Jako spousta mladých dívek, tak i já jsem v mládí chodila do tanečních. A právě tam jsem prožila první setkání s láskou…
Téměř už jsem nedoufala, že mě někdo vyzve k tanci, když se ozvalo: „Smím prosit?“ Vedle mě stál vysoký mladík s úsměvem na rtech. „Jistě,“ řekla jsem a taky se na něj usmála.
Nejdříve jsme se při tanci jen tak oťukávali, potom jsme si povídali o svých zájmech a ke konci tanečních jsme se už spolu smáli na celé kolo.
Vrcholem našeho seznámení byla pusa na parketu, kterou mi Radek.
První velká láska
O pár dní později došlo na naše první rande. Následovaly společné výlety, na kterých jsme se vzájemně poznávali a sbližovali. Radek byl hodný a projevoval mi vždy a všude svoji lásku. Dělal, co mi na očích viděl a vše se zdálo být fajn.
Chodili jsme spolu už dva roky, ale rodiče o mě stále měli strach a nepouštěli mě nikam, kde bych mohla s Radkem strávit noc. To ale stejně nezabránilo tomu, že jsme se milovali.
Přišly problémy a pochyby
Radek byl o dva roky starší, a tak na mě po několika měsících naší známosti dost naléhal. Já do něho byla zamilovaná až po uši a imponovalo mi, že se mnou chodí starší kluk, a tak jsem se mu oddala.
Pořád mi opakoval, jak mě miluje, a já mu to věřila. Po dvou letech ale tato fráze zevšedněla a přestala pro mě mít význam, jaký měla na začátku. Nejvíce mě však rozčilovalo, že na mnohé problémy reagoval hloupě a neuváženě.
Uvažovala jsem o rozchodu
Po třech letech, kdy jsem si myslela, že je Radek ten pravý, se do mé mysli začaly vkrádat pochybnosti. Oba jsme to cítili a občas o tom i hovořili. Dohodli jsme se, že po maturitě pojedeme na společnou dovolenou a vše urovnáme.
Pobyt u Máchova jezera byl celkem fajn. Kazila ho však skutečnost, že nám chyběly peníze. Radek, i když pracoval, neměl téměř nic našetřeno a moje kapesné stačilo sotva na jídlo.
Kvůli tomu odpadly i výlety, protože benzín v nádrži stačil jen taktak na zpáteční cestu.
Naše první společná dovolená mě vůbec nepřesvědčila, že Radek je pro mě ten pravý do života. Vedlo mě to k rozhodnutí, že nejlépe bude, když se rozejdeme.
Pobyt v Anglii
Po návratu domů jsme se ještě několikrát sešli. Střídavě jsme se hádali a zase se usmiřovali. Nebyla jsem však schopná říct mu své rozhodnutí.
Z bludného kruhu mě vysvobodil až můj odjezd do Anglie, kam jsem jela pracovat jako au-pair a zdokonalit se v angličtině.
Zpočátku jsme si dost telefonovali, ale naše hovory byly stále stejné. Nakonec jsem mu napsala mail, ve kterém jsem mu jasně vysvětlila důvody, proč s ním už nechci chodit. Když mi i poté volal, nechala jsem se zapírat.
Inzerát na seznámení
Po návratu domů jsem zjistila, že se Radek oženil. Dost mě to šokovalo. A pak, asi dva měsíce nato, se stala jedna zvláštní, a pro mě nakonec asi osudová událost. Jela jsem ráno do práce a u stánku s novinami mi prodavač doslova vnutil nějaký inzertní plátek.
Cestou jsem ho prolistovala a narazila jsem na seznamovací inzeráty. V hlavě se mi zrodil dost šílený nápad. Zkusím někomu odpovědět a uvidíme. Buď bude legrace nebo trapas.
Hodinový telefonát
Jednou večer, když jsem se vrátila z návštěvy u tety, sdělil mi otec: „Volal ti nějaký Miloš. Neřekl, co chce, jen tady nechal telefonní číslo. Máš mu prý zavolat.“ Když naši usedli k televizi, začala jsem nervózně vytáčet telefonní číslo neznámého kluka.
Po chvíli se ve sluchátku ozvalo: „Prosím.“ „Zdravím, tady Zdena, psala jsem tu odpověď na inzerát,“ vysvětlila jsem. „To je skvělé, že voláš. Tvůj dopis mě zaujal. Řekni mi o sobě víc,“ vybídl mě Miloš. „A co bys chtěl vědět?“ zeptala jsem se.
„Třeba tvoje míry a váhu,“ navrhl. „Nejsi moc zvědavý? Snad záleží víc na povaze než na proporcích,“ ohradila jsem se mírně. „Jak komu. Mně na obojím,“ přiznal otevřeně.
„Tak se nestyď a povídej.“ Mluvili jsme spolu přes půl hodiny a nakonec jsme si domluvili, že se druhý den odpoledne sejdeme v parku.
Skvěle jsme si rozuměli
Miloš se mi líbil od prvního pohledu. Pozval mě na zmrzlinový pohár a při nezávazném rozhovoru mi složil několik poklon, jak jsem krásná. Byl příjemný, veselý, hezky se s ním povídalo.
Když mě při loučení zval na další rande, bez váhání jsem souhlasila. Tak začala moje druhá láska. S Milošem jsme se vídali denně. Jezdili jsme na výlety a chodili na procházky.
Protože jsem měli mnoho společných zájmů a našli v sobě zalíbení, brzy jsme se i milovali.
I naše první společná dovolená dopadla báječně.
A konala se svatba
Když se rok s rokem sešel, znali jsme se snad až do morku kostí, a tak jsme se dohodli, že se vezmeme. Svatba byla skromná, ale o to hezčí. Také svatební cesta se nám vydařila. Máme na ni trvalou vzpomínku v podobě naší dcerky Danušky.
Zdena R. (46), Praha
