nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka
Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka

Chatovou osadu Jitřenka zakládali trampové tělem i duší. Naši pradědečkové. Ten můj po sobě zanechal srub s velikým neoploceným pozemkem, jezdila jsem tam od miminka, protože i můj tatínek byl tramp z celého srdce.

Vybavuji si oslnivé západy slunce nad Berounkou, kdy jsem jako dítě usínala ve srubu a od řeky bylo slyšet zpěv. Tatínkové bušili do kytar a procítěně pěli největší klasiku. Kdo z pamětníků by neznal Letí šíp savanou, Kocábku náramnou, Ascalonu anebo Dajánu? Ráda na ty kouzelné chvíle před usnutím vzpomínám.

Tehdy mi bylo dobře. Jitřenku jsem si zamilovala stejně jako moji předkové. Ostatně nejen osada to byla, co mě zaujalo. Abych tedy byla stoprocentně upřímná…

Když jsem dosáhla telecích let, čímž míním osudných sedmnáct, pokukovala jsem po mladičkém obyvateli nedalekého srubu číslo 35.

Byl to vrstevník a mým zrakům nemohl uniknout, protože byl nápadně hezký. Když hrál na plácku uprostřed osady s ostatními nohejbal, stávala jsem u okna srubu a za záclonkou ho tajně pozorovala.

Tušila jsem, že ta láska je odsouzená k definitivnímu zániku, protože mu to nikdy nedokážu říct.

Osud se ale přičinil o to, aby všechno bylo jinak. Jsem totiž specialista na trapné situace, z tohoto oboru bych mohla složit státní zkoušku na jedničku. Když jsem šla jednou za neuvěřitelného parna s nákupem z kiosku, přilepila jsem se k rozteklému asfaltu.

Za strašného nadávání se mi nakonec podařilo obě boty odtrhnout, ale byla to spíš prohra než vítězství. Sandály byly žalostně poničené. Krásné červené páskové boty, na které jsem byla tak pyšná! Sedla jsem si na balvan u cesty, abych si zblízka prohlédla škody na obuvi.

Div že jsem nebrečela. Pak jsem si ještě ke všemu všimla, že kdosi celý můj tragikomický výstup s úsměvem sleduje. Ten kluk. Bez dovolení si přisedl ke mně na balvan a řekl mi, že skvrny od asfaltu jdou vyčistit přípravkem, který se jmenuje Čikuli.

Ten tehdy nechyběl v žádné domácnosti, byla to taková malá lahvička. Pak se slušně představil, prohlásil, že se jmenuje Jirka a že srub číslo 35 táta nedávno koupil. A že mi ty boty pomůže vyčistit, když budu chtít.

Tvrdil, že čikuli mají jeho rodiče s sebou na chatě. Vždycky se usmívám, když si vyvolám tuhle vzpomínku. Bylo to osudové setkání, ale to jsem nemohla tušit. Chodili jsme spolu celé léto, jakživa na to nezapomenu.

Zejména na večery, kdy jsme sedávali ve vysoké trávě na břehu Berounky, zadumaně hleděli do šumících vod a zdálky se nesl nadšený zpěv našich tatínků: „…

kam ten šíp doletí, tam se sejdeme.“ Rovněž bohužel nezapomenu na ten večer, kdy mi s povzdechem oznámil, že s celou rodinou odjíždí do Německé demokratické republiky, protože jeho tatínek tam musí za prací.

Nejspíš to byli špióni, kdoví. Nechtělo se mu. Brečela jsem jako želva. Oranžový měsíc nespokojeně sledoval naši hádku. Ječela jsem: „Uvědomuješ si, že už se nikdy neuvidíme?“ Namítal, že NDR je přece blízko, ale já věděla své.

Něco mi říkalo, že je konec. Prostě konec. „Jsi zrádce!“ syčela jsem. „Takhle to přece nemůže skončit,“ oponoval smutně. „Můžeme si psát.“ Zařvala jsem: „Už tě nikdy nechci vidět!“ Dodnes to vidím: letěla jsem po břehu domů, přes slzy neviděla na cestu.

Večer už jsem měla horečku, skoro třicet devět stupňů. Naši mě tehdy odvezli z osady rovnou na pohotovost. Čtrnáct dní jsem ležela v horečkách, pak už bylo září, školní rok. Srub číslo 35 jsem našla beznadějně zamčený.

A na naší terase, zatížený kamenem, ležel dopis. Vzteky jsem ho roztrhala, ale předtím jsem si ho samozřejmě pečlivě pročetla. Psal, že neví, kdy se vrátí. Ale že se určitě uvidíme. Nejpozději tady na tomto místě na Vánoce za deset let.

Za deset let! To bylo pro mě totéž, jako kdyby mi napsal: Sejdeme se na onom světě. Tak mě to rozčililo, že jsem dopis roztrhala na malinkaté kousky a hodila do řeky. Jako bych dostala kamenem do hlavy! Tak veliké bylo to moje zklamání v lásce.

Jak já ho nenáviděla! Když jsem vyplakala druhou Berounku, rozhodla jsem se, že se pomstím a ze vzdoru si vezmu toho prvního, kdo o mne projeví alespoň vlažný zájem. No a takhle se v mém zpackaném životě objevil Štěpán.

Bohužel. S odstupem krátkého času jsem poznala, že brát si prvního, kdo projeví zájem, nebylo dobré předsevzetí. Kvůli Štěpánovi jsem se něco naplakala, něco natrápila.

Vlastně už během svatebního dne jsem si uvědomila, že ten, komu jsem tím nekonečně hloupým trucpodnikem doopravdy ublížila, jsem především já sama.

Po opravdu strašlivých osmi letech manželství se mi podařilo konečně se s tím agresivním alkoholikem rozvést. Příliš nepřeháním, když řeknu, že jsem byla ráda, že jsem to přežila. A že jsme neměli děti, které by to viděly.

Protože jsem po rozvodu neměla kde bydlet, uchýlila jsem se, jak možná uhodnete, do chatové osady Jitřenka. Bylo mi, jako když se shledám s nejlepším přítelem. Léta jsem tam nejezdila, vlastně ani nevím proč.

Táta naštěstí udržoval náš srub v nejlepším pořádku. Jen jsem tak mrkla na srub číslo 35, působil dost opuštěně. Pokrčila jsem rameny, šťastná, že jsem dospěla do stádia, kdy už je mi to srdečně fuk.

Rozhodla jsem se, že jestli se na mě nějaký chlap třeba jenom podívá, tak ho zabiju.

Několik důchodců bydlelo v Jitřence celoročně, a tak jsem se k nim docela ráda připojila. Přes protesty rodičů, kteří mi tvrdili, že se ze mě stane divá Bára. Že se v Jitřence zblázním. Já byla naopak přesvědčena, že bych se zbláznila bez Jitřenky.

Důchodce Šedivý mě dokonce naučil štípat dříví. Zatopit v kamnech jsem uměla, už když mi bylo osm. A do práce se dalo jezdit vlakem, motoráček rachotil od rána do večera nad osadou. Okolí mě považovalo za podivína.

Zatímco moji vrstevníci zakládali rodiny, kupovali škodovky, vozili kočárky anebo už vodili batolata do škol a školek, já jsem bydlela ve srubu a ve volném čase štípala dříví.

A tradičně, jak už to tak maminky dělávají, moje maminka plakala, že se nedočká vnoučat.

Ale dočkala se jich. Hnědé oči Na osudný dopis jsem dávno zapomněla. Nebo pozapomněla. Srub číslo 35 zapadal sněhem, Jitřenka s ním. Kouřilo se ze tří komínů.

Když jsem o Štědrý den vyšla na terasu a nadechla se čerstvého vzduchu, všimla jsem si stop vedoucích ke srubu číslo 35.

Zavrtěla jsem hlavou. Ne, takové věci se přece nestávají, snad jenom v pohádkách. A v románech. Před chajdou stál eskymák a roztomile mi kynul. „Tak jsem přišel, jak bylo domluvený, né?“ Div že jsem nespadla přes zábradlíčko.

„V NDR už nejsem a ženatej taky nejsem. Pokud tě to teda zajímá,“ pokračoval zakuklenec. Tiše a velebně na něho sedaly sněhové hvězdičky. „Co ty?“ zeptal se po chvíli absolutního ticha.

