Všechno na světě je propojené, jen my to většinou nevidíme.

Můj příběh se stal už před řadou let, přesto si ho dodnes neumím vysvětlit. První manželství skončilo bouřlivým rozvodem, po kterém jsme s manželem spolu dlouho nemluvili.

Já jsem si rychle našla Romana, nového přítele, ale ve stejnou dobu se o mě začal ucházet i Luděk, jeden kamarád z minulosti. Měla jsem, jak se říká, srdce rozdělené na dva kusy, nevěděla jsem, koho z těch dvou si vybrat pro další životní etapu.

Probudila jsem se uprostřed noci

V Romanovi jsem měla celkem jistotu, ale na Luďkovi jsem viděla, že je zamilovaný víc než můj stávající partner. Jednoho dne na mě čekal před firmou, kde jsem pracovala.

Dal mi nádhernou kytici růží a když jsem se zeptala proč, řekl mi, že je to přesně dva měsíce, co se do mě zamiloval. Protože jsem stále ještě bydlela sama, nemusela jsem růže nijak skrývat. Doma jsem si je dala do vázy a postavila na stolek v ložnici.

Ačkoliv jsem vždy měla dobrý spánek, té noci jsem se náhle probudila. Cítila jsem, že něco není v pořádku. Rozsvítila jsem lampičku. Můj pohled padl na stolek s květinami. Spatřila jsem, jak přímo před mýma očima všechny růže najednou vadnou.

Ten pohled mě vyděsil. Nebylo to normální. Nikdy předtím jsem nic takového neviděla. Během malé chvilky se z květin staly jen suché, zvadlé trosky, jako by je něco spálilo.

Stalo se to v tu samou chvíli!

Chtěla jsem se zeptat Luďka, co mi to dal za podivný dárek. Tehdy před sedmnácti lety ještě nebyly mobily tak úplně rozšířené a tak jsem mu musela volat do práce. A tam jsem se dozvěděla strašlivou zprávu. Luděk měl v noci autonehodu, kterou nepřežil.

Později jsem zjistila, že se to stalo přesně v dobu, kdy na mém stolku vadly ony růže. Od té doby uplynulo už hodně času. Na Luďka často se smutkem vzpomínám.

Myslím si, že mě opravdu miloval a skrze darované květiny mi té noci na dálku poslal zprávu o své smrti!

Lenka J. (47), Ostrava