nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Máma říkala, že jsem moc pyšná a že zůstanu sama…
Máma říkala, že jsem moc pyšná a že zůstanu sama…

Myslela jsem, že už budu žít jen se svým pejskem, kokršpanělem Andym.

Pak jsme jednou šli spolu na procházku, a všechno bylo jinak. A zase už se o slovo hlásilo jaro. Kolikáté už? Moje kamarádky vodily děti do školy, i když vodily není to správné slovo, protože děti jim vyrostly a mnohé chodily na střední.

.. A já jsem byla pořád sama. Ve čtyřiceti letech! Tady končila legrace. Pravda, celá léta jsem se snažila o svém údělu osamělé ženy žertovat, možná proto, že jsem si říkala, že to jednou musí skončit a někdo nakonec přece jen přijde.

Nejhorší bylo poslouchat maminčiny řeči. Už jsme spolu nebydlely, ale chodila jsem k ní v neděli na oběd.

Maminka byla vynikající kuchařka, ale všechny ty řízky s bramborovým salátem, vepřové pečeně se zelím a bábovky a tvarohové řezy mi nedokázaly pomoci se ctí přežít to, co následovalo.

Výčitky, rok od roku pichlavější, bolely čím dál víc. To její: „Já jsem ti to říkala!“ se už vážně nedalo vydržet. A vyčítala řekněme systematicky, pěkně od začátku. U kávy a zákusku jsme se ve vzpomínkách ocitly v tanečních.

A už to tady bylo: „Jako bych ti to neříkala! Už tehdy, v tanečních. Tam bylo kluků. Upozorňovala jsem tě na toho vysokého, Jarouš se jmenoval, jak dál, to už nevím. Tatínek pracoval na ministerstvu.

To by byla partie. A ty? Nic!“ Od chlapců v tanečních jsme se pak pravidelně dostávaly na střední školu, kde jsem si podle maminky mohla hravě vybrat mezi jedenácti spolužáky toho pravého, což jsem zase neudělala.

Na maturitním plese mě, dle jejího názoru, hodlal prý právě jeden ze spolužáků požádat o ruku. Poznala to z výrazu jeho tváře. Jenomže já jsem prý udělala svůj nejhorší obličej, ten nadutý, typu: Pyšná princezna, a tak jsem dopadla, jak jsem dopadla: Zůstala jsem na ocet.

Věděla jsem už, že v tomto okamžiku se matka dle neměnného scénáře zvedne a sundá ze stěny moji zarámovanou zvětšenou maturitní fotografii, začne s ní mávat a volat: „Byla jsi nejhezčí holka ze třídy!

Uvědomuješ si to?“ Pak vyndá z komody fotografii celé naší třídy a začne mě porovnávat se všemi spolužačkami, a to vzhledem k nim poměrně nemilosrdně.

Dobře že ji nemohly slyšet! Jednu po druhé je drsně srovnávala se mnou: „Podívej tady na Vokrouhlíkovou. Ty by tě snědla po večeři, pamatuješ? A Lábová, jéé, ta chodila oblečená jako klaun. A tady Jiskrová, nos měla jako Cyrano.

Hele, a všechny ty holky jsou dávno pod čepcem. Všechny. A ty? Nic!“ Každý nedělní oběd mě psychicky odrovnal. Měla vlastně pravdu. Čekala jsem na prince, marně. Myslela jsem, že přijde bůhvíkdo, nepřišel nikdo.

Spolužačky byly chytřejší, věděly, že dlouho čekat znamená čekat věčně. Vokrouhlíková si vzala kuchaře ze školní jídelny, Lábová kominíka, Jiskrová listonoše. Já jsem zůstala sama, i když ne docela. S léty jsem si pořídila kokršpaněla Andyho.

Byl to ten nejlepší společník. V to jaro, o kterém chci vyprávět, jsme spolu zamířili za vesnici, do polí. Byla sobota, všichni ještě spali. V rádiu hlásili, že bude zataženo se sněžením. Nemýlili se. Sněžilo s deštěm – z olověné oblohy.

Andymu to nevadilo ani v nejmenším a já jsem si jen vyhrnula límec kabátu. Na mezi za vsí někdo ležel. Zrychlila jsem krok, Andy už byl u něho. Poznala jsem v ležícím muži jednoho pána ze sousední ulice. Když jsem jím zatřásla a zavolala na něho, pokusil se posadit.