Poslušně, jako ve škole, jsem tenkým hláskem odpověděla: „Já jsem rozvedená.“ Sundal divnou kápi i čepici, všimla jsem si krásných hnědých očí, na které jsem nedokázala zapomenout. Prohlásil: „No tak paráda.

Můžeme pokračovat, kde jsme skončili.“ A přesně to jsme také udělali. Julie M. (53), Brněnsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
sdílejte článek
Předchozí článek
Další článek
Související články
Jana je moje kamarádka už celé věky. Vždycky byla ta silnější z nás dvou, jenže pak se její život totálně rozsypal a já jí byla nablízku. Janin muž měl vážné zdravotní potíže, musel absolvovat těžkou operaci, ona zůstala doma sama, vyčerpaná, bez opory. A já jsem najednou viděla, že ta její pověstná síla má trhliny. Měla jsem […]
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které […]
Já a Klára jsme k sobě měly vždy velmi blízko. Pak ale řekla něco, co mě zranilo, a já jsem na svou sestru úplně zanevřela. Muselo uběhnout hodně času, než jsem si uvědomila svou chybu. Naše rodina nikdy nebyla dokonalá, ale měla jednu výhodu, uměla se smát. Například já a moje sestra Klára jsme se smály pořád. V dětství, v pubertě, […]
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela […]
reklama
Partnerské vztahy
Čím chlapa nejvíc potěšíte?
Snažíte se zjistit, jestli je váš muž spokojený a co znamená jeho divný pohled do prázdna? Pojďme se podívat na pět pilířů, na kterých stojí mužské štěstí. Kdybychom měli psychologii průměrného samce shrnout do jednoho manuálu, vešlo by se to na zadní stranu krabičky od pizzy. Mužské štěstí totiž stojí na jednoduchých pilířích. Jídlo jako hlavní jazyk lásky Všichni hladoví manželé se shodují, […]
Zhatil všechny naše plány
Dlouhé roky jsme měli za samozřejmé, že jednou všechno předáme našemu synovi. O to větší bylo naše překvapení, když firmu odmítl. Rodinnou firmu jsme s manželem založili před třiceti lety. Pavel vyráběl nábytek na zakázku, já vedla účetnictví a vyřizovala objednávky. Postupně jsme vybudovali dílnu s více než dvaceti zaměstnanci a naše děti, David a Tereza, tím vším žily odmalička. […]
Jejich dohady nebraly konce
Pět let jsme slavili Vánoce nadvakrát, narozeniny na střídačku a při každé rodinné události hlídali, kdo přijde a kdo raději zůstane doma. Můj bratr Petr a sestra Hana totiž spolu přestali mluvit. Maminka poslední dva roky svého života bydlela u mého bratra Petra. Sestra Hana žila daleko a domů jezdila méně, než by si bratr představoval. Po matčině smrti se […]
Poznáte, že vám partner lže?
Nemusíte být žádná věštkyně, abyste dokázala vycítit nebo jednoznačně poznat, jestli váš drahoušek říká pravdu, nebo se vás chystá obalamutit. Důležité je sledovat jeho mimiku a nenápadná, drobná gesta.   Právě to všechno totiž vypovídá, a může tak odhalit mnohé… Dívejte se do očí Zorničky ukazují, co cítí, na co myslí a jak se v nejbližších minutách zachová. Když se partnera […]
Cestování
Nejromantičtější město světa: Řím
Starobylý Řím patří k nejkrásnějším evropským metropolím. Nadchne vás svojí bohatou historií, úchvatnou architekturou, báječnou gastronomií a velmi přátelským prostředím. Právě teď je ten správný čas na objevení krás tohoto výjimečného a romantického města! Nejstarší dochovaná stavba v Římě, antický Pantheon z roku 27 na Via Rondello, je tak trochu schovaná v městské zástavbě. Podle […]
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí […]
Kronplatz již čeká!
Oblíbené lyžařské středisko v Jižním Tyrolsku je jednou z největších bran do italských Dolomit. Téměř vždy vás tu bude čekat slunečné počasí. Místo je ideální pro milovníky přírody a zejména zimních sportů. Kde hledat kouzelný Kronplatz? Toto krásné horské středisko leží v severní Itálii, konkrétně v Jižním Tyrolsku v malebném údolí Pustertal a je oblíbenou destinací nejen pro rodiny s dětmi, ale […]
