Jsem už třicet let vdaná. V porovnání s okolím bych řekla, že celkem šťastně. Jediná krize byla manželova milenka. Teď se karta obrátila.

Josefa jsem poznala jako rozvedeného tátu od jednoho dítěte. Prý ještě nebyl na rodinný život připravený.

Když jsme se poznali, bylo mi sedmadvacet let, měla jsem za sebou pár známostí, ale žádný muž mě neuchvátil natolik, abych s ním chtěla strávit zbytek života.

Nejlepší táta?

Josef se mi líbil od prvního okamžiku. Potkali jsme se v parku, kde jsem venčila svého psa Lufta a on fenečku Betinu. S Josefem jsme se do sebe zamilovali okamžitě. Najednou jsem zjistila, že manžel a dítě jsou přesně to, co chci. Po půl roce jsme se vzali.

Postupně se nám narodily dvě děti – Lukáš a Maruška. Byli jsme tak šťastní!

Josef byl nejlepší táta na světě. Jenže pak došlo k tomu, že mi zahnul s kolegyní z práce. Byla o dvacet let mladší a v mém Josefovi s padesátkou chytly saze. Poměr udržovali půl roku, než to prasklo.

Tenkrát jsem myslela, že ho už nikdy nechci vidět. Hrozně mi ublížil. Josef vztah s kolegyní ukončil, dokonce dal v práci výpověď a snažil se mě přesvědčit o tom, že to byl úlet. Nakonec jsem mu odpustila, lví podíl na tom měly naše děti.

Promluvily si se mnou a za tátu prosily o odpuštění. Uvědomila jsem si, že i já mám svůj podíl viny na jeho úletu. Stal se v době, kdy jsem se doma moc nezdržovala, po práci jsem chodila na jógu.

Začal podezírat

Tak jsme si všechno vyříkali, usmířili se a já se rozhodla, že celou aféru v sobě pohřbím. Jenže Josef začal neuvěřitelně žárlit. Pochopila jsem, že ho k tomu navádějí kamarádi. Sami byli nevěrní a manželka jim nevěru prý oplatila.

Josef tak zblbnul, že si myslí, že nevynechám příležitost, abych mu byla nevěrná.

Jenže já taková nejsem, můj muž mi ale nevěří. Nepřesvědčím ho, že jsem spokojená s ním, že jsem ráda, že jsme se přenesli přes tu jeho aférku a že chci mít doma klid. On si ale nedá pokoj, několikrát jsem ho přistihla, jak mi projíždí mobil.

Když jsem si tam dala raději heslo, tak mě obvinil, že něco před ním skrývám, tak jsem ho zase vymazala, aby viděl, že mám svědomí čisté. Dělá mi doma scény, že nechce, abych chodila na jógu.

Pak si zjistil číslo na cvičitele a píše mu, aby mě neoblboval a nehrál si na nějakého guru, že moc dobře ví, o co mu jde. Bylo mi trapně, když jsem se to dozvěděla. O to víc, že už nejsme nejmladší a měli bychom mít rozum.

Josef se mi tím svým žárlením tak protiví, že ani nemám chuť se s ním bavit, dokonce být s ním v jedné místnosti. I naše dospělé děti si všimly, že se u nás něco děje, tak si říkám, jestli bych jim neměla o tátově chorobném žárlení říct.

Jana (59), Vlašim