Je věcí každého člověka, jestli hvězdám věří nebo nevěří. Pokud na ně ale dá, může mu to přinést pěkné chvíle!

Celý život jsem se řídila hlavně zdravým rozumem. Na různá věštění, horoskopy, výklad karet a podobně jsem se dívala jako na zábavnou hru. Nic víc to pro mě neznamenalo. V souvislosti se svojí druhou svatbou jsem ale musela změnit názor.

Vybrané datum mi vymlouvala

Po rozvodu to netrvalo dlouho a seznámila jsem se s mužem, který pro mě hodně znamenal. Říká se, že ženy po čtyřicítce mají problém najít si nového partnera. V tom případě jsem měla velké štěstí.

Radim vstoupil do mého života přesně v době, kdy jsem to potřebovala. Po roce jsme se rozhodli, že našemu vztahu dáme oficiální punc. Svatbu jsme chtěli mít malou, jen pro pár známých a naše děti z prvního manželství.

Když jsem vybrané datum oznámila kamarádce Květě, začala protestovat. Květa patřila k ženám, které věří na věci mezi nebem a zemí. Prohlásila, že to datum je naprosto nevyhovující. V mém horoskopu na onen den viděla spoustu překážek. Byla jsem na rozpacích.

Mám kamarádce uvěřit? Nakonec jsem podlehla. Vždyť na tom datu zase tolik nezáleželo; hlavní bylo, že si vezmu někoho, koho mám ráda.

Žasla jsem, jak měla pravdu!

V původně vybraný den nastalo hned několik komplikací. Byla to sobota, ale Radima hned ráno povolali kvůli nějakému velkému problému do práce. Celý den byla zima a pršelo. A Radimův kamarád, který měl jít za svědka, den předtím onemocněl.

Tehdy jsem se poprvé chtěla Květě omluvit za svoji nedůvěru. Udělala jsem to ale až po svatbě. Ta totiž dopadla na výbornou. Krásný slunečný den, všechno klaplo do posledního puntíku – a navíc z ciziny přijela jedna dávná spolužačka, která by předtím nemohla.

Neříkám, že od té doby věřím každému horoskopu, ale přesvědčila jsem se, že na takovém předpovídání přece jen něco bude!

Lenka Č. (46), Litvínov