nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Lásku jsem ztratila a našla na horách
Lásku jsem ztratila a našla na horách

Horská bouda, ve které jsme se ubytovali, byla chatrná.

Zatékalo tam a žili tam divní brouci. No hrůza! Dodnes nechápu, jak je možné, že žiji na horách. Už třicet let. Kdybyste věděli, jak já hory nenáviděla! Byla jsem rozená Pražanka a byla jsem na to hrdá.

Na hory jsme nejezdili, bylo to z několika důvodů vyloučeno. Narodila jsem se postarším rodičům.

V době, kdy ostatní spolužáci zdolávali s rodiči horské vrcholy, oslavila moje máma devětapadesáté narozeniny, tátovi bylo o deset let víc, hrozně špatně viděl a vyučoval na univerzitě.

O sportu tvrdil, že škodí zdraví víc než alkohol a drogy. Byla jsem o tom také skálopevně přesvědčena. Bohužel se mi nepodařilo vyhnout se povinnému lyžařskému výcviku v sedmé třídě základní školy, a doteď jsem ráda, že jsem to přežila.

Přísahala jsem si, že už mě na hory nikdo nikdy nedostane. Ale člověk míní, láska mění. Každý hledáme nějakou spřízněnou duši, i když navenek děláme, jako že ne, jako že jsme frajeři a nikoho nepotřebujeme.

Můžeme sobě i okolí namlouvat, že nejlepší je žít sám, jen s televizí, kocourem a lahví vína, jenomže není to pravda. Ve dvaceti jsem se k smrti zamilovala do spolužáka, který k smrti miloval lyžování a hory.

A tak jsem se ke svému úžasu zčistajasna ocitla v jakési laciné, polorozpadlé horské boudě. Hrůza. V našem podkrovním pokoji nějak nedoléhalo okno, takže se místností nemilosrdně hnal severák.

V rozvrzané skříni žili myši a také nějací brouci, nepátrala jsem po jejich odborném názvu, ale byli velicí a měli dlouhá tykadla.

V duchu jsem si říkala, co asi udělá to otřesné prostředí s naší láskou, a to jsme ještě ani nebyli na sjezdovce. Upozornila jsem Ondřeje, že lyžovat neumím ani za mák, ale smál se, že to přece není problém, naučit se lze v každém věku.

Jen jsem pokrčila rameny, dobře jsem věděla, že tohle problém bude, a obrovský. Nemýlila jsem se. Ráno na svahu jsem pochopila, že legrace skončila.

Nejvíc mě vyvedlo z míry, když se Ondřej bezděky ohlédl za krásnou blondýnou, která si svištěla z kopce dolů úplně profesionálně.

Nejradši bych po ní hodila hůlku. Stejně jsem jí nepotřebovala, celý den jsem se bezmocně válela v závějích a večer jsem byla tak zbědovaná, že se mi nechtělo ani do hospody.

Během dne jsem se pohádala asi dvacetkrát s Ondřejem a desetkrát s vlekařem, který mě neustále slovně napadal, odpoledne už i vulgárně.

Bylo to všechno ještě horší, než jsem čekala, a to jsem přitom nic dobrého nečekala. Kromě grogu byla na celých těch zatracených horách přijatelná ještě jedna věc: že se totiž do hospody jezdilo na saních.

Od boudy se svažovala příkrá úzká cesta, končící přesně u dveří hostince, bohužel také otřesného. Prostředí jen prohloubilo moji špatnou náladu.

Zakouřený lokál se žárovkami místo svítidel, zažloutlými záclonami, které v životě neviděly pračku, a řvoucí černobílou televizí mě silně deprimoval.

U výčepu štěkala německá doga, aniž ji kdokoli okřikl. Ke všemu tu seděl vlekař, poznal mě a chtěl si se mnou připít na moje lyžařské umění, což jsem zavrhla. Řekla jsem mu, že nebudu pít s někým, kdo se neumí chovat.

Ondřej celý zrudl, přitom věděl, jak sprostě mi ten chlap nadával, a omluvil se za mě. Dokonce mu objednal panáka. Mě pak obvinil z toho, že nemám smysl pro humor. Vzteky jsem div nevyletěla z kůže. Zároveň jsem cítila i hluboký smutek.

Cosi mi našeptávalo, že tenhle příšerný večer je jeden z našich posledních. Že se rozejdeme, i když si to zoufale nepřeju. Ale že bude rozchod tak dramatický, to mě nenapadlo. Asi jsem neměla tolik pít.

Ale když ty grogy tak krásně hřály… A já dobře věděla, jaká strašná zima na nás čeká v našem podkrovním pokojíku, kterým se bezstarostně proháněla vichřice.

Po čtvrtém grogu jsem začala mluvit o tom, co si o lyžování, lyžařích a sportování všeobecně doopravdy myslím.

Věděla jsem, že našemu vztahu tence zvoní umíráček, a bylo mi už všechno jedno. Také jsem špatně artikulovala a měla pocit, že mi těžkne jazyk.

Ondřej svůj milovaný sport bránil, a protože německá doga stále štěkala a nebylo dobře slyšet, zvyšovala jsem logicky hlas.

Ondřej se rozčilil a zasyčel, že jsem dvakrát větší hysterka než jeho babička, která je s tím na pozorování v blázinci. To byl poslední hřebíček do rakve. Vymrštila jsem se a s prásknutím dveřmi opustila putyku.

Co se strhlo pak, lze jen těžko popsat. Byla bílá tma. Mlha, do které hustě sněžilo. Věděla jsem, že se nemůžu vrátit, to by bylo nedůstojné. Statečně jsem postupovala dopředu, jenomže nežádoucím směrem. Tma, ledový vichr, jehličky sněhu bodající do očí.

Neviděla jsem na krok. Brečela jsem a volala, veškeré zvuky pohltil nemilosrdný severák. Chtělo se mi spát. Zavřít oči, nechat myšlenky odplout do země nikoho, pomalu a blaženě ztrácet vědomí. Spát.

Kolem uší mi fičelo samo peklo a oči se mi zavíraly, nohy se bořily do sněhu hloub a hlouběji.

Usnout se mi jevilo jako to nejlepší řešení. Pak po mně přejel kužel světla, kdosi mnou cloumal a něco volal. Musel být slušně vychovaný, protože se představil, jako bychom se potkali na kolonádě v Karlových Varech.

Díky tomu neodbytnému hlasu jsem vstala a vlekla se dál, tentokrát už správným směrem, statečný zachránce mi pomáhal, všelijak mě podpíral.

Asi ho poslal sám Krakonoš, který se nechtěl koukat na to, jak mu v milovaném revíru zmrzne jako preclík silně opilá modrooká blondýna.

Teď mě ten Krakonošův člověk napůl nesl nahoru do naší chaty. Jak jsem druhý den zjistila, zpívala jsem mu hymnu a blábolila jsem, že je to na počest jeho chrabrého činu. Statečný zachránce bydlel v téže horské boudě.

U oběda jsem mu šla poděkovat. S Ondřejem jsem nemluvila, sice jsme jedli u stejného stolu, ale zachovávali mlčení. Nevěděla jsem přesně, co říci. Děkuji vám za záchranu života? Znělo to jak z červené knihovny.

Něco jsem vykoktala, on byl skromný a řekl: „Kdybych vás nezachránil já, zachránil by vás někdo jiný. A teď by mě zachránilo, kdybyste přijala moje pozvání na skleničku.“ S tím jsem ráda souhlasila.

Přiťukli jsme si a já významně pohlédla k Ondřejovu stolu. Vypadal jako opařený. Po obědě odjel do Prahy, když balil, řval na mě, že ještě v životě neviděl, aby si někdo tak rychle našel za partnera náhradu.

Prošpikoval to spoustou neslušných výrazů. Zbytek horského pobytu jsem strávila po boku svého pohledného zachránce, který se jmenoval Jan. Byl to také vášnivý horal, ale naštěstí se nebral tak vážně jako Ondřej.

Nenutil mě lyžovat, řekl, ať na něj klidně čekám v hospodě, když mě sjíždění svahů nebaví. Strávila jsem tudíž báječný zbytek týdne, kdy jsem se probouzela kolem jedenácté, po obědě jela na saních do hospody a čekala na hezkého horala.

Vyprávěl mi příběhy ze svahu, zatímco já jej zásobovala historkami o tom, co se nového odehrálo v hospodě. Poslední den pobytu jsme společně došli k závěru, že se k sobě báječně hodíme, ačkoli naše záliby nejsou tak docela totožné.

Časem jsem se dokonce naučila lyžovat, i když to Jan nevyžadoval. Možná právě proto. Irena J. (54), okolí Liberce.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
sdílejte článek
Související články
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jako […]
Jana je moje kamarádka už celé věky. Vždycky byla ta silnější z nás dvou, jenže pak se její život totálně rozsypal a já jí byla nablízku. Janin muž měl vážné zdravotní potíže, musel absolvovat těžkou operaci, ona zůstala doma sama, vyčerpaná, bez opory. A já jsem najednou viděla, že ta její pověstná síla má trhliny. Měla jsem […]
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které […]
Já a Klára jsme k sobě měly vždy velmi blízko. Pak ale řekla něco, co mě zranilo, a já jsem na svou sestru úplně zanevřela. Muselo uběhnout hodně času, než jsem si uvědomila svou chybu. Naše rodina nikdy nebyla dokonalá, ale měla jednu výhodu, uměla se smát. Například já a moje sestra Klára jsme se smály pořád. V dětství, v pubertě, […]
reklama
Partnerské vztahy
Který typ milence vám nejlíp vyhovuje?
Často se stává, že se v páru chce jeden milovat častěji, nebo naopak méně než ten druhý. Jak jste na tom vy a jaký typ milence je váš partner? V dlouhodobých vztazích velká vášeň časem pohasne. Pokud nechcete dělat kompromisy, je důležité zase objevit  potěšení z vlastního těla a nechat rozproudit hormony štěstí. Ředitel Předehru zahajuje výhradně jako první. Má rád […]
Čím chlapa nejvíc potěšíte?
Snažíte se zjistit, jestli je váš muž spokojený a co znamená jeho divný pohled do prázdna? Pojďme se podívat na pět pilířů, na kterých stojí mužské štěstí. Kdybychom měli psychologii průměrného samce shrnout do jednoho manuálu, vešlo by se to na zadní stranu krabičky od pizzy. Mužské štěstí totiž stojí na jednoduchých pilířích. Jídlo jako hlavní jazyk lásky Všichni hladoví manželé se shodují, […]
Zhatil všechny naše plány
Dlouhé roky jsme měli za samozřejmé, že jednou všechno předáme našemu synovi. O to větší bylo naše překvapení, když firmu odmítl. Rodinnou firmu jsme s manželem založili před třiceti lety. Pavel vyráběl nábytek na zakázku, já vedla účetnictví a vyřizovala objednávky. Postupně jsme vybudovali dílnu s více než dvaceti zaměstnanci a naše děti, David a Tereza, tím vším žily odmalička. […]
Jejich dohady nebraly konce
Pět let jsme slavili Vánoce nadvakrát, narozeniny na střídačku a při každé rodinné události hlídali, kdo přijde a kdo raději zůstane doma. Můj bratr Petr a sestra Hana totiž spolu přestali mluvit. Maminka poslední dva roky svého života bydlela u mého bratra Petra. Sestra Hana žila daleko a domů jezdila méně, než by si bratr představoval. Po matčině smrti se […]
Cestování
Rakouské termály
Vyrazte do Rakouska za turistikou a termálními lázněmi. Patří k jedněm z těch nejkrásnějších na světě a je jich tu hned několikero. Toužíte aspoň na chvíli vypnout, nechat se hýčkat a užít si nádherné výhledy na Alpy? Nemusíte jezdit daleko. Rakousko nabízí překrásné termální lázně a wellness hotely, kde si dokonale odpočinete. Aqua Dome: Relaxace […]
Adventní trhy v Německu
Vánoční města opět svítí, nabízejí spoustu půvabných dárečků a skvělých dobrot. Ochutnáte pravou štolu, dáte si voňavý svařák i šťavnatou klobásku. Vánoční trhy u našich sousedů se těší stále větší oblibě. Češi míří nejen do známých měst, jako jsou Drážďany a Norimberk, kde jsou adventní trhy dávno vyhlášené, ale hledají i méně známá města. I tam to žije a mnohdy tam […]
Nejromantičtější město světa: Řím
Starobylý Řím patří k nejkrásnějším evropským metropolím. Nadchne vás svojí bohatou historií, úchvatnou architekturou, báječnou gastronomií a velmi přátelským prostředím. Právě teď je ten správný čas na objevení krás tohoto výjimečného a romantického města! Nejstarší dochovaná stavba v Římě, antický Pantheon z roku 27 na Via Rondello, je tak trochu schovaná v městské zástavbě. Podle […]
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí […]
Krása a zdraví
Máte málo kolagenu? Zabojujte stravou…
Úbytek kolagenu ve zralém věku trápí každou ženu. Víte, jak ho můžete doplnit přirozenou cestou? Ztráta pevnosti pleti a kloubů je přirozený proces, který je urychlován věkem nebo nedostatkem správných živin. Proto se vyplatí upravit svůj jídelníček a najít účinné zdroje bílkovin, kterými podpoříte tvorbu vlastního kolagenu.  Doplňujte ho každý den  Správná výživa je totiž jedna z nejdůležitějších […]
Čokoláda? Ano, ale ať je opravdu pořádná!
Nemusíte se čokolády vzdát jen proto, že chcete jíst zdravě. Naopak. Kousek kvalitní hořké čokolády může být příjemným zpestřením jídelníčku. Rozhoduje hlavně její složení a množství. Čokoláda má pověst sladkého hříchu, ale kakao obsahuje flavanoly a další rostlinné látky s antioxidačními účinky. U hořké čokolády s vyšším podílem kakaa se nemusíte bát pár čtverečků slupnout. Tmavší je lepší Při výběru […]
Víte co je líčení rtů „milky lips“?
Líčení rtů volalo po nové, svěží obměně a ta je tady. Zapomenout můžeme na hutné, matné rtěnky a dokonale vykreslené kontury, které byly hlavním trendem posledních let. Trochu devadesátky Do kurzu přichází jemné, krémové a pořádně lesklé rty, které připomínají jahodový mléčný koktejl. Právě podle něho si nové líčení vysloužilo název „milky lips“ neboli mléčné rty. A nutno uznat, že tento styl […]
Ve voňavém obláčku po celý den
Samotný parfém není jedinou cestou k tomu, jak krásně vonět. Objevte kouzlo vrstvení vůní se stejným základem. Princip je jednoduchý: používejte sprchový gel, tělový krém a tělový sprej ve stejném nebo velmi podobném aroma. Výsledkem je pak vůně, která působí přirozeněji a vydrží déle. Můžete tak krásně vonět od ranní sprchy až do večera. Síla sladěné kosmetiky Představte […]
Magický svět
Která květina prozradí vaše sny?
Levandule uklidňuje, růže fascinuje svou krásou a rozmarýn voní po starých zahradách a vzpomínkách. Rostlinám lidé po staletí připisovali nejen léčivé, ale také symbolické vlastnosti. Která z nich nejlépe vystihuje právě vás? Rostliny provázejí člověka odnepaměti. Některé se zavěšovaly nad dveře jako ochrana, jiné se přidávaly do svatebních věnců, polštářků pro klidný spánek nebo domácích […]
Tajemná čísla předpovídala neštěstí
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti […]
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid.  Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která […]
Jaká jste podle čínského horoskopu?
Podle čínské astrologie Buddha kdysi uspořádal velkou oslavu rovnosti všech zvířat a každé zvíře pak převzalo vládu nad jedním rokem. Podle roku vašeho narození zjistíte, jaké zvíře jste a co je pro vás typické. Krysa 1948, 1960, 1972 Oplývá šarmem, vysokou inteligencí i nepřehlédnutelným charismatem. Je citlivá, ostražitá, šetrná a buduje si k druhým hluboká pouta. S pomalejšími lidmi jí však […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
Nemohli se dočkat dědictví
skutecnepribehy.cz
Nemohli se dočkat dědictví
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek.
Prostor, který dýchá klidem
rezidenceonline.cz
Prostor, který dýchá klidem
Spánek je sice především biologickou nutností, zároveň však představuje rituál, který si zaslouží pozornost, prostor a kultivovanost. V době, kdy se tempo života zrychluje, se tak ložnice stává útočištěm, kde se čas naopak zpomaluje a tělo i mysl nacházejí rovnováhu. Základem kvalitního nočního odpočinku je vhodné prostředí. Ložnice by proto měla působit jako tichá kulisa
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Slaninová volská oka s pažitkou
tisicereceptu.cz
Slaninová volská oka s pažitkou
K pivu i vínu jsou ideální slaninové závitky. Zrovna tak se ale hodí i ke snídani. Ingredience 6–10 vajec 6–10 plátků slaniny olivový olej na smažení bylinka na ozdobu sůl, pepř
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
21stoleti.cz
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
epochalnisvet.cz
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem.
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Symfonie vysoké hodinařiny a safírové intarzie v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Symfonie vysoké hodinařiny a safírové intarzie v podání Frederique Constant
Dvě z nejprestižnějších komplikací vysoké hodinařiny se spojují v jednu výjimečnou časomíru. Věčný kalendář a tourbillon se potkávají v exkluzivní limitované edici 88 individuálně číslovaných kusů, kt
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz