Lákají vás procházky místy, která jsou opředena pověstmi a legendami, při nichž se bude krásně bát? Tato vás určitě nezklamou!

Brána do pekla

U Jablonného v Podještědí leží zámek Lemberk, který přitahuje turisty ze široka daleka svou krásnou architekturou i tajemnými legendami. Došlo to tak daleko, že se sem zdráhají chodit dokonce i policisté se svými psy. Na zámku prý straší.

Jsou tu slyšet často kroky, údajně zemřelých vojáků z dob sedmileté války. Nejslavnějším děsivým hradem u nás je ovšem Houska ležící v hlubinách Kokořínských lesů. Místo je opředeno tolika hrůzostrašnými historkami, že se to nedá ani spočítat.

Tady je údajně brána do pekla, v místech, kde má být, vědci naměřili zvýšenou radioaktivitu. Kousek pod hradem, u staré myslivny, je další děsivé místo, kterému se říká „U ďáblova kamene“.

Hrůzu nahání i Katova ulička v Kadani, kterou přicházel na náměstí města Kadaň mistr ostrého meče a ras, aby uklidil z města zvířecí mršiny.

Tajuplná jeskyně

Na Moravě je vyhlášená Býčí skála, jeskyně, opředená legendami a bohatá na archeologické nálezy. Před sto padesáti lety tu dva bratranci náhodně našli bronzovou sochu býčka, podle něhož dostala jeskyně své jméno.

Legendy vyprávějí o rituálech a krvavých lidských obětech v tajuplné jeskyni, ze které je prý občas slyšet křik a pláč. Lidé, kteří věří na paranormální jevy, mají Býčí skálu rádi.

Zvláštní atmosféru zažijete též na zámku v Kunštátě. Je obklopen parkem, ve kterém se můžete zastavit u jednoho z mála dochovaných psích hřbitovů – je to ojedinělá zvláštnost v Evropě.

Strašidelným hradem na Moravě jsou také Hukvaldy. Váže se k němu mnoho vyprávění zejména o čertech a o zazděném preclíkáři. Pro návštěvníky tu jsou přichystány oblíbené noční strašidelné prohlídky.

Svatební košile

Jihozápadně od obce Velhartice najdete děsivé místo, o kterém věděl už Karel Jaromír Erben. Nechal se jím inspirovat k sepsání balady Svatební košile. Stojí tu kostel sv. Máří Magdaleny a u něho malý hřbitov.

Ženy prý v kostele při mši omdlévají a vůbec se zde lidé cítí divně. Na tomto hřbitově údajně kdysi proběhl obřad černé magie, jehož účelem bylo oživení mrtvého. Podle jedné z místních pověstí unesli satanisté krásnou pannu a obětovali ji při tomto rituálu.

Straší prý také na hradě Kašperk. Jsou tu duše vojáků padlých za třicetileté války, i neúspěšných hledačů pokladů, pobíhá tu černý kůň s ohnivou ohlávkou. Kostlivci tu spolu pijí víno a o půlnoci se rvou ve věži. A po hradbách se prý také plíží turistožravý Šplhavec.

Bílá paní nebo strašidelný les

Romantické město Český Krumlov je bohaté na pověsti, strašidla a nechybí ani bílá paní. Také se často píše a vypráví o upíří kněžně Leonoře Amálii, která pořádala na zdejším zámku vyhlášené plesy, na které se sjížděli, nebo možná slétali, upíři z celé Evropy.

Ať už je na těchto legendách něco pravdy, nebo ne, skutečností je, že Plášťový most krumlovského zámku je nechvalně známý tím, že z něho skočilo už mnoho nešťastníků.

Nedaleko Českých Budějovic najdete zase nejstrašidelnější les u nás, kterému se říká Bor nebo též Branišovský les.

Ve středověku v něm bývala tajemná vesnice, mnoho lidí se z lesa nikdy nevrátilo a v jeho útrobách stojí i  strom oběšenců. Bát se můžete jít i do podzemí, město Tábor má hned dvě. Jedno je spojeno s husity a počátky města, to druhé je strašidelné.

Slavný hřbitov bláznů

Nejslavnějším děsivým místem v Praze je bohnický „hřbitov bláznů“. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické psychiatrické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce psychicky nemocných pacientů.

Citliví lidé zde nikdy dlouho nevydrží a ještě dlouho po odchodu z místa slyší v hlavě cizí hlasy, které je prý ponoukají ke strašným věcem.

Legendárním magickým místem v Praze je také Faustův dům na Karlově náměstí a také Belveder, kde sídlili nejslavnější okultisté.

A pokud se vydáte do Kutné Hory, v městské části Sedlec navštivte nejvýznamnější kostnici nejen u nás, ale v celé Evropě. Skládá se ze 30 hromadných hrobů s 1 500 kostrami. Jsou to tisíce obětí epidemií a hladomoru převážně ze 14. století.