Za kouzlem adventu do Německa: Vánoční atmosféra ožívá!
Vánoční čas klepe na dveře, proto není od věci si udělat plány, kde ho strávit. Skvělým tipem jsou adventní trhy v sousedním Německu. Ale které z měst vybrat? Tady je malý přehled. Erfurt Rozhodně nebudete litovat, když vyrazíte do města nabitého historickou architekturou, Erfurtu, který leží necelé tři hodiny jízdy autem od českých hranic. Je krásné už […]
Krása a zdraví
Zázračné oleje jsou tu pro vás
Kdyby pokožka uměla mluvit, na kosmetické oleje by psala ódy. Jsou totiž přesně tím, co potřebuje, když je unavená a napjatá. Suchá, napjatá nebo citlivá pokožka si někdy žádá víc než běžný krém. Vlivem věku, stresu, hormonálních změn či počasí ztrácí pružnost, rychleji se dehydratuje a hůř drží vlhkost. Právě tehdy přichází ke slovu rostlinné […]
Ranní jógový rituál pro veselejší dny
Jóga neslouží jen k protažení bolavého těla, dokáže upravit trávení a prokazatelně zlepšuje náladu. Provozujte ji hned ráno po dobu několika minut, jako to dělají indičtí jogíni. A proč zrovna ráno? Podle nich totiž v tuto dobu, zejména před východem slunce, dochází k rovnováze kosmických sil. Když se ráno probudíte, zůstaňte chvíli ležet a nemyslete hned na to, co vás v průběhu […]
Po jaké péči volají vaše unavené vlasy?
Korunu vaší krásy je třeba podpořit nejen kvalitními šampony a vyživujícími maskami, ale také zevnitř. Hormonální změny v těle způsobují ztrátu hustoty vlasů,  méně lesku a vyšší lámavost. Abyste předešla jejich řídnutí a padání, je třeba o ně pečovat s dvojnásobnou láskou.  Dostatek zinku  Pro hustý vzhled vlasů a posilnění kořínků je důležité doplnit  zinek, který chrání vlasové folikuly před oslabením. […]
Pestrobarevný podzimní jídelníček
Chcete zvládnout sychravé dny ve zdraví? Začněte v kuchyni. Odolnost organismu podpoří i úplně jednoduché věci. Podzimní sychravé dny málokdo zvládne bez rýmy. Je proto třeba podat tělu pomocnou ruku. Je to snadné Pochmurné počasí, méně sluníčka, časté přechody mezi studeným a teplým prostředím. Pro člověka je podzim náročné období, pro různé viry skoro ráj. Naše imunita dostává […]
Magický svět
Tajemná čísla předpovídala neštěstí
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti […]
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid.  Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která […]
Jaká jste podle čínského horoskopu?
Podle čínské astrologie Buddha kdysi uspořádal velkou oslavu rovnosti všech zvířat a každé zvíře pak převzalo vládu nad jedním rokem. Podle roku vašeho narození zjistíte, jaké zvíře jste a co je pro vás typické. Krysa 1948, 1960, 1972 Oplývá šarmem, vysokou inteligencí i nepřehlédnutelným charismatem. Je citlivá, ostražitá, šetrná a buduje si k druhým hluboká pouta. S pomalejšími lidmi jí však […]
Mocná síla přírody vyléčila mou duši
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rolls-Royce představuje sadu na backgammon
iluxus.cz
Rolls-Royce představuje sadu na backgammon
Společnost Rolls-Royce Motor Cars představila sadu na backgammon, tradiční deskovou hru známou také pod názvem vrhcáby. Jedná se o výjimečné umělecké dílo, které navrhli specialisté oddělení Bespoke z
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Rajčatová bruschetta s bazalkou
tisicereceptu.cz
Rajčatová bruschetta s bazalkou
Bruschetta (čtěte brusketa) je zapečený či opečený chléb, na kterém nesmějí chybět rajčata, olivový olej a bazalka. Italové ji zbožňují. Suroviny 1 čerstvá bílá bageta 3 velká rajčata 3 lžíce
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
Zmatenou sestru zachránil chytrý krkavec
skutecnepribehy.cz
Zmatenou sestru zachránil chytrý krkavec
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme… Sestra Anička k nám
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz