nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka
Kouzelné Vánoce v chatové osadě Jitřenka

Chatovou osadu Jitřenka zakládali trampové tělem i duší. Naši pradědečkové. Ten můj po sobě zanechal srub s velikým neoploceným pozemkem, jezdila jsem tam od miminka, protože i můj tatínek byl tramp z celého srdce.

Vybavuji si oslnivé západy slunce nad Berounkou, kdy jsem jako dítě usínala ve srubu a od řeky bylo slyšet zpěv. Tatínkové bušili do kytar a procítěně pěli největší klasiku. Kdo z pamětníků by neznal Letí šíp savanou, Kocábku náramnou, Ascalonu anebo Dajánu? Ráda na ty kouzelné chvíle před usnutím vzpomínám.

Tehdy mi bylo dobře. Jitřenku jsem si zamilovala stejně jako moji předkové. Ostatně nejen osada to byla, co mě zaujalo. Abych tedy byla stoprocentně upřímná…

Když jsem dosáhla telecích let, čímž míním osudných sedmnáct, pokukovala jsem po mladičkém obyvateli nedalekého srubu číslo 35.

Byl to vrstevník a mým zrakům nemohl uniknout, protože byl nápadně hezký. Když hrál na plácku uprostřed osady s ostatními nohejbal, stávala jsem u okna srubu a za záclonkou ho tajně pozorovala.

Tušila jsem, že ta láska je odsouzená k definitivnímu zániku, protože mu to nikdy nedokážu říct.

Osud se ale přičinil o to, aby všechno bylo jinak. Jsem totiž specialista na trapné situace, z tohoto oboru bych mohla složit státní zkoušku na jedničku. Když jsem šla jednou za neuvěřitelného parna s nákupem z kiosku, přilepila jsem se k rozteklému asfaltu.

Za strašného nadávání se mi nakonec podařilo obě boty odtrhnout, ale byla to spíš prohra než vítězství. Sandály byly žalostně poničené. Krásné červené páskové boty, na které jsem byla tak pyšná! Sedla jsem si na balvan u cesty, abych si zblízka prohlédla škody na obuvi.

Div že jsem nebrečela. Pak jsem si ještě ke všemu všimla, že kdosi celý můj tragikomický výstup s úsměvem sleduje. Ten kluk. Bez dovolení si přisedl ke mně na balvan a řekl mi, že skvrny od asfaltu jdou vyčistit přípravkem, který se jmenuje Čikuli.

Ten tehdy nechyběl v žádné domácnosti, byla to taková malá lahvička. Pak se slušně představil, prohlásil, že se jmenuje Jirka a že srub číslo 35 táta nedávno koupil. A že mi ty boty pomůže vyčistit, když budu chtít.

Tvrdil, že čikuli mají jeho rodiče s sebou na chatě. Vždycky se usmívám, když si vyvolám tuhle vzpomínku. Bylo to osudové setkání, ale to jsem nemohla tušit. Chodili jsme spolu celé léto, jakživa na to nezapomenu.

Zejména na večery, kdy jsme sedávali ve vysoké trávě na břehu Berounky, zadumaně hleděli do šumících vod a zdálky se nesl nadšený zpěv našich tatínků: „…

kam ten šíp doletí, tam se sejdeme.“ Rovněž bohužel nezapomenu na ten večer, kdy mi s povzdechem oznámil, že s celou rodinou odjíždí do Německé demokratické republiky, protože jeho tatínek tam musí za prací.

Nejspíš to byli špióni, kdoví. Nechtělo se mu. Brečela jsem jako želva. Oranžový měsíc nespokojeně sledoval naši hádku. Ječela jsem: „Uvědomuješ si, že už se nikdy neuvidíme?“ Namítal, že NDR je přece blízko, ale já věděla své.

Něco mi říkalo, že je konec. Prostě konec. „Jsi zrádce!“ syčela jsem. „Takhle to přece nemůže skončit,“ oponoval smutně. „Můžeme si psát.“ Zařvala jsem: „Už tě nikdy nechci vidět!“ Dodnes to vidím: letěla jsem po břehu domů, přes slzy neviděla na cestu.

Večer už jsem měla horečku, skoro třicet devět stupňů. Naši mě tehdy odvezli z osady rovnou na pohotovost. Čtrnáct dní jsem ležela v horečkách, pak už bylo září, školní rok. Srub číslo 35 jsem našla beznadějně zamčený.

A na naší terase, zatížený kamenem, ležel dopis. Vzteky jsem ho roztrhala, ale předtím jsem si ho samozřejmě pečlivě pročetla. Psal, že neví, kdy se vrátí. Ale že se určitě uvidíme. Nejpozději tady na tomto místě na Vánoce za deset let.

Za deset let! To bylo pro mě totéž, jako kdyby mi napsal: Sejdeme se na onom světě. Tak mě to rozčililo, že jsem dopis roztrhala na malinkaté kousky a hodila do řeky. Jako bych dostala kamenem do hlavy! Tak veliké bylo to moje zklamání v lásce.

Jak já ho nenáviděla! Když jsem vyplakala druhou Berounku, rozhodla jsem se, že se pomstím a ze vzdoru si vezmu toho prvního, kdo o mne projeví alespoň vlažný zájem. No a takhle se v mém zpackaném životě objevil Štěpán.

Bohužel. S odstupem krátkého času jsem poznala, že brát si prvního, kdo projeví zájem, nebylo dobré předsevzetí. Kvůli Štěpánovi jsem se něco naplakala, něco natrápila.

Vlastně už během svatebního dne jsem si uvědomila, že ten, komu jsem tím nekonečně hloupým trucpodnikem doopravdy ublížila, jsem především já sama.

Po opravdu strašlivých osmi letech manželství se mi podařilo konečně se s tím agresivním alkoholikem rozvést. Příliš nepřeháním, když řeknu, že jsem byla ráda, že jsem to přežila. A že jsme neměli děti, které by to viděly.

Protože jsem po rozvodu neměla kde bydlet, uchýlila jsem se, jak možná uhodnete, do chatové osady Jitřenka. Bylo mi, jako když se shledám s nejlepším přítelem. Léta jsem tam nejezdila, vlastně ani nevím proč.

Táta naštěstí udržoval náš srub v nejlepším pořádku. Jen jsem tak mrkla na srub číslo 35, působil dost opuštěně. Pokrčila jsem rameny, šťastná, že jsem dospěla do stádia, kdy už je mi to srdečně fuk.

Rozhodla jsem se, že jestli se na mě nějaký chlap třeba jenom podívá, tak ho zabiju.

Několik důchodců bydlelo v Jitřence celoročně, a tak jsem se k nim docela ráda připojila. Přes protesty rodičů, kteří mi tvrdili, že se ze mě stane divá Bára. Že se v Jitřence zblázním. Já byla naopak přesvědčena, že bych se zbláznila bez Jitřenky.

Důchodce Šedivý mě dokonce naučil štípat dříví. Zatopit v kamnech jsem uměla, už když mi bylo osm. A do práce se dalo jezdit vlakem, motoráček rachotil od rána do večera nad osadou. Okolí mě považovalo za podivína.

Zatímco moji vrstevníci zakládali rodiny, kupovali škodovky, vozili kočárky anebo už vodili batolata do škol a školek, já jsem bydlela ve srubu a ve volném čase štípala dříví.

A tradičně, jak už to tak maminky dělávají, moje maminka plakala, že se nedočká vnoučat.

Ale dočkala se jich. Hnědé oči Na osudný dopis jsem dávno zapomněla. Nebo pozapomněla. Srub číslo 35 zapadal sněhem, Jitřenka s ním. Kouřilo se ze tří komínů.

Když jsem o Štědrý den vyšla na terasu a nadechla se čerstvého vzduchu, všimla jsem si stop vedoucích ke srubu číslo 35.

Zavrtěla jsem hlavou. Ne, takové věci se přece nestávají, snad jenom v pohádkách. A v románech. Před chajdou stál eskymák a roztomile mi kynul. „Tak jsem přišel, jak bylo domluvený, né?“ Div že jsem nespadla přes zábradlíčko.

„V NDR už nejsem a ženatej taky nejsem. Pokud tě to teda zajímá,“ pokračoval zakuklenec. Tiše a velebně na něho sedaly sněhové hvězdičky. „Co ty?“ zeptal se po chvíli absolutního ticha.

Poslušně, jako ve škole, jsem tenkým hláskem odpověděla: „Já jsem rozvedená.“ Sundal divnou kápi i čepici, všimla jsem si krásných hnědých očí, na které jsem nedokázala zapomenout. Prohlásil: „No tak paráda.

Můžeme pokračovat, kde jsme skončili.“ A přesně to jsme také udělali. Julie M. (53), Brněnsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
sdílejte článek
Předchozí článek
Další článek
Související články
Rozvod jsem si sice nepředstavovala jako scénu z italského filmu, ale i tak mě překvapil tím tichým prázdnem, které zůstane, když člověk zavře dveře. Když jsem odcházela z našeho bytu, měla jsem dvě tašky oblečení, pár knih a hrnek, který jsem si odmítla nechat vzít. Všechno ostatní zůstalo jemu, protože jsem neměla sílu se o cokoli přít. Holé ruce a holé […]
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jako […]
Jana je moje kamarádka už celé věky. Vždycky byla ta silnější z nás dvou, jenže pak se její život totálně rozsypal a já jí byla nablízku. Janin muž měl vážné zdravotní potíže, musel absolvovat těžkou operaci, ona zůstala doma sama, vyčerpaná, bez opory. A já jsem najednou viděla, že ta její pověstná síla má trhliny. Měla jsem […]
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které […]
reklama
Partnerské vztahy
Který typ milence vám nejlíp vyhovuje?
Často se stává, že se v páru chce jeden milovat častěji, nebo naopak méně než ten druhý. Jak jste na tom vy a jaký typ milence je váš partner? V dlouhodobých vztazích velká vášeň časem pohasne. Pokud nechcete dělat kompromisy, je důležité zase objevit  potěšení z vlastního těla a nechat rozproudit hormony štěstí. Ředitel Předehru zahajuje výhradně jako první. Má rád […]
Čím chlapa nejvíc potěšíte?
Snažíte se zjistit, jestli je váš muž spokojený a co znamená jeho divný pohled do prázdna? Pojďme se podívat na pět pilířů, na kterých stojí mužské štěstí. Kdybychom měli psychologii průměrného samce shrnout do jednoho manuálu, vešlo by se to na zadní stranu krabičky od pizzy. Mužské štěstí totiž stojí na jednoduchých pilířích. Jídlo jako hlavní jazyk lásky Všichni hladoví manželé se shodují, […]
Zhatil všechny naše plány
Dlouhé roky jsme měli za samozřejmé, že jednou všechno předáme našemu synovi. O to větší bylo naše překvapení, když firmu odmítl. Rodinnou firmu jsme s manželem založili před třiceti lety. Pavel vyráběl nábytek na zakázku, já vedla účetnictví a vyřizovala objednávky. Postupně jsme vybudovali dílnu s více než dvaceti zaměstnanci a naše děti, David a Tereza, tím vším žily odmalička. […]
Jejich dohady nebraly konce
Pět let jsme slavili Vánoce nadvakrát, narozeniny na střídačku a při každé rodinné události hlídali, kdo přijde a kdo raději zůstane doma. Můj bratr Petr a sestra Hana totiž spolu přestali mluvit. Maminka poslední dva roky svého života bydlela u mého bratra Petra. Sestra Hana žila daleko a domů jezdila méně, než by si bratr představoval. Po matčině smrti se […]
Cestování
Rakouské termály
Vyrazte do Rakouska za turistikou a termálními lázněmi. Patří k jedněm z těch nejkrásnějších na světě a je jich tu hned několikero. Toužíte aspoň na chvíli vypnout, nechat se hýčkat a užít si nádherné výhledy na Alpy? Nemusíte jezdit daleko. Rakousko nabízí překrásné termální lázně a wellness hotely, kde si dokonale odpočinete. Aqua Dome: Relaxace […]
Adventní trhy v Německu
Vánoční města opět svítí, nabízejí spoustu půvabných dárečků a skvělých dobrot. Ochutnáte pravou štolu, dáte si voňavý svařák i šťavnatou klobásku. Vánoční trhy u našich sousedů se těší stále větší oblibě. Češi míří nejen do známých měst, jako jsou Drážďany a Norimberk, kde jsou adventní trhy dávno vyhlášené, ale hledají i méně známá města. I tam to žije a mnohdy tam […]
Nejromantičtější město světa: Řím
Starobylý Řím patří k nejkrásnějším evropským metropolím. Nadchne vás svojí bohatou historií, úchvatnou architekturou, báječnou gastronomií a velmi přátelským prostředím. Právě teď je ten správný čas na objevení krás tohoto výjimečného a romantického města! Nejstarší dochovaná stavba v Římě, antický Pantheon z roku 27 na Via Rondello, je tak trochu schovaná v městské zástavbě. Podle […]
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí […]
Krása a zdraví
Aby se vám volně dýchalo!
Přestože se zahleněním bojuje spousta lidí, málokdo ví, jak s ním účinně naložit. A přitom někdy stačí jen malé změny v životním stylu. Studenější rána, suchý vzduch z topení a první přetopené kanceláře dokážou udělat v krku pěknou neplechu. Člověk najednou cítí, že se mu v krku „něco drží“, dýchání není tak lehké jako v […]
Máte málo kolagenu? Zabojujte stravou…
Úbytek kolagenu ve zralém věku trápí každou ženu. Víte, jak ho můžete doplnit přirozenou cestou? Ztráta pevnosti pleti a kloubů je přirozený proces, který je urychlován věkem nebo nedostatkem správných živin. Proto se vyplatí upravit svůj jídelníček a najít účinné zdroje bílkovin, kterými podpoříte tvorbu vlastního kolagenu.  Doplňujte ho každý den  Správná výživa je totiž jedna z nejdůležitějších […]
Čokoláda? Ano, ale ať je opravdu pořádná!
Nemusíte se čokolády vzdát jen proto, že chcete jíst zdravě. Naopak. Kousek kvalitní hořké čokolády může být příjemným zpestřením jídelníčku. Rozhoduje hlavně její složení a množství. Čokoláda má pověst sladkého hříchu, ale kakao obsahuje flavanoly a další rostlinné látky s antioxidačními účinky. U hořké čokolády s vyšším podílem kakaa se nemusíte bát pár čtverečků slupnout. Tmavší je lepší Při výběru […]
Víte co je líčení rtů „milky lips“?
Líčení rtů volalo po nové, svěží obměně a ta je tady. Zapomenout můžeme na hutné, matné rtěnky a dokonale vykreslené kontury, které byly hlavním trendem posledních let. Trochu devadesátky Do kurzu přichází jemné, krémové a pořádně lesklé rty, které připomínají jahodový mléčný koktejl. Právě podle něho si nové líčení vysloužilo název „milky lips“ neboli mléčné rty. A nutno uznat, že tento styl […]
Magický svět
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě […]
Která květina prozradí vaše sny?
Levandule uklidňuje, růže fascinuje svou krásou a rozmarýn voní po starých zahradách a vzpomínkách. Rostlinám lidé po staletí připisovali nejen léčivé, ale také symbolické vlastnosti. Která z nich nejlépe vystihuje právě vás? Rostliny provázejí člověka odnepaměti. Některé se zavěšovaly nad dveře jako ochrana, jiné se přidávaly do svatebních věnců, polštářků pro klidný spánek nebo domácích […]
Tajemná čísla předpovídala neštěstí
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti […]
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid.  Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
Nemohli se dočkat dědictví
skutecnepribehy.cz
Nemohli se dočkat dědictví
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek.
Prostor, který dýchá klidem
rezidenceonline.cz
Prostor, který dýchá klidem
Spánek je sice především biologickou nutností, zároveň však představuje rituál, který si zaslouží pozornost, prostor a kultivovanost. V době, kdy se tempo života zrychluje, se tak ložnice stává útočištěm, kde se čas naopak zpomaluje a tělo i mysl nacházejí rovnováhu. Základem kvalitního nočního odpočinku je vhodné prostředí. Ložnice by proto měla působit jako tichá kulisa
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Slaninová volská oka s pažitkou
tisicereceptu.cz
Slaninová volská oka s pažitkou
K pivu i vínu jsou ideální slaninové závitky. Zrovna tak se ale hodí i ke snídani. Ingredience 6–10 vajec 6–10 plátků slaniny olivový olej na smažení bylinka na ozdobu sůl, pepř
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
21stoleti.cz
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
epochalnisvet.cz
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem.
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Symfonie vysoké hodinařiny a safírové intarzie v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Symfonie vysoké hodinařiny a safírové intarzie v podání Frederique Constant
Dvě z nejprestižnějších komplikací vysoké hodinařiny se spojují v jednu výjimečnou časomíru. Věčný kalendář a tourbillon se potkávají v exkluzivní limitované edici 88 individuálně číslovaných kusů, kt
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz