Žili jsme si krásně do té doby, než dcera spadla do propasti dluhů, a my s ní. Nevěděla jsem, kudy kam, když vtom přišla nečekaná pomoc.
Dětství naší dcery Aničky bylo šťastné, měla všechno, ale rozhodně jsme ji nerozmazlovali, i když byla jedináček. Snažili jsme se z ní vychovat dobrého člověka. Anička měla velké sny, že bude pomáhat lidem. Zní to krásně, leč nás ta její touha málem zničila.
Prodělávala
Založila si nadaci na pomoc matkám samoživitelkám. Myšlenka to byla hezká, ale naše Anna neměla žádné zkušenosti a hlavně byla přehnaně důvěřivá. Vzala do týmu dvě kamarádky, které se posléze jako kamarádky nezachovaly.
Vyždímaly, co se dalo, a ten, kdo si stále půjčoval, byla naše dcera! Nadace prodělávala, sponzoři se nehrnuli. A tak se naše Anna dostala do potíží a my jí museli pomoct.
Taky jsme věřili, že se ta smůla brzy protrhne a sponzoři určitě dříve, nebo později přijdou. Tak jsme si vzali taky půjčky. Jenže dcera nebyla štika v drsném rybníčku nadací, každý potenciální peníz jí vždy někdo vyfoukl.
Jen jsme platili
Najednou jsme žili v kolotoči dluhů. Kromě zaměstnání jsme byli všichni tři samá brigáda. Manželovi se horšily potíže se srdcem. Půjčka, další půjčka, aby bylo na splacení… na naše nervy to byl obrovský nápor.
Už jsme prodali všechno a našemu domu hrozila exekuce. Manžel z toho dostal infarkt a skončil v nemocnici. Lékaři nedokázali říct, jak to s ním dopadne. Já a dcera jsme se smířily s tím, že půjdeme do garsonky.
Chce to nápad!
A přesně v tu těžkou chvíli zazvonila u dveří nějaká novinářka, chtěla udělat s dcerou rozhovor, jak se její nadaci daří. Na rovinu jsme jí řekly, že se nejenže nedaří, ale jak na tom jsme. „No,“ utrousila ta žena z tisku, „to jsem přišla právě včas.
Takové výzvy mám ráda!“ Napsala článek, který nadaci mé dcery udělal úžasnou reklamu. Nikdy bych nevěřila, co dokážou média. Už za týden jsme měli u nás doma ředitele podobné nadace, které se dařilo, s nabídkou, že spojí své síly s nadací dceřinou.
On se bude starat o finance – a naše dcera o maminky samoživitelky! Bylo to jako sen! Dcera konečně prosperuje a stačilo jen spojit se se správným člověkem!
Jana (63), Plzeňsko
Tento příběh je skvělou připomínkou toho, že pomocníci mohou přijít z nečekaných zdrojů. Rovněž zdůrazňuje význam správného partnerství a teamworku. Pokud držíme spolu, můžeme překonat i ty největší překážky.
Wow, jako bych cítla tu jejich úlevu, když se vše začlo obracet k lepšímu. Někdy opravdu stačí málo, třeba jen ta správná osoba na správném místě. Důležitá je taky ta síla nevzdát se. Super příběh.
Mě to přijde jako velkej příběh o naději a o tom, že se někdy vyplatí riskovat. Ale taky o tom, jak důležité je mít někoho, kdo vás podrží v těžkých časech.
Tato situace dokonale ilustruje, jak důležité je mít kontrolu nad svými financemi a být obezřetný při důvěřování lidem ve svém okolí. Příběh Aničky a její rodiny mě přiměl zamyslet se nad mnohými věcmi.
Příběh, který ukazuje, že vzdát to není nikdy dobrá cesta. Musíme bojovat a věřit, že se najde řešení. Aniččina touha pomáhat jiným nakonec našla cestu ke splnění. Inspirující!
Takový příběh mě hodně dojímá. Jak je důležité mít v životě štěstí a dobře se rozhodnout. A vedle toho, jak snadno se člověk může dostat do problémů. Mějme se na pozoru a držme při sobě.