Nejprve jsem si myslela, že jsem omylem přišla k jinému hrobu.
Ten vesnický hřbitov jsem navštěvovala pravidelně už jako v letech školou povinných. V devíti letech mi totiž zemřela babička, kterou jsem měla moc ráda.
Jako malá jsem tam přicházela samozřejmě v doprovodu rodičů, později jsem tam chodila už sama a k babičce v duchu promlouvala.
Objevila jsem nečekané jméno
V průběhu dalšího života přibývala na náhrobní desce bohužel další jména. Otec mi zemřel předčasně při autonehodě. Tehdy jsem už bydlela v Praze, kam jsem se provdala a kde jsem žila s manželem a dětmi. Jezdila jsem ale do rodné vesnice za matkou tak často, jak to jen šlo.
Nikdy jsem přitom nevynechala návštěvu hřbitova. Proto mě jednoho dne okamžitě udeřila do očí změna, kterou jsem nečekala. Mezi jména, která byla na hrobce uvedena, přibylo další, které jsem si nedokázala zařadit: Eva Kratochvílová. V první chvíli jsem se domnívala, že jsem si prostě jen spletla hrob.
Následný pohled mě ale ujistil, že stojím na správném místě. Věděla jsem ale stoprocentně, že před dvěma týdny, kdy jsem na hřbitově byla, se tam to jméno nevyskytovalo.
Ještě podivnější byla skutečnost, že jsem opravdu nevěděla, o koho by se mohlo jednat. Nebyl to nikdo z příbuzných, které jsem znala. Úplně nejvíc mě však vyděsilo, že dotyčná Eva, která byla jen o něco starší než já, zemřela teprve přede dvěma dny.
Ani hrobník neměl tušení…
Dost dlouho jsem před rodinnou hrobkou bezradně postávala. Nápis tam byl pořád, nic se nezměnilo. Došlo mi, že ten, kdo by o novém jménu mohl vědět, může být hrobník. Chvíli jsem ho hledala. Když jsem ho pak našla a přivedla ke hrobu, měl stejně nechápavý výraz jako já.
Sám také dělal nápisy na náhrobní desky, ale okamžitě popřel, že by nějaký přidělával na naši hrobku. Byli jsme z toho tak zmateni hned dva. Nic jsem nevyřešila a ze hřbitova odcházela dost rozhozená.
V duchu jsem si říkala, jak bylo dobře, že se mnou tentokrát nebyla matka, která ležela doma nemocná. Dovedla jsem si představit, co by s ní nečekaný nápis udělal.
Tajemství, které jsem nečekala
Po cestě zpátky mi to jméno Eva Kratochvílová pořád nešlo z hlavy. Ať jsem se ale snažila, jak jsem chtěla, na žádnou souvislost jsem nepřišla. Rozhodla jsem se, že se nenápadně zeptám matky, aniž bych jí vyprávěla, co jsem na hřbitově zažila. Jakmile jsem před ní to jméno vyslovila, bylo mi jasné, že ho neslyší poprvé.
Odmlčela se a odmítala o něm mluvit. Naléhala jsem na ni, protože jsem chtěla tu záhadu objasnit. A když se matka konečně rozpovídala, prožila jsem toho dne už druhý šok.
Zjistila jsem, že mám nevlastní sestru, o které jsem vůbec nevěděla. Jednalo se o následek otcovy nevěry s milenkou, kterou měl v době, kdy jsem byla malá.
Dotyčná žena si dítě nechala a otec na ně až do své smrti platil alimenty, zůstalo to však tajemstvím. Po tomto zjištění se mi podařilo vypátrat adresu, na které měla nevlastní sestra bydlet.
Dozvěděla jsem se, že Eva skutečně nedávno zemřela – přímo v ten den, který byl označen jako datum úmrtí na naší hrobce. Pohřeb ale měla v místě svého bydliště, a právě tak i hrob. Opět jsem byla zmatená.
Když jsem pak přijela znovu do rodné vesnice a přišla k naší hrobce, Evino jméno už tam nebylo. Jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že se mi duše mojí nevlastní sestry snažila napovědět, že byla na světě. Protože věřím, že smrtí všechno nekončí, doufám, že se na onom světě shledáme.
Kamila P. (55), Praha
No to je něco. Kdyby se mi něco takovýho stalo, asi nevím co bych dělala. A najednou zjistit, že máš sestru… to musí bejt hodně divný pocit.
Velmi poutavé čtení, které znovu dokazuje, že život píše ty nejzajímavější příběhy. Zároveň to ukazuje, jak komplikované mohou být rodinné vztahy a historie.
To je docela tajemno. Měla by z toho bejt kniha nebo film. A to s tou sestrou je fakt překvapení. Člověk nikdy neví, co se dozví.
Tyjo, to muselo bejt hodně silný zjistit, že máš sestru takhle z ničeho nic. Nevím jestli bych to nějak zvládla. Ale zajímavej příběh.
To je fakt divný, jak se ten nápis tam objevil a zas zmizel. Ale teda na hřbitovech se dějou divný věci. Možná to bylo znamení nebo něco.