Nepřátelství na první pohled může mít nadpřirozené vysvětlení.

Pamatuji si přesně na chvíli, kdy jsem Patrika viděla poprvé. Bylo mi tenkrát jedenáct let, jemu o tři roky víc. Přistěhovali se do bytu na stejném patře. ikdy předtím jsem nezažila to, aby mi někdo na první pohled byl tak strašně nesympatický!

Neustálé střetávání

Konfliktů, které jsme mezi sebou s Patrikem měli, bylo strašně moc. Vlastně jsme si lezli na nervy celou dobu, co jsem ještě bydlela u rodičů. Když jsem se pak odstěhovala k příteli, ze kterého se později stal manžel, oddechla jsem si.

Jenže s Patrikem jsem se průběžně potkávala dál, až jsem za to proklínala osud. Krátce jsme pracovali oba v jedné firmě, než jsem raději odešla.

Jakmile jsem začala chodit synovi na třídní schůzky, zjistila jsem, že Patrikova dcera chodí do stejné školy, takže jsme se vídali i tam. Při každém setkání jsme na sebe sice vždycky vrhali pohledy, které by dokázaly zabíjet, ale zůstávalo jen u toho.

Brala jsem Patrika jako nějakého nepřítele, se kterým sice nemusím bojovat, který ovšem neustále někde číhá a odněkud se vynoří. A bylo mi jasné, že z jeho strany to je zrovna tak.

Šokující pravda

Velký problém pak nastal, když se daly dohromady naši potomci a syn začal chodit s Patrikovou dcerou. Nedokázala jsem si představit, že budeme příbuzní. Překvapilo mě, když mě Patrik požádal o soukromé setkání.

A ještě víc mě dostalo, když mě pak zavedl k jednomu svému známému esoterikovi. Choval se ke mně tentokrát velmi slušně, takže jsem nic nenamítala, byla jsem jen zvědavá. To, co nám esoterik řekl, mě šokovalo.

Prý vidí, že vůči sobě s Patrikem máme karmický dluh z minulých životů, ve kterých jsme si jeden druhému provedli špatné věci. Pomůže jen to, když si opravdu upřímně odpustíme, pak ta přirozená a nevysvětlitelná nenávist zmizí.

Nevím, jestli to byla skutečně pravda, ale s Patrikem jsme radu uposlechli a zdá se že jsme svůj karmický dluh opravdu vymazali.

Lucie N. (49), Brno