nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka
Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka

Chatovou osadu Jitřenka zakládali trampové tělem i duší. Naši pradědečkové. Ten můj po sobě zanechal srub s velikým neoploceným pozemkem, jezdila jsem tam od miminka, protože i můj tatínek byl tramp z celého srdce.

Vybavuji si oslnivé západy slunce nad Berounkou, kdy jsem jako dítě usínala ve srubu a od řeky bylo slyšet zpěv. Tatínkové bušili do kytar a procítěně pěli největší klasiku. Kdo z pamětníků by neznal Letí šíp savanou, Kocábku náramnou, Ascalonu anebo Dajánu? Ráda na ty kouzelné chvíle před usnutím vzpomínám.

Tehdy mi bylo dobře. Jitřenku jsem si zamilovala stejně jako moji předkové. Ostatně nejen osada to byla, co mě zaujalo. Abych tedy byla stoprocentně upřímná…

Když jsem dosáhla telecích let, čímž míním osudných sedmnáct, pokukovala jsem po mladičkém obyvateli nedalekého srubu číslo 35.

Byl to vrstevník a mým zrakům nemohl uniknout, protože byl nápadně hezký. Když hrál na plácku uprostřed osady s ostatními nohejbal, stávala jsem u okna srubu a za záclonkou ho tajně pozorovala.

Tušila jsem, že ta láska je odsouzená k definitivnímu zániku, protože mu to nikdy nedokážu říct.

Osud se ale přičinil o to, aby všechno bylo jinak. Jsem totiž specialista na trapné situace, z tohoto oboru bych mohla složit státní zkoušku na jedničku. Když jsem šla jednou za neuvěřitelného parna s nákupem z kiosku, přilepila jsem se k rozteklému asfaltu.

Za strašného nadávání se mi nakonec podařilo obě boty odtrhnout, ale byla to spíš prohra než vítězství. Sandály byly žalostně poničené. Krásné červené páskové boty, na které jsem byla tak pyšná! Sedla jsem si na balvan u cesty, abych si zblízka prohlédla škody na obuvi.

Div že jsem nebrečela. Pak jsem si ještě ke všemu všimla, že kdosi celý můj tragikomický výstup s úsměvem sleduje. Ten kluk. Bez dovolení si přisedl ke mně na balvan a řekl mi, že skvrny od asfaltu jdou vyčistit přípravkem, který se jmenuje Čikuli.

Ten tehdy nechyběl v žádné domácnosti, byla to taková malá lahvička. Pak se slušně představil, prohlásil, že se jmenuje Jirka a že srub číslo 35 táta nedávno koupil. A že mi ty boty pomůže vyčistit, když budu chtít.

Tvrdil, že čikuli mají jeho rodiče s sebou na chatě. Vždycky se usmívám, když si vyvolám tuhle vzpomínku. Bylo to osudové setkání, ale to jsem nemohla tušit. Chodili jsme spolu celé léto, jakživa na to nezapomenu.

Zejména na večery, kdy jsme sedávali ve vysoké trávě na břehu Berounky, zadumaně hleděli do šumících vod a zdálky se nesl nadšený zpěv našich tatínků: „…

kam ten šíp doletí, tam se sejdeme.“ Rovněž bohužel nezapomenu na ten večer, kdy mi s povzdechem oznámil, že s celou rodinou odjíždí do Německé demokratické republiky, protože jeho tatínek tam musí za prací.

Nejspíš to byli špióni, kdoví. Nechtělo se mu. Brečela jsem jako želva. Oranžový měsíc nespokojeně sledoval naši hádku. Ječela jsem: „Uvědomuješ si, že už se nikdy neuvidíme?“ Namítal, že NDR je přece blízko, ale já věděla své.

Něco mi říkalo, že je konec. Prostě konec. „Jsi zrádce!“ syčela jsem. „Takhle to přece nemůže skončit,“ oponoval smutně. „Můžeme si psát.“ Zařvala jsem: „Už tě nikdy nechci vidět!“ Dodnes to vidím: letěla jsem po břehu domů, přes slzy neviděla na cestu.

Večer už jsem měla horečku, skoro třicet devět stupňů. Naši mě tehdy odvezli z osady rovnou na pohotovost. Čtrnáct dní jsem ležela v horečkách, pak už bylo září, školní rok. Srub číslo 35 jsem našla beznadějně zamčený.

A na naší terase, zatížený kamenem, ležel dopis. Vzteky jsem ho roztrhala, ale předtím jsem si ho samozřejmě pečlivě pročetla. Psal, že neví, kdy se vrátí. Ale že se určitě uvidíme. Nejpozději tady na tomto místě na Vánoce za deset let.

Za deset let! To bylo pro mě totéž, jako kdyby mi napsal: Sejdeme se na onom světě. Tak mě to rozčililo, že jsem dopis roztrhala na malinkaté kousky a hodila do řeky. Jako bych dostala kamenem do hlavy! Tak veliké bylo to moje zklamání v lásce.

Jak já ho nenáviděla! Když jsem vyplakala druhou Berounku, rozhodla jsem se, že se pomstím a ze vzdoru si vezmu toho prvního, kdo o mne projeví alespoň vlažný zájem. No a takhle se v mém zpackaném životě objevil Štěpán.

Bohužel. S odstupem krátkého času jsem poznala, že brát si prvního, kdo projeví zájem, nebylo dobré předsevzetí. Kvůli Štěpánovi jsem se něco naplakala, něco natrápila.

Vlastně už během svatebního dne jsem si uvědomila, že ten, komu jsem tím nekonečně hloupým trucpodnikem doopravdy ublížila, jsem především já sama.

Po opravdu strašlivých osmi letech manželství se mi podařilo konečně se s tím agresivním alkoholikem rozvést. Příliš nepřeháním, když řeknu, že jsem byla ráda, že jsem to přežila. A že jsme neměli děti, které by to viděly.

Protože jsem po rozvodu neměla kde bydlet, uchýlila jsem se, jak možná uhodnete, do chatové osady Jitřenka. Bylo mi, jako když se shledám s nejlepším přítelem. Léta jsem tam nejezdila, vlastně ani nevím proč.

Táta naštěstí udržoval náš srub v nejlepším pořádku. Jen jsem tak mrkla na srub číslo 35, působil dost opuštěně. Pokrčila jsem rameny, šťastná, že jsem dospěla do stádia, kdy už je mi to srdečně fuk.

Rozhodla jsem se, že jestli se na mě nějaký chlap třeba jenom podívá, tak ho zabiju.

Několik důchodců bydlelo v Jitřence celoročně, a tak jsem se k nim docela ráda připojila. Přes protesty rodičů, kteří mi tvrdili, že se ze mě stane divá Bára. Že se v Jitřence zblázním. Já byla naopak přesvědčena, že bych se zbláznila bez Jitřenky.

Důchodce Šedivý mě dokonce naučil štípat dříví. Zatopit v kamnech jsem uměla, už když mi bylo osm. A do práce se dalo jezdit vlakem, motoráček rachotil od rána do večera nad osadou. Okolí mě považovalo za podivína.

Zatímco moji vrstevníci zakládali rodiny, kupovali škodovky, vozili kočárky anebo už vodili batolata do škol a školek, já jsem bydlela ve srubu a ve volném čase štípala dříví.

A tradičně, jak už to tak maminky dělávají, moje maminka plakala, že se nedočká vnoučat.

Ale dočkala se jich. Hnědé oči Na osudný dopis jsem dávno zapomněla. Nebo pozapomněla. Srub číslo 35 zapadal sněhem, Jitřenka s ním. Kouřilo se ze tří komínů.

Když jsem o Štědrý den vyšla na terasu a nadechla se čerstvého vzduchu, všimla jsem si stop vedoucích ke srubu číslo 35.

Zavrtěla jsem hlavou. Ne, takové věci se přece nestávají, snad jenom v pohádkách. A v románech. Před chajdou stál eskymák a roztomile mi kynul. „Tak jsem přišel, jak bylo domluvený, né?“ Div že jsem nespadla přes zábradlíčko.

„V NDR už nejsem a ženatej taky nejsem. Pokud tě to teda zajímá,“ pokračoval zakuklenec. Tiše a velebně na něho sedaly sněhové hvězdičky. „Co ty?“ zeptal se po chvíli absolutního ticha.

Poslušně, jako ve škole, jsem tenkým hláskem odpověděla: „Já jsem rozvedená.“ Sundal divnou kápi i čepici, všimla jsem si krásných hnědých očí, na které jsem nedokázala zapomenout. Prohlásil: „No tak paráda.

Můžeme pokračovat, kde jsme skončili.“ A přesně to jsme také udělali. Julie M. (53), Brněnsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
sdílejte článek
Předchozí článek
Další článek
Související články
Já a Klára jsme k sobě měly vždy velmi blízko. Pak ale řekla něco, co mě zranilo, a já jsem na svou sestru úplně zanevřela. Muselo uběhnout hodně času, než jsem si uvědomila svou chybu. Naše rodina nikdy nebyla dokonalá, ale měla jednu výhodu, uměla se smát. Například já a moje sestra Klára jsme se smály pořád. V dětství, v pubertě, […]
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela […]
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky […]
Nechala jsem se přemluvit ke zvláštnímu pokusu. S kamarádkou Editou se znám už dlouhé roky. Odjakživa ji přitahovaly záhadné jevy, tajemno a všechno, co souvisí s nadpřirozenými silami. Nestačilo jí o těchto věcech pouze číst, ale sama se snažila různé magické praktiky vyzkoušet. A jednou se jí to s mojí pomocí opravdu podařilo! Nejprve jsem to […]
reklama
Partnerské vztahy
Zhatil všechny naše plány
Dlouhé roky jsme měli za samozřejmé, že jednou všechno předáme našemu synovi. O to větší bylo naše překvapení, když firmu odmítl. Rodinnou firmu jsme s manželem založili před třiceti lety. Pavel vyráběl nábytek na zakázku, já vedla účetnictví a vyřizovala objednávky. Postupně jsme vybudovali dílnu s více než dvaceti zaměstnanci a naše děti, David a Tereza, tím vším žily odmalička. […]
Jejich dohady nebraly konce
Pět let jsme slavili Vánoce nadvakrát, narozeniny na střídačku a při každé rodinné události hlídali, kdo přijde a kdo raději zůstane doma. Můj bratr Petr a sestra Hana totiž spolu přestali mluvit. Maminka poslední dva roky svého života bydlela u mého bratra Petra. Sestra Hana žila daleko a domů jezdila méně, než by si bratr představoval. Po matčině smrti se […]
Poznáte, že vám partner lže?
Nemusíte být žádná věštkyně, abyste dokázala vycítit nebo jednoznačně poznat, jestli váš drahoušek říká pravdu, nebo se vás chystá obalamutit. Důležité je sledovat jeho mimiku a nenápadná, drobná gesta.   Právě to všechno totiž vypovídá, a může tak odhalit mnohé… Dívejte se do očí Zorničky ukazují, co cítí, na co myslí a jak se v nejbližších minutách zachová. Když se partnera […]
Záchrana vztahu v jediné větě…
Rozpadají se vám představy o pěkném partnerství pod tíhou stereotypu, hádek a dohadování? Často za tím není ztráta lásky, ale to, že jste spolu přestali mluvit. Místo hlubokých rozhovorů se z nás postupně stávají spíš provozní manažeři domácnosti. Přitom stačí tak málo – položit si vzájemně správnou otázku ve správnou chvíli. Objevte otázky, které mezi vámi posílí důvěru a vrátí do vašeho […]
Cestování
Kronplatz již čeká!
Oblíbené lyžařské středisko v Jižním Tyrolsku je jednou z největších bran do italských Dolomit. Téměř vždy vás tu bude čekat slunečné počasí. Místo je ideální pro milovníky přírody a zejména zimních sportů. Kde hledat kouzelný Kronplatz? Toto krásné horské středisko leží v severní Itálii, konkrétně v Jižním Tyrolsku v malebném údolí Pustertal a je oblíbenou destinací nejen pro rodiny s dětmi, ale […]
Za kouzlem adventu do Německa: Vánoční atmosféra ožívá!
Vánoční čas klepe na dveře, proto není od věci si udělat plány, kde ho strávit. Skvělým tipem jsou adventní trhy v sousedním Německu. Ale které z měst vybrat? Tady je malý přehled. Erfurt Rozhodně nebudete litovat, když vyrazíte do města nabitého historickou architekturou, Erfurtu, který leží necelé tři hodiny jízdy autem od českých hranic. Je krásné už […]
Mauricius je ostrov zamilovaných
Není to předražený ráj, přitom nabízí všechno, co si můžete přát. Tady se spojuje exotika s luxusem a skvělým odpočinkem i příjemným dobrodružstvím − nejlépe ve dvou. Objevte Mauricius, ostrov, který je jako stvořený pro romantiku a dobrodružství zároveň. Proto sem velmi často jezdí zamilované páry na svatební cestu. Tyrkysové vody Indického oceánu omývají bělostné písky ostrova a tropické zahrady […]
Dovolená snů v karibském ráji
Říká se jí Dominikána a v poslední době uchvátila spoustu celebrit. Všechny návštěvníky bez rozdílu nadchne průzračné Karibské moře, běloskvoucí písek a divoká příroda. Relax si dopřejete u vodních radovánek, skleničky místního kvalitního rumu či ručně baleného doutníku. Pojďte s námi objevit zákoutí Dominikánské republiky. Dominikánská republika nabízí příjemnou teplotu moře, kdy pobřeží lemované palmami vybízí k romantickému odpočinku. […]
Krása a zdraví
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme.  Právě to nám může […]
Bolí vás žaludek? Nestresujte se!
Za jeden z největších problémů moderního způsobu života je považován všudypřítomný stres, který může způsobit mnoho zdravotních problémů, a to nejen psychických. Trápí nejenom dospělé, ale i děti a negativně se podepisuje na našem zdraví. Jeho častým a velmi nepříjemným důsledkem je žaludeční neuróza. Onemocnění, které má původ v hlavě Začne to bolestí žaludku, pak se objeví pálení žáhy, nevolnost nebo […]
Teď už vám vítr účes nerozfouká
Vítr ve vlasech je sexy, ale jen v reklamách s vyumělkovanými modelkami. Raději se do špatného počasí vyzbrojme něčím, co vaši hřívu bezpečně ochrání. Znáte to. Při odchodu z domu si do poslední chvíle upravujete účes před zrcadlem, a veškerá paráda je vmžiku pryč, jakmile venku zafouká vítr, padne mlha nebo se rozprší a i pod deštníkem si vlasy dělají, co chtějí. Suchý šampon […]
Jaké léčivé bylinky vám vrátí pocit klidu?
Příroda ukrývá skutečné poklady pro pocit vašeho klidu, které jsou nade všechny léky. Víte, které bylinky vám mohou pomoci při stresu a výkyvech nálad? Stačí si dopřávat špetku a z obyčejné bylinky se může stát elixír! 1) Mučenka pletní Bylinka se zklidňujícími účinky je ideální při neklidu, podrážděnosti a nervozitě. Tiší rozbouřenou mysl před spánkem, aniž by […]
Magický svět
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid.  Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která […]
Jaká jste podle čínského horoskopu?
Podle čínské astrologie Buddha kdysi uspořádal velkou oslavu rovnosti všech zvířat a každé zvíře pak převzalo vládu nad jedním rokem. Podle roku vašeho narození zjistíte, jaké zvíře jste a co je pro vás typické. Krysa 1948, 1960, 1972 Oplývá šarmem, vysokou inteligencí i nepřehlédnutelným charismatem. Je citlivá, ostražitá, šetrná a buduje si k druhým hluboká pouta. S pomalejšími lidmi jí však […]
Mocná síla přírody vyléčila mou duši
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se […]
Prý na nás číhalo v domě dávné prokletí…
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starlux obhájili pět hvězd a vsází na letadla, jako na umělecká díla
iluxus.cz
Starlux obhájili pět hvězd a vsází na letadla, jako na umělecká díla
Tchajwanská letecká společnost STARLUX Airlines potvrzuje, že luxusní cestování nemusí být výsadou aerolinek s dlouhou historií. Přestože své první cestující přivítala teprve v roce 2020, dokázala se
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
enigmaplus.cz
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde ne
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Marináda z vína
tisicereceptu.cz
Marináda z vína
Díky marinádě z vína získají grilované pokrmy lahodnou chuť a křehkost. Potřebujete 0,7 l bílého nebo červeného vína 1 sklenka octa 1 sklenka oleje 3 cibule 3 stonky řapíkatého celeru 3 mrk
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
21stoleti.cz
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zac
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
epochaplus.cz
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Skrývala velký stud
skutecnepribehy.cz
Skrývala velký stud
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz