Oko, do duše okno, praví staré úsloví. Oči napoví hodně nejen o tom, co člověk cítí, ale i o jeho zdraví. Na stavu očí i jejich okolí je založena irisdiagnostika.

Irisdiagnostika je starobylá metoda alternativní medicíny, která se zabývá diagnostikováním zdravotního stavu na základě zabarvení, změn, pigmentace a různých odchylek oční duhovky a bělma.

I když se nepovažuje za vědeckou metodu a zázraky neumí, jako preventivní vyšetření není k zahození. Co všechno umí? Podle iridologů je oko propojeno se všemi částmi lidského těla.

Každý orgán má na oční duhovce své specifické umístění, podobně jako například na chodidlech, a může tak signalizovat řadu skrytých příčin zdravotních potíží.

Jakákoli změna stavu organismu se na duhovce projeví například ve formě teček, skvrn, zvýšené pigmentace, různorodosti zbarvení a podobně.

To vše dokáže zkušený odborník vyhodnotit a odhalit například vrozené predispozice orgánů, jejich oslabení nebo zvýšenou funkci, poruchy imunity, změny kvality krve, hormonální nerovnováhu, záněty a chronické procesy organismu, cukrovku, hrozící křečové žíly, poruchy trávicí soustavy, narušení střevního mikrobiomu a další.

Jak probíhá vyšetření? Odborník pomocí speciálního přístroje vyfotí obě oči a snímky uloží, aby se k nim mohl kdykoli vrátit.

Poté provede vyšetření duhovky, panenky i očního bělma, vypracuje podrobnou zprávu o zdravotním stavu a doporučí případné terapie, například úpravu jídelníčku, pitného režimu a další metody alternativní léčby.

Při zjištění závažných problémů vám doporučí vyhledat odborného lékaře. Co znamená zabarvení duhovky Žlutavé zabarvení svědčí o nadměrné funkci jater a žlučníku. Šedavé zase o nerovnováze ledvin a plic, špatné funkci žláz s vnitřní sekrecí a lymfatických žláz.

Načervenalé o přetížení srdce a oběhového systému, velké nervozitě, u žen o nepravidelné menstruaci. A nafialovělé o chybách v oběhovém a vyměšovacím systému. Bílý pás bělma nad oční duhovkou nebo pod ní svědčí o potlačovaném stresu.

Diagnostika podle barvy Barva duhovky se dělí do tří základních skupin – modrá hnědá a šedá. Modroocí lidé bývají náchylnější k onemocnění dýchacích cest, onemocněním ledvin a srdce, poruchám přeměny kyseliny močové, revmatismu a alergiím.

Zvýšenou pozornost by měli věnovat i srdci a ledvinám. Hnědoocí mají citlivější trávicí trakt a bývají náchylní k tvorbě žaludečních vředů a žlučových kamenů. Častěji prý trpí nadýmáním, zácpou, žlučníkovými kolikami a mají oslabenější nervový systém.

Lidé s šedýma očima zase bývají náchylní ke kožním chorobám, revmatismu a katarům sliznic, mají sklony ke zdravotním obtížím podobné jako modroocí. I oční okolí „mluví“ Například tenká vrásčitá kůže kolem očí vypovídá o nedostatečné ochraně před sluncem.

Drobné bílé podkožní útvary na víčkách ukazují na poruchu metabolismu tuků, vodnaté nebo tukové váčky prozrazují špatné fungování ledvin. .