Když zeť poprvé přivedl svou dceru z předchozího vztahu, okouzlila nás. Dnes už jsme ji ale prokoukli. Je zlá a zákeřná, nevíme si s ní rady.
Když se naše dcera seznámila s budoucím mužem, žil už tehdy dva roky sám. Odstěhoval se od bývalé ženy, která byla strašná semetrika. Nebyla to velká láska, vzal si ji, neboť se vzít museli.
Byl to kluk z vesnice, kde se stále ještě drží tradiční: „Musíš se oženil, aby neměla rodina ostudu!“ Když ho měla ta žena jistého, chovala se k němu čím dál hůř, až se rozhodl odejít.
Vyprávěl nám to, ale my to brali s rezervou. Neslyšeli jsme protistranu. Podstatné bylo, že ho dcera milovala a byl volný. S tím, že má dítě, se netajil. Platil alimenty a hezky se o tu holčičku staral.
Milá holčička
Docela jsme se na tu malou těšili. Ochotně jsme ji byli připraveni přijmout do rodiny. Dcera počítala s tím, že k nim bude dívka chodit a že s ní bude jezdit i k nám na návštěvu. Bylo jí pět a jmenovala se Martinka.
Na pohled vypadala mile, krásné děvčátko, slušně zdravila a ráda si malovala. My se jí věnovali. Všimli jsme si sice, že je občas trochu umíněná, ale nebylo to nic fatálního. Snaha byla na obou stranách. Všechno se točilo kolem ní.
Když se ale dceři narodil syn Matýsek, všechno se změnilo. Najednou začala být Martinka protivná a neposlušná. Přikládali jsme to tomu, že na malého brášku jen trošku žárlí. Jenže se ukázalo, že umí být pěkně zákeřná a také lže.
Co bude dál?
Nemohli jsme malého s ní nechat chvíli samotného, hned byla u postýlky a něco mu provedla. Úmyslně rozbila u nás na chalupě pár kousků nádobí, a dokonce jsem ji viděla, jak kopla do našeho psa.
Svému tatínkovi si ale stěžovala, že ji asi nemáme rádi a nezapomněla při tom dodat, že ona nás miluje, že moje dcera je její druhá maminka. Zeťák za to dceři vyčinil. Prý se snad za ty roky už srovnala s tím, že má dítě z předešlého vztahu.
Bohužel Martinka si svého tatínka omotává kolem prstu stále pevněji. S tatínkem chce být pořád, a zeť už dokonce přišel s tím, že by mohla jeho dcera bydlet u nich. Mám dojem, že to ta holka nemá ze své hlavy.
Radí jí určitě její nepřející máma! Máme z té malé holky strach a bojíme se, aby naše dcera nemusela položit svému muži nůž na krk s otázkou: „Buď já s Matym nebo tvoje Martinka!“
Olga (65), Benešov