Většinou se vztahové problémy svádějí na nedostatek času, únavu, přepracovanost a podobně. Jenže jak to dopadne, když můžete spolu trávit každou minutu a povídat si téměř donekonečna.

Na začátku zamilovanosti bývá dovolená nejkrásnější čas, po několika letech, možná, očistec. Užít si volna s partnerem, navzájem se hýčkat, povídat si má být příjemné kdykoli. To není o tom, jestli jste na začátku vztahu nebo po uběhnutí deseti let.

Pokud se ale spíš těšíte do práce a vlastně vám vyhovuje hektický den, něco je špatně.

Před sebou neutečete

Pokud se váš vztah dostal do tohoto stadia, nastal čas přemýšlet, co dál. Brzdou v rozchodu bývají děti. Je dobré se o ně postarat nejen materiálně, ale i po citové stránce. Za neschopností lidí ukončit dlouhodobý vztah stojí strach.

Ten o děti a o to, jak se jich rozchod dotkne, je přirozený. Velmi častý je ale také strach z přiznání si, že je konec. A z toho, jak na vaše rozhodnutí zareaguje rodina a přátelé. Nikdo nechce být tím, „kdo vztah rozbije“.

Je však také nutné myslet na vaši budoucnost. Pokud ji vidíte jen jako přežívání, je opravdu třeba vztah ukončit.

Zůstat, nebo odejít

Když se upřímně zamyslíte nad situací a nad tím, proč v životě nemáte mnoho radosti, i když jste zdraví, máte dobrou práci a děti vám dělají radost, a dojdete k tomu, že za nespokojeností či smutkem stojí krachující partnerství, je několik možností, co dělat.

Cítíte-li, že láskyplné city k partnerovi pořád doutnají, stojí za to na vztahu ještě zkusit pracovat. Buďte však připraveni na to, že partner věci vnímá jinak, nebo nechce nic měnit.

Pokud cítíte, že vám s partnerem není dobře, vyhýbáte se fyzickému kontaktu a tajně sníte o tom, že potkáte někoho jiného nebo jen o příjemné samotě, jsou asi zbytečné „oživovací pokusy“. V tuto chvíli přichází čas udělat zásadní rozhodnutí a odejít.