Když jsem se zamilovala do Romana, mí známí si ťukali na čelo. Nás dva totiž od sebe dělí téměř patnáct let. Já jsem se ale nenechala zviklat a uhájila si přede všemi svou lásku.

Můj životní sen byl mít šťastnou rodinu. Sama jsem jedináček a vlastně mi to vždycky přišlo jako výhoda. Měla jsem spoustu přátel a nikdy jsem se necítila sama.

Naopak jsem měla obrovský strach z toho, co jsem často viděla kolem sebe. Sourozenci se hádali, a čím byli starší, tím vyhrocenější konflikty mezi se sebou měli. Věděla jsem, že já chci také jen jedno dítě. A to se mi poštěstilo.

Láska na druhý pokus

Za Zdeňka jsem se vdávala už těhotná a celá rodina byla nadšená. Měla jsem vše, co jsem si přála, až do svých pětačtyřiceti let, kdy jsme se se Zdeňkem rozvedli.

Naše vztahy prostě ochladly a Zdeněk příliš nečekal a velmi brzy si našel ženu, do které se zamiloval. Ani jsem mu to nezazlívala, protože jsem sama cítila, že já potřebuju po svém boku někoho jiného.

Nějakého aktivního chlapa, se kterým budeme cestovat, chodit do divadla a užívat si každý den naplno. V době rozvodu bylo synovi Radimovi dvacet let a studoval na vysoké.

Vůbec mi nevyčítal, že jsem se s jeho otcem rozvedla. Všichni jsme spolu i nadále dobře vycházeli, jen já jsem se cítila tak nějak sama.

Byl to pan Dokonalý

Pak se ale objevil on, muž, který si okamžitě získal mé srdce. Romana jsem poznala na jednom podnikovém večírku, okamžitě se mi líbil a pochopitelně jsem si nemohla nevšimnout, že i on má oči jen pro mě.

Zatančili jsme si spolu, u baru vypili pár skleniček, a když mi nabídl, že mě doprovodí domů, nebránila jsem se. Naše první společná noc byla plná vášnivého milování i okamžiků plných něhy.

Když jsem se ráno vedle Romana probudila, cítila jsem se žádoucí a obdivovaná. Roman byl navíc opravdu pohledný chlap s vysportovanou postavou. Zkrátka byl příliš dokonalý na to, aby to mohla být pravda.

Když to sečtu kolem a kolem, měl jednu vadu. Ta ale rozhodně stála za to. Můj milenec byl o spousu let mladší než já, a tak jsem se domnívala, že se mi už nikdy neozve.

Názory ostatních mě nezajímají

Myslela jsem si, že jen podlehl kouzlu noci a dopřál si avantýrku se starší ženou. Jenže to jsem se spletla. Roman mě neustále ujišťoval, že se mu líbím, a že se chce se mnou vídat i dál.

Možná jsem mohla mít rozum a poslat jej ze svého života pryč, jenže já jsem se rozhodla, že se nebudu ohlížet na veřejné mínění. Jsme spolu šťastní už deset let a já doufám, že nám naše láska vydrží navěky.

Eva U., 58 let, Praha