Sahal si na srdce. Dokázal se postavit, šourali jsme se spolu k silnici, první přijíždějící auto nám zastavilo. Řidič nás ochotně naložil všechny tři, mě, Andyho i nemocného. Za dvacet minut jsme byli v nemocnici.

Druhý den, zrovna když jsem se vypravovala na autobus, který by mě dovezl do nemocnice, kde jsem se chtěla informovat na stav pacienta, někdo zazvonil. Byl to on, vypadal už daleko lépe. Pozvala jsem ho dál, na čaj.

Přinesl mi narcisky. Vyprávěl, že mu připadá, jako by se znovu narodil, ale ve skutečnosti to žádné drama nebylo. Neměl infarkt, i když by byl přísahal, že mu srdce vypovědělo poslušnost.

V nemocnici si ho nechali přes noc na pozorování, usoudili, že je v pořádku a že jeho stav byl vyvolán dlouhodobým trápením, protože mu loni zjara zemřela manželka.

Děkovala jsem za květiny, on zase za záchranu. Vlastně jsme se znali od vidění. Odhadovala jsem, že mu bude hodně přes padesát, byl docela sympatický.

Když jsem ho šla doprovodit ke vrátkům, zeptal se, jestli se ke mně může někdy, až zase půjdu ven se psem, přidat.

Souhlasila jsem. Se smíšenými pocity, ovšem. Takhle jsem si svého prince nepředstavovala. Vdovec, bezdětný, mnohem starší než já, a že by přepral medvěda, na to nevypadal. Mně se vždycky tak líbili urostlí muži sportovního typu.

.. Přesto jsem to hned zatepla vyprávěla mámě, řekla jsem si, že by jí to mohlo udělat radost. Udělalo, bohužel až příliš velkou. Také jsem toho, že jsem se svěřila, prakticky ihned litovala.

Jásala zhruba tak, jako bych jí právě vtiskla do dlaní svatební oznámení s patetickým veršíkem a talířek s miniaturními svatebními koláčky.

Snažila jsem se jí vysvětlit, že se mě ten chlapík zatím jenom zeptal, zda může jít se mnou a se psem ven, ale máma jako by mě už viděla v závojích. Abych ji trochu zchladila, dodala jsem, že je o dost starší a není to můj typ.

Tak to jsem strhla lavinu! „A kdo je tvůj typ?“ volala rozčileně. „Herec z amerického filmu? Tak dlouho jsi vybírala, až jsi přebrala!

Zapomeň na svůj typ a vrať se už konečně zpátky na zem!“ Málem začala péct buchty, které chtěla neprodleně odnést ženichovi – tak ho nazývala.

Musela jsem ji mírnit, v opačném případě bychom zanedlouho zvonily na „ženicha“ s mísou buchet s tvarohem. Asi by se vylekal. Naše známost se rozvíjela pomalu a opatrně, ostražití jsme byli oba.

Ale Andy ho měl rád od prvního dne, a to bylo dobré znamení. Chodívali jsme na procházky jarní přírodou a povídali si, naštěstí se s ním povídalo docela pěkně. Bála jsem se, že bude neustále mluvit o nebožce manželce, ale neřekl o ní ani slovo.

O to překvapivější byla moje první návštěva v jeho domku. Chvíli trvalo, než jsem vůbec dokázala promluvit. Nejdřív jsem jen mlčela a bezmocně se rozhlížela kolem. Zesnulá manželka shlížela ze stěn, trůnila také na skříňce, v tmavém rámečku.

Vedle rozsvícená svíčka a kytice bílých lilií. Tiše jsem polkla. Ani on nic neřekl, asi si neuvědomovat, jaká je to pro mě rána. V duchu jsem si řekla, že bydlet tady by bylo jako přestěhovat se do krematoria.

Přitom od manželčina úmrtí už uplynul rok, a v domku to vypadalo, jako by bylo těsně po pohřbu. Když jsem to pak vyprávěla mámě, hřímala, ať mu všechny ty krámy vyhodím, čemuž jsem se musela smát.

Ale když pak už přišlo další jaro a žádná ze vzpomínek na zesnulou manželku nezmizela, ba i svíčka tu věčně plápolala, opravdu už mi to vadilo.

Dokonce mě napadlo, že je snad lepší mít sokyni živou, protože s tou lze aspoň nějakým způsobem soupeřit, pohádat se s ní, dát jí facku – což v tomto případě možné nebylo. Přitom jsme měli s Josefem, tak se jmenoval, hezký vztah.

Jen jsem mu prostě nedokázala říci, že ty obrázky rozmístěné úplně všude těžko snáším, a on byl takový pařez, že na to nepřišel sám. Když jsem zjistila, že čekám dítě, byla jsem radostí bez sebe.

