Chystá se změna počasí a vy o ní víte dopředu, aniž byste se museli dívat na předpověď? Když se schyluje k dešti, bolí vás klouby, při změně tlaku se vám točí hlava, a když fouká, jste podráždění?   V tom případě jste nejspíš meteosenzitivní – tedy citliví na počasí.

Citlivost na počasí postihuje ve vyspělých zemích až 75 % lidí. Nejde sice přímo o nemoc, ale ani o výmluvu nebo výmysl hypochondrů. A také se netýká jen revmatiků v pokročilém věku, které bolí kosti s každou změnou počasí.

I mladí lidé můžou mít při prudších změnách klimatu vážné zdravotní problémy, od silných migrén až po deprese.

Kdo je přehnaně citlivý?

Na počasí jsou daleko citlivější lidé, žijící ve městech – je jich až třikrát víc než na venkově.

Přehnaná přecitlivělost na změny počasí je v podstatě způsobená poruchou našich reakcí.

Větší část života trávíme při umělém světle v umělém klimatu velkých budov, dopravních prostředků a podobně, takže ztrácíme schopnost přizpůsobovat se přirozenému prostředí. Daleko lépe se přizpůsobí třeba zemědělci a lidé pracující v přírodě.

Nemoc podle tlaku

Nejpříznivěji vnímáme tlakovou výši, která přináší hezké počasí bez větru. Tlaková níže, při které teploty klesají a často i zaprší, zhoršuje stav například lidem s neurózou a úzkostí. Nižší atmosférický tlak dále způsobuje zvýšení krevního tlaku.

Prudký pokles tlaku před bouřkou může vyvolat i silné migrény, změny srdečního rytmu, v krajním případě i infarkt nebo mrtvici.

Když nás ovlivňuje teplota

Při náhlém snížení teplot se nemocným se srdcem zužují cévy, krevní tlak se zvyšuje a nedokrvování srdečních tepen může dokonce způsobit infarkt. Lidé s nízkým tlakem zase špatně snášejí horké počasí a uleví se jim, když se ochladí.

Ty, které naopak trápí vysoký tlak, znamená ochlazení spíš zhoršení stavu, protože i jim se podobně jako kardiakům zužují cévy a zhoršuje se prokrvení orgánů. Chladno a vlhko zase vnímají velmi špatně lidé s revmatismem a psychickými obtížemi..