Zrada od blízkého člověka bolí tím více, čím delší dobu jste s ním předtím prožili.

S Lubošem, mým manželem, jsme se poznali kdysi na taneční zábavě. Hned jsme si padli do oka. Začali jsme spolu okamžitě chodit. Byla jsem přesvědčena o tom, že jsem poznala svého pohádkového prince.

Tato jistota mi vydržela poměrně dlouho. Vzali jsme se, narodili se nám dva synové a žili jsme poklidným rodinným životem. Myslela jsem si, že takto to zůstane už navždy. Bohužel to byl omyl.

Věřila jsem mu

Když se oba dva synové rozletěli do světa – jeden z nich se i oženil – pokračoval dál náš běžný manželský život. Byl to trochu stereotyp, ale žádná dramata. Během života jsme získali řadu přátel, které jsme střídavě navštěvovali.

Patřili k nim i manželé Novákovi. S mužem z páru kdysi Luboš pracoval, já jsem se celkem rychle sblížila i se ženou. Na rozdíl od nás měli Novákovi dvě dcery. Jedna z nich byla už provdaná a měla děti, druhá byla spíš takový zasněný, tichý, romantický typ.

Jmenovala se Aneta. Protože jsem Luboše za ta léta znala, všimla jsem si, jak se mu mladší dcera Novákových líbí. Nijak jsem ale nežárlila, svému muži jsem prostě věřila. Považovala jsem za normální, že se zkušení muži rádi dívají na mladé dívky.

Nezneklidnily mě ani různé manželovy poznámky ve stylu, že závidí každému, kdo bude mít Anetu jednou za manželku. Jen jsem se v žertu zeptala, jestli by si ji vzal on. Nemyslela jsem to vážně, vždyť mezi Lubošem a tou dívkou byl velký generační rozdíl.

Došlo mi to až postupně

Počátečních příznaků toho, že se Luboš mění, jsem si nevšimla, natolik jsem si byla v našem vztahu jistá. Najednou to vypadalo, jako kdyby dostal onu pověstnou druhou mízu. Protože se mu současně dařilo i v práci, přikládala jsem to právě tomu.

Jenže pak mě jednoho dne překvapil, když docela razantně změnil svůj vzhled. Najednou to vypadalo, jako když chce úmyslně vypadat mnohem mladší.

V té době už byl bohužel tajný vztah mého muže a Anety v plném proudu, o čemž jsem bohužel neměla ani ponětí. Zatím o něm ale nikdo kromě nich nevěděl. Až teprve, když Luboš začal být často mimo domov, docházelo mi, že něco asi není v pořádku.

Nesnášela jsem žárlivost, takže jsem se nevyptávala, natož abych dělala nějaké scény. Potom mě ale anonymní textovka na mobil upozornila, že můj muž je mi nevěrný. Až v té chvíli mi to začalo v mysli bít na poplach.

Nebránila jsem mu ve štěstí

Ještě než došlo k nějaké hádce nebo výstupu, tak se mi Luboš ke svému vztahu s Anetou sám přiznal. Prohlásil, že si chce o něčem důležitém promluvit. To už jsem měla předtuchu, o čem to asi bude.

Věděla jsem, že je v tom jiná žena, ale nikdy bych bývala nepředpokládala, že to bude mladá dívka a navíc dcera našich dobrých známých. Když mi to Luboš prozradil, cítila jsem se v šoku a zahanbená.

Větší ponížení mi ani nemohl připravit. Manžel řekl, že se chce rozvést a Anetu si vzít. Zachovala jsem si úroveň a s těžkým srdcem Lubošovi pověděla, že mu ve štěstí bránit nebudu. Uvnitř jsem ale byla naprosto zničená.

Luboš odešel a já se už nestýkala ani s Novákovými. Hned týden po rozvodu si skutečně bývalý manžel Anetu vzal a za dva roky měli dítě. Zůstali jsme jen ve formálním kontaktu, tedy že si přejeme k narozeninám nebo k Novému roku.

Mívám ale občas pocit, že Luboš není po letech v novém a nerovném vztahu příliš šťastný. Vím, že to může být pouze moje přání, ale znala jsem ho tolik let, abych to dokázala vycítit. Já jsem si po rozvodu už nikoho nenašla a řadu let žiji sama. Další zradu v životě už bych asi nevydržela.

Hana R. (56), Ostrava