Nejhorší prohry v osobním životě jsou takové, které nám připraví lidé, s nimiž jsme prožili většinu života.

Svého manžela Viktora jsem poznala kdysi v tanečních. Byla to oboustranně láska na první pohled a já jsem okamžitě věděla, že je to ten pravý. A myslela jsem si to celá dlouhá další léta, kdy jsme vychovávali syna a dceru a žili spokojeným rodinným životem.

Domnívala jsem se, že už to tak bude napořád a že mám mimořádné štěstí. Mýlila jsem se.

Viděla jsem, že se mu líbí

Po odchodu dětí z domova – syn do Prahy za prací a dcera za přítelem – jsme žili běžným manželským životem, trochu stereotypním, ale příjemným a bez konfliktů. Měli jsme z minulosti dost přátel, ke kterým jsme jezdívali na návštěvy.

Před časem jsme si oblíbili manžele Dvořákovy. Jednalo se o Viktorova kolegu z práce. Bydleli na druhém konci Brna. Dvakrát do měsíce jsme se o víkendu navštěvovali. Také Dvořákovi na tom byli podobně jako my.

Obě dcery už byly dospělé, ta starší dokonce už vdaná. Mladší Nela bydlela s kamarádkou a občas jsme jí během návštěvy vídali. Postupem času mi neušlo, že se Viktorovi líbí. Často o ní také mluvil.

Nepřikládala jsem tomu velkou důležitost, vždyť jemu bylo přes padesát a dceři jeho kamaráda třiadvacet. A který chlap se rád nepodívá po hezké holce? Jednou Viktor dokonce řekl, že závidí tomu, kdo si Nelu vezme.

To už mi připadalo trochu moc a tak jsem se ho zeptala, jestli by si jí snad chtěl vzít on. Tak trochu jsem se mu přitom vysmála, že je pro něho moc mladá.

Nechtěla jsem žárlit

Pokud si žena připadá jistá a v bezpečí, většinou nepátrá po příznacích nevěry a tak si počátečních indicií nevšimne. To byl i můj případ. Viktor se začal měnit, najednou jako by ožil. Protože se mu dařilo i v práci, přikládala jsem to právě těmto úspěchům.

Jednoho dne mě ale šokoval, když rázně změnil svůj vzhled. Zvolil úplně jiný sestřih; místo dosavadního usedlého měl takový, jaký by slušel spíše někomu dvacetiletému. Zeptala jsem se, jestli tím chce zastavit stárnutí.

Dnes vím, že to nebyla moc fér otázka, ale stejně jsem s ní už moc nemohla pokazit. Viktorův vztah s Nelou už byl v plném běhu, zatím o něm ovšem věděli jen oni dva.

Toho, že něco není v pořádku, jsem si začala všímat, až když byl Viktor nápadně často mimo domov. Nechtěla jsem se ale vyptávat, připadala bych si hloupě, kdybych vyvolávala žárlivecké scény. Jednoho dne mi přišla SMS zpráva na mobil, posílaná z internetu.

Někdo se mě snažil upozornit, že Viktor má jinou ženu. Teprve tehdy mi začala, jak se říká, svítit červená kontrolka.

Vzal si ji měsíc po rozvodu

Dřív než jsem se mohla Viktora zeptat já sama, přiznal se on. Řekl mi, že se mnou chce o něčem důležitém mluvit a mně se v tu chvíli málem zastavilo srdce v neblahé předtuše. Ta se za chvíli naplnila.

Manžel mi řekl, že už delší čas se stýká s Nelou a že si ji chce vzít. Zeptal se mě, jestli se rozvedeme v dobrém nebo ve zlém. Co jsem na to mohla říct? Jakmile jsem se vzpamatovala z počátečního šoku, řekla jsem Viktorovi, že mu v ničem bránit nebudu.

Udržela jsem se aspoň natolik, abych všechno obrečela v ústraní. Rozvedli jsme se za čtvrt roku a manžel si kamarádovu dceru vzal hned měsíc nato. S Dvořákovými jsme se už nestýkali, ani já, ani Viktor – tomu to kolega z práce neodpustil.

Manžel s Nelou odešel do Prahy, kde si pronajali byt a do roka se jim narodila dcera. Mluvíme spolu jen občas po telefonu, ale vím, že šťastný není. Nic si nenamlouvám, znám ho přece dlouhá léta.

Já nejspíš zůstanu sama, asi bych si na nového partnera těžko zvykala. A vím, že s tou zradou se do smrti nevyrovnám.

Jana H. (56), Brno