Dokonce tak, že jsem si všimla až po čtrnácti dnech, že veškeré fotografie jsou pryč.

Michaela K. (52), Přerovsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
sdílejte článek
Související články
Nebyla jsem dobrá máma, mé děti vychovala babička. Když za mnou přišla dcera s vnučkou, aby se mnou strávily nějaký čas, vyhodila jsem je. Teď toho lituji. Hlavu jsem měla plnou snů a plánů, co všechno v životě dokážu. Toho jsem se nechtěla vzdát ani ve chvíli, kdy se mi narodilo dítě. Jak jsem mohla, dávala jsem Adélku […]
Rozvod jsem si sice nepředstavovala jako scénu z italského filmu, ale i tak mě překvapil tím tichým prázdnem, které zůstane, když člověk zavře dveře. Když jsem odcházela z našeho bytu, měla jsem dvě tašky oblečení, pár knih a hrnek, který jsem si odmítla nechat vzít. Všechno ostatní zůstalo jemu, protože jsem neměla sílu se o cokoli přít. Holé ruce a holé […]
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jako […]
Jana je moje kamarádka už celé věky. Vždycky byla ta silnější z nás dvou, jenže pak se její život totálně rozsypal a já jí byla nablízku. Janin muž měl vážné zdravotní potíže, musel absolvovat těžkou operaci, ona zůstala doma sama, vyčerpaná, bez opory. A já jsem najednou viděla, že ta její pověstná síla má trhliny. Měla jsem […]
reklama
Partnerské vztahy
Který typ milence vám nejlíp vyhovuje?
Často se stává, že se v páru chce jeden milovat častěji, nebo naopak méně než ten druhý. Jak jste na tom vy a jaký typ milence je váš partner? V dlouhodobých vztazích velká vášeň časem pohasne. Pokud nechcete dělat kompromisy, je důležité zase objevit  potěšení z vlastního těla a nechat rozproudit hormony štěstí. Ředitel Předehru zahajuje výhradně jako první. Má rád […]
Čím chlapa nejvíc potěšíte?
Snažíte se zjistit, jestli je váš muž spokojený a co znamená jeho divný pohled do prázdna? Pojďme se podívat na pět pilířů, na kterých stojí mužské štěstí. Kdybychom měli psychologii průměrného samce shrnout do jednoho manuálu, vešlo by se to na zadní stranu krabičky od pizzy. Mužské štěstí totiž stojí na jednoduchých pilířích. Jídlo jako hlavní jazyk lásky Všichni hladoví manželé se shodují, […]
Zhatil všechny naše plány
Dlouhé roky jsme měli za samozřejmé, že jednou všechno předáme našemu synovi. O to větší bylo naše překvapení, když firmu odmítl. Rodinnou firmu jsme s manželem založili před třiceti lety. Pavel vyráběl nábytek na zakázku, já vedla účetnictví a vyřizovala objednávky. Postupně jsme vybudovali dílnu s více než dvaceti zaměstnanci a naše děti, David a Tereza, tím vším žily odmalička. […]
Jejich dohady nebraly konce
Pět let jsme slavili Vánoce nadvakrát, narozeniny na střídačku a při každé rodinné události hlídali, kdo přijde a kdo raději zůstane doma. Můj bratr Petr a sestra Hana totiž spolu přestali mluvit. Maminka poslední dva roky svého života bydlela u mého bratra Petra. Sestra Hana žila daleko a domů jezdila méně, než by si bratr představoval. Po matčině smrti se […]
Cestování
Rakouské termály
Vyrazte do Rakouska za turistikou a termálními lázněmi. Patří k jedněm z těch nejkrásnějších na světě a je jich tu hned několikero. Toužíte aspoň na chvíli vypnout, nechat se hýčkat a užít si nádherné výhledy na Alpy? Nemusíte jezdit daleko. Rakousko nabízí překrásné termální lázně a wellness hotely, kde si dokonale odpočinete. Aqua Dome: Relaxace […]
Adventní trhy v Německu
Vánoční města opět svítí, nabízejí spoustu půvabných dárečků a skvělých dobrot. Ochutnáte pravou štolu, dáte si voňavý svařák i šťavnatou klobásku. Vánoční trhy u našich sousedů se těší stále větší oblibě. Češi míří nejen do známých měst, jako jsou Drážďany a Norimberk, kde jsou adventní trhy dávno vyhlášené, ale hledají i méně známá města. I tam to žije a mnohdy tam […]
Nejromantičtější město světa: Řím
Starobylý Řím patří k nejkrásnějším evropským metropolím. Nadchne vás svojí bohatou historií, úchvatnou architekturou, báječnou gastronomií a velmi přátelským prostředím. Právě teď je ten správný čas na objevení krás tohoto výjimečného a romantického města! Nejstarší dochovaná stavba v Římě, antický Pantheon z roku 27 na Via Rondello, je tak trochu schovaná v městské zástavbě. Podle […]
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí […]
Krása a zdraví
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím, […]
Nahraďte pleti léčivé moře
Také s nostalgií vzpomínáte, jak dovolená u moře dodala vaší pokožce hebkost už po pár dnech? Jak známo, slaná voda má na naše tělo přímo magický vliv. Lze si ale poradit i v našich zeměpisných šířkách díky koupeli. Udělejte si oceán ve vaně Jestliže si koupíte koupelovou sůl, která je běžně k dostání v obchodech, získáte v ní čtyři velmi důležité minerály, které hrají klíčovou […]
Aby se vám volně dýchalo!
Přestože se zahleněním bojuje spousta lidí, málokdo ví, jak s ním účinně naložit. A přitom někdy stačí jen malé změny v životním stylu. Studenější rána, suchý vzduch z topení a první přetopené kanceláře dokážou udělat v krku pěknou neplechu. Člověk najednou cítí, že se mu v krku „něco drží“, dýchání není tak lehké jako v […]
Máte málo kolagenu? Zabojujte stravou…
Úbytek kolagenu ve zralém věku trápí každou ženu. Víte, jak ho můžete doplnit přirozenou cestou? Ztráta pevnosti pleti a kloubů je přirozený proces, který je urychlován věkem nebo nedostatkem správných živin. Proto se vyplatí upravit svůj jídelníček a najít účinné zdroje bílkovin, kterými podpoříte tvorbu vlastního kolagenu.  Doplňujte ho každý den  Správná výživa je totiž jedna z nejdůležitějších […]
Magický svět
Kouzlo mocné svíčkové magie
Potřebujete přivolat lásku, získat finanční hojnost nebo se chránit před negativní energií? Odpověď i pomoc najdete v plameni svíčky. Stačí jen zvolit tu správnou barvu a otevřít srdce splnění svého přání. Magie svíček je jednou z nejstarších forem čarování. Používali je už staří Egypťané i dávní čínští mistři. Každá barva svíce v sobě ukrývá unikátní energii. Jak na to? Uchopte […]
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě […]
Která květina prozradí vaše sny?
Levandule uklidňuje, růže fascinuje svou krásou a rozmarýn voní po starých zahradách a vzpomínkách. Rostlinám lidé po staletí připisovali nejen léčivé, ale také symbolické vlastnosti. Která z nich nejlépe vystihuje právě vás? Rostliny provázejí člověka odnepaměti. Některé se zavěšovaly nad dveře jako ochrana, jiné se přidávaly do svatebních věnců, polštářků pro klidný spánek nebo domácích […]
Tajemná čísla předpovídala neštěstí
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Návštěva kartářky mi nedala spát
skutecnepribehy.cz
Návštěva kartářky mi nedala spát
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Melounový drink
tisicereceptu.cz
Melounový drink
A abyste měli všechny ty dobroty čím zapít, tak si umíchejte skvělý nápoj. Melounový drink je tou pravou tečkou na závěr. Na zdraví! Ingredience 60 ml světlého rumu 2 limety 12 až 14 lístků má
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Prostor, který dýchá klidem
rezidenceonline.cz
Prostor, který dýchá klidem
Spánek je sice především biologickou nutností, zároveň však představuje rituál, který si zaslouží pozornost, prostor a kultivovanost. V době, kdy se tempo života zrychluje, se tak ložnice stává útočištěm, kde se čas naopak zpomaluje a tělo i mysl nacházejí rovnováhu. Základem kvalitního nočního odpočinku je vhodné prostředí. Ložnice by proto měla působit jako tichá kulisa
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Ambiente je v průvodci Michelin Guide zastoupeno sedmi restauracemi
iluxus.cz
Ambiente je v průvodci Michelin Guide zastoupeno sedmi restauracemi
Pražská gastronomická scéna má další důvod k velkým oslavám. Nový výběr průvodce Michelin pro rok 2026 přinesl mimořádný úspěch skupině Ambiente, která v něm má hned sedm restaurací. Dvě z nich přitom
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz