Postavení planet a vztahy mezi nimi si nevybereme, můžeme ale podle nich k sobě hledat vhodného člověka.

V mládí jsem patřila k těm dívkám, které si dávaly s vdáváním na čas. Slýchala jsem všechny ty obvyklé řeči a matka se mě ptala, jestli už někoho mám, nejméně dvakrát týdně.

Přiznávám, že jsem ten tlak nakonec nevydržela, což mělo za následek, že jsem si vybrala špatného partnera. Poznala jsem to brzy po svatbě.

Práce mi dávala možnosti!

Manželství mi vydrželo sedm let. Syna jsem pak vychovávala víceméně sama. Sice jsem vystřídala několik dalších vztahů, žádný z nich se ale neukázal být takovým, co je na celý život. Smířila jsem se s tím, že v tomhle světě je problém najít vhodného chlapa.

Když syn vyrostl a měl už svůj vlastní svět, uvědomila jsem si, že sama být nechci. V té době jsem došlo v mém životě k několika změnám. Jednak jsem se začala docela vážně zabývat astrologií. Přivedl mě k tomu bratránek, který se horoskopy zabýval už léta.

Zaujalo mě to, tím spíš, když jsem zjistila, že to opravdu vychází. Nemyslím tím nějaké věštění budoucnosti, ale zjištění, co je vlastně ten druhý člověk zač. Brzy se z toho stala moje největší záliba. Druhou změnou v mém životě byla změna zaměstnání.

Pracovala jsem nyní v pojišťovně, setkávala se přímo s klienty a měla tak možnost potkávat stále nové a nové muže.

Jakmile jsem viděla, že se ke mně věkově hodí a není ženatý, zeptala jsem se obvykle během přátelského rozhovoru na to, zda dotyčný zná hodinu narození. Datum a místo jsem samozřejmě znala z dokumentů.

A pokud mi ji muž prozradil své údaje, pořádně jsem si jeho horoskop prozkoumala.

Věřila jsem, že ho najdu!

Věděla jsem přesně, jaký typ muže by se ke mně podle astrologie hodil. Bylo ovšem těžké někoho takového najít.

Muži, u kterých to vypadalo nadějně, byli buď v nevhodném znamení nebo měli ve svých horoskopech takové kombinace planet a jejich vztahů, že mě to dostatečně varovalo předem.

Dočkala jsem se několika pozvánek na kávu nebo na večeři, ale striktně jsem je všechny odmítala. Pořád jsem věřila, že se mezi mými klienty jednou objeví muž, jehož horoskop mi okamžitě napoví, že je to ten pravý.

Někomu to možná může připadat jako naivní přístup, který nemá moc šancí. Já jsem ale byla skutečně přesvědčená, že mezi tím množstvím lidí, s nimiž se setkávám, se jednou takový ideál objeví. A jednoho dne to vypadalo, že jsem se opravdu dočkala.

Ten pán se jmenoval Jiří, jako kdysi moje první láska. Byl mi hodně sympatický a když jsem začala podrobně studovat jeho horoskop, málem jsem skákala nadšením. Věděla jsem, že to je přesně ten partner, jakého hledám. Zbývalo už jen přesvědčit ho, že i já jsem pro něho ta pravá.

Zaskočilo mě to!

S Jiřím jsem se pracovně sešla několikrát a přemýšlela jsem, jak to navléknout, aby následovala i nějaká čistě soukromá schůzka. Iniciativa přišla naštěstí z jeho strany. Na „rande“ jsem se těšila jako zamlada.

Dopadlo to dobře, následovala další schůzka, pak i výlet. Jenže následně mě Jiří pořádně zpražil. Zjistil prý, že jeho hodina narození je úplně jiná, než mi říkal – místo v jedenáct večer to bylo v jedenáct dopoledne.

Tím pádem jeho horoskop vyzníval úplně jinak. Hodně mě to zaskočilo a strávila jsem bezesnou noc úvahami o tom, jestli za těchto okolností mám do vztahu jít. Jiřímu bych těžko změnu svého postoje vysvětlovala. Vysvobodil mě ale nakonec on sám.

Při dalším setkání mi řekl, že je to přece jen tak, jak říkal předtím. Ta „lepší“ verze horoskopu tedy souhlasila. A v praxi se mi dodnes potvrzuje, že moje trpělivé čekání na partnera vhodného podle hvězd se vyplatilo!

Věra L. , (45), Praha