nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Máma říkala, že jsem moc pyšná a že zůstanu sama…
Máma říkala, že jsem moc pyšná a že zůstanu sama…

Myslela jsem, že už budu žít jen se svým pejskem, kokršpanělem Andym.

Pak jsme jednou šli spolu na procházku, a všechno bylo jinak. A zase už se o slovo hlásilo jaro. Kolikáté už? Moje kamarádky vodily děti do školy, i když vodily není to správné slovo, protože děti jim vyrostly a mnohé chodily na střední.

.. A já jsem byla pořád sama. Ve čtyřiceti letech! Tady končila legrace. Pravda, celá léta jsem se snažila o svém údělu osamělé ženy žertovat, možná proto, že jsem si říkala, že to jednou musí skončit a někdo nakonec přece jen přijde.

Nejhorší bylo poslouchat maminčiny řeči. Už jsme spolu nebydlely, ale chodila jsem k ní v neděli na oběd.

Maminka byla vynikající kuchařka, ale všechny ty řízky s bramborovým salátem, vepřové pečeně se zelím a bábovky a tvarohové řezy mi nedokázaly pomoci se ctí přežít to, co následovalo.

Výčitky, rok od roku pichlavější, bolely čím dál víc. To její: „Já jsem ti to říkala!“ se už vážně nedalo vydržet. A vyčítala řekněme systematicky, pěkně od začátku. U kávy a zákusku jsme se ve vzpomínkách ocitly v tanečních.

A už to tady bylo: „Jako bych ti to neříkala! Už tehdy, v tanečních. Tam bylo kluků. Upozorňovala jsem tě na toho vysokého, Jarouš se jmenoval, jak dál, to už nevím. Tatínek pracoval na ministerstvu.

To by byla partie. A ty? Nic!“ Od chlapců v tanečních jsme se pak pravidelně dostávaly na střední školu, kde jsem si podle maminky mohla hravě vybrat mezi jedenácti spolužáky toho pravého, což jsem zase neudělala.

Na maturitním plese mě, dle jejího názoru, hodlal prý právě jeden ze spolužáků požádat o ruku. Poznala to z výrazu jeho tváře. Jenomže já jsem prý udělala svůj nejhorší obličej, ten nadutý, typu: Pyšná princezna, a tak jsem dopadla, jak jsem dopadla: Zůstala jsem na ocet.

Věděla jsem už, že v tomto okamžiku se matka dle neměnného scénáře zvedne a sundá ze stěny moji zarámovanou zvětšenou maturitní fotografii, začne s ní mávat a volat: „Byla jsi nejhezčí holka ze třídy!

Uvědomuješ si to?“ Pak vyndá z komody fotografii celé naší třídy a začne mě porovnávat se všemi spolužačkami, a to vzhledem k nim poměrně nemilosrdně.

Dobře že ji nemohly slyšet! Jednu po druhé je drsně srovnávala se mnou: „Podívej tady na Vokrouhlíkovou. Ty by tě snědla po večeři, pamatuješ? A Lábová, jéé, ta chodila oblečená jako klaun. A tady Jiskrová, nos měla jako Cyrano.

Hele, a všechny ty holky jsou dávno pod čepcem. Všechny. A ty? Nic!“ Každý nedělní oběd mě psychicky odrovnal. Měla vlastně pravdu. Čekala jsem na prince, marně. Myslela jsem, že přijde bůhvíkdo, nepřišel nikdo.

Spolužačky byly chytřejší, věděly, že dlouho čekat znamená čekat věčně. Vokrouhlíková si vzala kuchaře ze školní jídelny, Lábová kominíka, Jiskrová listonoše. Já jsem zůstala sama, i když ne docela. S léty jsem si pořídila kokršpaněla Andyho.

Byl to ten nejlepší společník. V to jaro, o kterém chci vyprávět, jsme spolu zamířili za vesnici, do polí. Byla sobota, všichni ještě spali. V rádiu hlásili, že bude zataženo se sněžením. Nemýlili se. Sněžilo s deštěm – z olověné oblohy.

Andymu to nevadilo ani v nejmenším a já jsem si jen vyhrnula límec kabátu. Na mezi za vsí někdo ležel. Zrychlila jsem krok, Andy už byl u něho. Poznala jsem v ležícím muži jednoho pána ze sousední ulice. Když jsem jím zatřásla a zavolala na něho, pokusil se posadit.

Sahal si na srdce. Dokázal se postavit, šourali jsme se spolu k silnici, první přijíždějící auto nám zastavilo. Řidič nás ochotně naložil všechny tři, mě, Andyho i nemocného. Za dvacet minut jsme byli v nemocnici.

Druhý den, zrovna když jsem se vypravovala na autobus, který by mě dovezl do nemocnice, kde jsem se chtěla informovat na stav pacienta, někdo zazvonil. Byl to on, vypadal už daleko lépe. Pozvala jsem ho dál, na čaj.

Přinesl mi narcisky. Vyprávěl, že mu připadá, jako by se znovu narodil, ale ve skutečnosti to žádné drama nebylo. Neměl infarkt, i když by byl přísahal, že mu srdce vypovědělo poslušnost.

V nemocnici si ho nechali přes noc na pozorování, usoudili, že je v pořádku a že jeho stav byl vyvolán dlouhodobým trápením, protože mu loni zjara zemřela manželka.

Děkovala jsem za květiny, on zase za záchranu. Vlastně jsme se znali od vidění. Odhadovala jsem, že mu bude hodně přes padesát, byl docela sympatický.

Když jsem ho šla doprovodit ke vrátkům, zeptal se, jestli se ke mně může někdy, až zase půjdu ven se psem, přidat.

Souhlasila jsem. Se smíšenými pocity, ovšem. Takhle jsem si svého prince nepředstavovala. Vdovec, bezdětný, mnohem starší než já, a že by přepral medvěda, na to nevypadal. Mně se vždycky tak líbili urostlí muži sportovního typu.

.. Přesto jsem to hned zatepla vyprávěla mámě, řekla jsem si, že by jí to mohlo udělat radost. Udělalo, bohužel až příliš velkou. Také jsem toho, že jsem se svěřila, prakticky ihned litovala.

Jásala zhruba tak, jako bych jí právě vtiskla do dlaní svatební oznámení s patetickým veršíkem a talířek s miniaturními svatebními koláčky.

Snažila jsem se jí vysvětlit, že se mě ten chlapík zatím jenom zeptal, zda může jít se mnou a se psem ven, ale máma jako by mě už viděla v závojích. Abych ji trochu zchladila, dodala jsem, že je o dost starší a není to můj typ.

Tak to jsem strhla lavinu! „A kdo je tvůj typ?“ volala rozčileně. „Herec z amerického filmu? Tak dlouho jsi vybírala, až jsi přebrala!

Zapomeň na svůj typ a vrať se už konečně zpátky na zem!“ Málem začala péct buchty, které chtěla neprodleně odnést ženichovi – tak ho nazývala.

Musela jsem ji mírnit, v opačném případě bychom zanedlouho zvonily na „ženicha“ s mísou buchet s tvarohem. Asi by se vylekal. Naše známost se rozvíjela pomalu a opatrně, ostražití jsme byli oba.

Ale Andy ho měl rád od prvního dne, a to bylo dobré znamení. Chodívali jsme na procházky jarní přírodou a povídali si, naštěstí se s ním povídalo docela pěkně. Bála jsem se, že bude neustále mluvit o nebožce manželce, ale neřekl o ní ani slovo.

O to překvapivější byla moje první návštěva v jeho domku. Chvíli trvalo, než jsem vůbec dokázala promluvit. Nejdřív jsem jen mlčela a bezmocně se rozhlížela kolem. Zesnulá manželka shlížela ze stěn, trůnila také na skříňce, v tmavém rámečku.

Vedle rozsvícená svíčka a kytice bílých lilií. Tiše jsem polkla. Ani on nic neřekl, asi si neuvědomovat, jaká je to pro mě rána. V duchu jsem si řekla, že bydlet tady by bylo jako přestěhovat se do krematoria.

Přitom od manželčina úmrtí už uplynul rok, a v domku to vypadalo, jako by bylo těsně po pohřbu. Když jsem to pak vyprávěla mámě, hřímala, ať mu všechny ty krámy vyhodím, čemuž jsem se musela smát.

Ale když pak už přišlo další jaro a žádná ze vzpomínek na zesnulou manželku nezmizela, ba i svíčka tu věčně plápolala, opravdu už mi to vadilo.

Dokonce mě napadlo, že je snad lepší mít sokyni živou, protože s tou lze aspoň nějakým způsobem soupeřit, pohádat se s ní, dát jí facku – což v tomto případě možné nebylo. Přitom jsme měli s Josefem, tak se jmenoval, hezký vztah.

Jen jsem mu prostě nedokázala říci, že ty obrázky rozmístěné úplně všude těžko snáším, a on byl takový pařez, že na to nepřišel sám. Když jsem zjistila, že čekám dítě, byla jsem radostí bez sebe.

Dokonce tak, že jsem si všimla až po čtrnácti dnech, že veškeré fotografie jsou pryč.

Michaela K. (52), Přerovsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
sdílejte článek
Související články
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela […]
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky […]
Nechala jsem se přemluvit ke zvláštnímu pokusu. S kamarádkou Editou se znám už dlouhé roky. Odjakživa ji přitahovaly záhadné jevy, tajemno a všechno, co souvisí s nadpřirozenými silami. Nestačilo jí o těchto věcech pouze číst, ale sama se snažila různé magické praktiky vyzkoušet. A jednou se jí to s mojí pomocí opravdu podařilo! Nejprve jsem to […]
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý […]
reklama
Partnerské vztahy
Jejich dohady nebraly konce
Pět let jsme slavili Vánoce nadvakrát, narozeniny na střídačku a při každé rodinné události hlídali, kdo přijde a kdo raději zůstane doma. Můj bratr Petr a sestra Hana totiž spolu přestali mluvit. Maminka poslední dva roky svého života bydlela u mého bratra Petra. Sestra Hana žila daleko a domů jezdila méně, než by si bratr představoval. Po matčině smrti se […]
Poznáte, že vám partner lže?
Nemusíte být žádná věštkyně, abyste dokázala vycítit nebo jednoznačně poznat, jestli váš drahoušek říká pravdu, nebo se vás chystá obalamutit. Důležité je sledovat jeho mimiku a nenápadná, drobná gesta.   Právě to všechno totiž vypovídá, a může tak odhalit mnohé… Dívejte se do očí Zorničky ukazují, co cítí, na co myslí a jak se v nejbližších minutách zachová. Když se partnera […]
Záchrana vztahu v jediné větě…
Rozpadají se vám představy o pěkném partnerství pod tíhou stereotypu, hádek a dohadování? Často za tím není ztráta lásky, ale to, že jste spolu přestali mluvit. Místo hlubokých rozhovorů se z nás postupně stávají spíš provozní manažeři domácnosti. Přitom stačí tak málo – položit si vzájemně správnou otázku ve správnou chvíli. Objevte otázky, které mezi vámi posílí důvěru a vrátí do vašeho […]
Beník doháněl sousedy k šílenství
Když jsme si s manželem pořídili psa z útulku, netušila jsem, že kvůli němu málem rozpoutáme sousedskou válku, protože ho lidé z okolí nemohli vystát. Ben nebyl žádný dokonale vychovaný pejsek z reklamy. V útulku strávil skoro rok a na nový domov si zvykal těžce. Největší problém měl s našimi sousedy. Jakmile soused vyšel na zahradu, Ben spustil. Když přijela jejich […]
Cestování
Kronplatz již čeká!
Oblíbené lyžařské středisko v Jižním Tyrolsku je jednou z největších bran do italských Dolomit. Téměř vždy vás tu bude čekat slunečné počasí. Místo je ideální pro milovníky přírody a zejména zimních sportů. Kde hledat kouzelný Kronplatz? Toto krásné horské středisko leží v severní Itálii, konkrétně v Jižním Tyrolsku v malebném údolí Pustertal a je oblíbenou destinací nejen pro rodiny s dětmi, ale […]
Za kouzlem adventu do Německa: Vánoční atmosféra ožívá!
Vánoční čas klepe na dveře, proto není od věci si udělat plány, kde ho strávit. Skvělým tipem jsou adventní trhy v sousedním Německu. Ale které z měst vybrat? Tady je malý přehled. Erfurt Rozhodně nebudete litovat, když vyrazíte do města nabitého historickou architekturou, Erfurtu, který leží necelé tři hodiny jízdy autem od českých hranic. Je krásné už […]
Mauricius je ostrov zamilovaných
Není to předražený ráj, přitom nabízí všechno, co si můžete přát. Tady se spojuje exotika s luxusem a skvělým odpočinkem i příjemným dobrodružstvím − nejlépe ve dvou. Objevte Mauricius, ostrov, který je jako stvořený pro romantiku a dobrodružství zároveň. Proto sem velmi často jezdí zamilované páry na svatební cestu. Tyrkysové vody Indického oceánu omývají bělostné písky ostrova a tropické zahrady […]
Dovolená snů v karibském ráji
Říká se jí Dominikána a v poslední době uchvátila spoustu celebrit. Všechny návštěvníky bez rozdílu nadchne průzračné Karibské moře, běloskvoucí písek a divoká příroda. Relax si dopřejete u vodních radovánek, skleničky místního kvalitního rumu či ručně baleného doutníku. Pojďte s námi objevit zákoutí Dominikánské republiky. Dominikánská republika nabízí příjemnou teplotu moře, kdy pobřeží lemované palmami vybízí k romantickému odpočinku. […]
Krása a zdraví
Jaké léčivé bylinky vám vrátí pocit klidu?
Příroda ukrývá skutečné poklady pro pocit vašeho klidu, které jsou nade všechny léky. Víte, které bylinky vám mohou pomoci při stresu a výkyvech nálad? Stačí si dopřávat špetku a z obyčejné bylinky se může stát elixír! 1) Mučenka pletní Bylinka se zklidňujícími účinky je ideální při neklidu, podrážděnosti a nervozitě. Tiší rozbouřenou mysl před spánkem, aniž by […]
Jen vápník nestačí
Pro pevné kosti je vápník nezbytný. Aby ale doputoval až tam, kde je ho potřeba, tedy do kostí, potřebuje trochu pomoci. Při nedostatku vápníku začíná kostní hmota řídnout a postupně může dojít až k obávané osteoporóze. Jejím důsledkem jsou pak vážné zlomeniny, zejména obratlů a kyčelního krčku. Tomu je nutné zabránit. Nejen pro kosti Zlomeniny zapříčiněné osteoporózou nejen […]
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny, […]
Oživení pro suché vlasy
Suché vlasy jsou problém, se kterým se potýká mnoho lidí. Naštěstí existují způsoby, jak je zkrotit, hydratovat a znovu rozzářit. Vlasy se vysušují horkem, chladem, větrem, ale i špatnou nebo nedostatečnou péčí. Suché vlasy mohou být zapříčiněny také genetikou, dokonce i stresem. Jak o ně můžete účinně pečovat, aby byly zase krásné? Vraťte jim život Suché vlasy se vyznačují […]
Magický svět
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid.  Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která […]
Jaká jste podle čínského horoskopu?
Podle čínské astrologie Buddha kdysi uspořádal velkou oslavu rovnosti všech zvířat a každé zvíře pak převzalo vládu nad jedním rokem. Podle roku vašeho narození zjistíte, jaké zvíře jste a co je pro vás typické. Krysa 1948, 1960, 1972 Oplývá šarmem, vysokou inteligencí i nepřehlédnutelným charismatem. Je citlivá, ostražitá, šetrná a buduje si k druhým hluboká pouta. S pomalejšími lidmi jí však […]
Mocná síla přírody vyléčila mou duši
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se […]
Prý na nás číhalo v domě dávné prokletí…
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starlux obhájili pět hvězd a vsází na letadla, jako na umělecká díla
iluxus.cz
Starlux obhájili pět hvězd a vsází na letadla, jako na umělecká díla
Tchajwanská letecká společnost STARLUX Airlines potvrzuje, že luxusní cestování nemusí být výsadou aerolinek s dlouhou historií. Přestože své první cestující přivítala teprve v roce 2020, dokázala se
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
enigmaplus.cz
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde ne
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Marináda z vína
tisicereceptu.cz
Marináda z vína
Díky marinádě z vína získají grilované pokrmy lahodnou chuť a křehkost. Potřebujete 0,7 l bílého nebo červeného vína 1 sklenka octa 1 sklenka oleje 3 cibule 3 stonky řapíkatého celeru 3 mrk
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
21stoleti.cz
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zac
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
epochaplus.cz
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Skrývala velký stud
skutecnepribehy.cz
Skrývala velký stud
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz