek, ale také květ, který jste si už možná i trochu nevědomky přinesli domů v kytici z květinářství.

Zázvor se pochlubí obdobnou silou jako česnek, i jeho užívání se však nehodí pro každého.

Med i všestranný hřebíček

Růst bakterií dokáže potlačit i spousta bylinek, koření nebo dochucovadel. Takovým malým zázrakem je med. I on se ostatně doporučuje užívat při nemocech horních cest dýchacích.

Při rýmě a kašli ho užívejte po lžících nebo si jím doslaďte čaj. Pomocníkem je také hřebíček, který se doporučuje i při bolestech zubů.

Vypěstujte si své zelené poklady

Klíčení semínek a pěstování mladých salátků jsou teď skvělými možnostmi, jak se dočkat zdravé zeleně. Každý zelený lístek se počítá, a v zimě to platí dvojnásob.

Možná ještě objevíte pod sněhem na zmrzlém záhonu zbytky mangoldu, špenátu nebo kozlíčku polníčku. Nebo se můžete rozhodnout pro pěstování zdravé zeleně u sebe doma.

Zimní výlet na zahradu

Ačkoli zima dává jasně najevo, že se ještě chvíli vzdávat nebude, sem tam se přece jen něco zelená. Možná to jsou právě zbytky zeleniny na vaší zahradě. Ne nadarmo se říká, že se před zimou nemusí záhony uklidit od špenátu, mangoldu nebo kozlíčku.

Listová zelenina ani v tuto dobu nespí. A i přesto, že sklizeň nebude až tak velká, jak jste zvyklí během léta, těch několik listů plných vitaminů a minerálů neskutečně povzbudí.

Špenát a ty další

Tak třeba špenát je jednou z mnoha zahradních superpotravin, a ačkoli jsme byli dlouho zvyklí na chybnou informaci, že obsahuje opravdu velké množství železa, pravda je, že se jednalo spíše o početní chybu.

I tak se ale vyplatí vzít špenát na milost, jsou v něm totiž obsaženy vitaminy skupiny B, vitamin C, který pozitivně ovlivňuje obranyschopnost, ale také vitamin E, bílkoviny, vláknina a minerály v podání vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku a mnoha dalších.

Stejně jako jiné zelené lístky, i špenát obsahuje kyselinu listovou. Symbolem vitality a zdraví je ale také jeden z nejotužilejších salátků, tedy kozlíček polníček. Kromě vitaminů A, E a C představuje skvělý zdroj hořčíku, draslíku i vápníku.

Stejně jako špenát i kozlíček podporuje imunitu, ale stejně tak zvyšuje odolnost vůči stresu. A jak to je s mangoldem? I ten dobře chutná čerstvý.

Jeho zelené, červené či žluté listy rozhodně za dvěma listovými kolegy nezaostávají. Fungují jako prevence nádorových onemocnění. Pokud si pochutnáte na čerstvých křupavých listech, budete okamžitě bohatší o vitaminy A, B, C, E a K.

Mladé salátky přímo z truhlíku

Seženete je v každém supermarketu, ale dají se také snadno vypěstovat. Stačí k tomu jen semínka, vhodná pěstební nádoba, substrát a alespoň minimální odhodlání.

Snadné pěstování

Čerstvé lístky se mohou vyklubat ze země i v květináči. V zimě se vám budou perfektně hodit například truhlíky z polystyrenu, které jsou výhřevné, nebo minipařníky, ve kterých semínka klíčí jedna radost. Do nádoby stačí jen nasypat výsevní substrát s obsahem písku a vysít semínka.

Ta vysévejte co nejvíce rovnoměrně a ne moc nahusto, aby jednotlivé rostlinky dokázaly zesílit. Pak jen přihrňte slabou vrstvou substrátu a udržujte ho mírně vlhký.

Ke sklizni mladých listů můžete použít různé odrůdy listového či hlávkového salátu. Ideální jsou také asijské směsi, do kterých jsou přimíchána i semínka chuťově ostřejší rokety.

Jak na zelené klíčky krok za krokem

Klíčit se dá spousta různých druhů semínek zeleniny, dokonce i na mnoho způsobů. Kromě tradičních metod, které zvládnete i bez speciálních pomůcek, můžete klíčení pozvednout na designovou záležitost.

Zdravý zázrak

Pokud se ptáte, proč se vůbec do klíčení pouštět, tím hlavním důvodem je samozřejmě obsah pro lidské zdraví prospěšných látek. Semínko je totiž vitaminová i minerální bomba. Koneckonců musí dát vše potřebné klíčící sazenici, a tak tomu ani nemůže být jinak.

Obsah jednotlivých látek se ale může druh od druhu výrazně lišit. Většinou jsou obsaženy vitaminy A, C a K, pak také E i vitaminy skupiny B. Za zmínku určitě stojí i zastoupení minerálů.

Semínka různých druhů luštěnin i zeleniny bývají bohatá na vápník, fosfor nebo třeba hořčík. Kromě toho jsou v nich obsaženy také bílkoviny, jejichž množství můžete pravidelnou zimní konzumací klíčků aspoň trochu doplnit.

Do polévek, salátů…

Naklíčená semínka jsou perfektní surovinou do pomazánek, krémových polévek, salátů nebo na chleba. Většina semínek snadno vyklíčí i na vlhké vatě nebo gáze. Ale pořídit si můžete také speciální klíčicí sklenici s perforovaným víčkem. Semínka stačí jen jednou denně propláchnout.

Zázraky ze spíže

Už naši předkové na ně sázeli, dokonce na nich byli i celkem závislí. Kromě kysaného zelí byste u nich našli nakládanou nebo fermentovanou zeleninu i spoustu dalších zázraků.

Dříve samozřejmě nebylo tolik možností jako dnes. My se můžeme každý den jednoduše vydat do obchodu a klidně si v lednu koupit červená rajčata. Jenže naše prababičky se musely spokojit s tím, co dal dům nebo zahrada.

I když se zřejmě nebudete chtít vzdávat výdobytků moderní doby, i tak se určitě vyplatí v některých věcech opět najít. Mezi životabudiče imunity patří kromě kysaného zelí i sušené byliny nebo fermentovaná zelenina.

Fermentovaná zelenina vás nabudí

Kromě toho, že se dá zelenina nakládat do sladkokyselého nálevu, dá se také několik měsíců uchovat fermentováním. V jeho případě si se zeleninou můžete doslova vyhrát. Kromě zelí, brokolice nebo květáku můžete fermentovat i plodovou zeleninu.

Pokud jste výrobu této probiotické bomby nikdy nezkoušeli, budete na ni potřebovat kromě čistých sklenic také vodu, oblíbené koření a kvalitní sůl. V knihách a na internetu objevíte spoustu zaručených receptů.

Kromě toho, že fermentovaná zelenina podporuje imunitu, je to také výborný zdroj minerálů a životabudič pro trávicí systém.

Všemocné bylinky

Je jen na vás, jak se na bylinky budete dívat, každá totiž umí něco jiného. V zimním období se v každém případě zaměřte na druhy, které podporují imunitu a mají protizánětlivý účinek.

Pokud si rádi mícháte vlastní bylinné směsi určené na přípravu léčivých čajů, mezi bylinky klidně přimíchejte i zahřívací koření.

Například hřebíček a skořice působí i proti bakteriím, takže se budou perfektně hodit jako podpůrný lék při zimních nemocech.

Mezi ideální zimní byliny ze zahrady nebo volné přírody patří v každém případě kopřiva, mateřídouška, která bravurně léčí záněty horních cest dýchacích, kořen třapatkovky na podporu imunity, květ lípy nebo bezu černého.

Lípa a bez skvěle fungují jako potopudné byliny, takže snižují teplotu. Využijete je tedy jako podpůrný lék na snižování horečky. A pokud si budete chtít vylepšit bylinkový čaj ovocnou chutí, přidejte sušené plody růže šípkové nebo rakytníku. Vitaminu C totiž není nikdy dost.

Co všechno umí kysané zelí?

Kdo si jednou na vlastní zahradě vypěstuje zelí, naloží si ho do kameninového soudku a poprvé ochutná výsledek své práce, už nebude chtít nikdy jiné zelí než to svoje domácí.

Kromě toho, že to je jedna z nejlepších kuchyňských surovin, je to také úžasný přírodní lék, který si poradí s mnoha neduhy.

Pro lepší imunitu

➜ Výrazně kyselá chuť a pořádné grády, i tak by se dala charakterizovat specifická chuť poctivého světlého zelí s cibulí, solí a kmínem.

Jenže zelí si nezamilujete jen kvůli chuti, je to také spolehlivý zdroj vitaminu C. A právě tento vitamin je v sychravé zimě potřeba nejvíc.

➜ Vitamin C je ale ve velkém obsažen i v čerstvých zelných hlávkách, a protože jsme na konzumaci zelí dlouhodobě navyklí, je pro nás toto „céčko“ velmi dobře přijatelné.

➜ Žvýkání kysaného zelí je ideální prevencí parodontózy. Kvůli vysokému obsahu vitaminů skupiny B je vhodné i pro osoby vystavené velké stresové zátěži.

➜ Aby toho ale nebylo málo, zelná šťáva i samotné zelí mají pozitivní vliv i na trávení. V trávicím traktu dokáže hojit vředy i různé druhy zánětů.

➜ Díky procesu kvašení údajně v zelí vznikají látky s protirakovinným účinkem. Zelí je tedy v každém případě vhodné zařadit do jídelníčku.

Během zimy se ho ale snažte jíst i jen tak, bez většího vaření, perfektně totiž nabudí imunitu i zlepší vám náladu během krátkých dnů.