Češi mají o tchyních spoustu ošklivých vtipů. Já si na tu svou stěžovat nemohu. Snad jedině na to, že občas je hodná a přející až příliš. 

A nejen to. Je to také velmi přičinlivá a skromná žena.

I když jí už za tři roky bude úctyhodných osmdesát, pořád neúnavně pečuje o ohromnou zahradu s ovocným sadem a rozlehlými záhony, které jsou plné okurek, dýní, rajčat, cuket, brambor a tak dále. Každý rok ze své krásné zahrady získá desítky kilogramů skvělého ovoce a zeleniny, které obratem ruky zpracovává.

Z její kuchyně od jara do podzimu proudí nekonečná záplava sklenic plných kompotů, marmelád, čalamád, džemů, rosolů, šťáv, naložené zeleniny a kdovíčeho všeho ještě. Hodně z té záplavy končí u nás.

Velká spotřeba jídla

Máme tři kluky. Dokud bydleli s námi, byla jsem za tchyniny dary ze zahrady a kuchyně opravdu hluboce vděčná.

Dospívající kluci bývali žraví jako kyselina sírová. Jenže hoši se osamostatnili, odstěhovali se z domova a nám se najednou začaly doma hromadit sklenice s dobrotami, které neměl kdo jíst.

Navíc si manželova maminka nechtěla dát vysvětlit, že opravdu nevíme, co s jejími početnými dárky dělat. A tak její dary postupně plnily náš sklep. Občas jsme něco ujedli, ale přibývaly rychleji, než jsme je dokázali konzumovat.

Na to, abych je vyhodila, jsem neměla srdce. Byly to přece takové dobroty a bylo v nich tolik práce.

Sklep byl kompletně zatopený

V polovině července se jedné páteční noci přihnala příšerná bouřka.

Z polí nad naším domem spláchla ornici a ta následně ucpala kanály na hlavní třídě naší okrajové čtvrti. Než jsme se pořádně probudili, hnal se středem naší ulice dravý proud a nebezpečně rychle stoupal.

Nebyli jsme na něco takového připravení, žádné pytle s pískem jsme k dispozici neměli, a tak během pár minut voda začala téct do sklepa. Nic příjemného to nebylo.

Ale když mi došlo, že ve sklepě jsou stejně jenom plné zavařovací sklenice od tchyně, trochu se mi ulevilo. Je to sice škoda, říkala jsem si, ale na druhou stranu se těch dobrot s prošlou dobou spotřeby konečně nenápadně zbavíme.

Prošlý poklad  v kontejneru

Když hasiči skončili s čerpáním vody ze sklepa, objednala jsem kontejner. Sklenice se vydaly na poslední cestu na skládku.

Jenže, co čert nechtěl, náš nejmladší synátor se babičce zmínil, jaké strašné neštěstí nás postihlo. Ve chvíli, kdy za zatáčkou na konci ulice mizel kontejner naplněný tajným nákladem ze sklepa, z druhé strany přijížděla dodávka našeho nejmladšího syna.

Vezl pracovitou babičku a spolu s ní také dobroty z jejích osobních zásob. Bylo jich skoro tolik, kolik jsme právě ze sklepa vyhodili.

Zdenka (48), Nové Město na Moravě