Životního partnera si vybíráme na svoji odpovědnost a případné následky si neseme sami.  

Vždycky jsem si přála, aby si moje děti jednou vybraly vhodného životního partnera. U syna jsem po tom toužila snad ještě víc. Na rozdíl od dcery byl spíš neprůbojný, až moc slušný. O dceru jsem se nebála a ukázalo se, že právem.

Dokázala se všude prosadit sama, bez jakékoliv pomoci. Syn Alex vždycky potřeboval trochu povzbudit, popostrčit, mít nějaký vzor. Dcera Táňa, ačkoliv byla mladší, tak se vdala mnohem dřív než on. U Alexe jsem se dlouho bála, že si nenajde dívku.

Evidentně měl se seznamováním potíže. Dvakrát se zklamal, když ho po kratší době přítelkyně opustily. Potom ale potkal Romanu a já jsem viděla, že tentokrát je to opravdu vážné.

Vnímala jsem, jak ho ztrácím!

Na jednu stranu jsem byla ráda, že se Alex naplno zamiloval a začal mluvit o svatbě a o dětech. Respektovala jsem jeho výběr partnerky. Na druhou stranu mi ale na Romaně něco nesedělo. Na rozdíl od Alexe byla velice energická a temperamentní.

Bylo mi předem jasné, kdo bude v případném manželství mít hlavní slovo. Jenomže co jsem měla dělat? Snažit se Alexovi jeho lásku rozmluvit? Každý je přece svého štěstí strůjcem a on by mě stejně neposlouchal. Měla jsem tedy ze svatby smíšené pocity.

Romana to na mě dobře poznala. Vztahy tchyně a snachy bývají většinou méně nebo více napjaté, už proto, že obě ženy nepřímo bojují o vliv na jednoho muže. Pokud se jedná o dvě rozumné bytosti, situace se nějak uklidní.

Já nejsem konfliktní typ, o Romaně se to ale říct nedalo. Poté, co s ní Alex začal bydlet na druhém konci města, v bytě, který snacha zdědila po své babičce, jasně jsem pociťovala, jak ho ztrácím.

Romana si Alexe omotala kolem prstu a on jen plnil její rozmary a choval se podle jejích představ.

Kariéra měla přednost

Alex chtěl být co nejdřív tatínkem, ale Romana dávala přednost své kariéře. Měla dobře placené místo ve státní správě a slíbený postup do vyšší pozice. Syn tedy souhlasil, že ještě s rodičovstvím počkají.

Upřímně řečeno, moc jsem si nedovedla Romanu jako matku představit. Odhadovala jsem jí na typ ženy, která si pořídí chůvu nebo hospodyni a dál bude brát ohled především na sebe. Alexovi jsem říkala, že by měl být trochu razantnější a umět si prosadit svou.

Současně jsem ale věděla, že na to nemá povahu. Romana byla silný soupeř. Ano, soupeř, a manželé přitom mají být partnery! Samozřejmě, že poté, co snacha postoupila na vyšší pracovní pozici, soustředila se na kariéru ještě víc.

Myšlenky na dítě zásadně odmítala. Viděla jsem, jak je z toho syn nešťastný. Děti obvykle chtějí opakovat rodinný vzorec, který samy zažily – pokud v něm byly šťastné. A můj syn i moje dcera prožili opravdu krásné dětství. Jenže Alex teď neměl komu tenhle pocit vrátit.

Sestře může jen závidět

Postupně vycházelo najevo, že Alex doma dělá veškeré práce a že Romaně odevzdává většinu své výplaty. To mě rozzlobilo. Můj hněv ale směřoval na syna, že si něco takového nechá líbit.

Když se mi pak Roman nepřímo svěřil, že jejich manželský intimní život je téměř na nule, měla jsem chuť mu doporučit, ať se rozvede. Snacha se nějak dozvěděla o tom, co mi Alex o jejich manželství vypráví.

Syn to nepřiznal, ale důsledkem bylo, že mu zakázala k nám tak často chodit. Vídala jsem Alexe nyní tak jednou do měsíce. Pravidelně mi sice telefonoval, ale o žádných problémech víckrát nemluvil. Takhle to probíhá už tři roky.

Vím, že můj syn je v manželství nešťastný, ale už by se mi to bál přiznat. Těžko do jeho života mohu zasahovat. Je mi ale jasné, jak moc tajně závidí Táně, své sestře, její šťastný rodinný život – tedy něco, čeho on se nikdy nedočká!

Ema K.(53), Brno