Pátý měsíc na zahradě má jasnou náplň – rostliny kvetou jako o život a my máme nejvíc práce. Je ideální doba pro vytvoření co nejlepších podmínek pro tvorbu plodů, které budeme s chutí sklízet. Tak směle do toho!

Při okouzlujícím pohledu na rozkvetlé ovocné stromy, keře i celé záhony si stihneme vychutnat i májovou chvilku poezie. Bonus navíc: v květnu se můžete těšit na sklízení prvního letošního špenátu, kopru, polníčku, raných salátů, ředkviček a dalších otužilců.

Využijte textilní tkaninu, která chrání

Je čas vysévat teplomilnou zeleninu, jako jsou fazole, okurky, dýně nebo cukety. Sejeme také zelí, kedlubny a brokolici. Ještě pořád můžeme zasít i červenou řepu, mrkev, mangold, hrášek, pórek nebo ředkvičky.

Zeleninu se hned po výsevu vyplatí přikrýt netkanou bílou textilií, pod teplou peřinkou zůstane až do prvního protrhávání řádků. Ochrání ji i před dřepčíky.

Přichází čas okurek a kedluben

Z truhlíků se na venkovní záhony stěhují sazeničky předpěstovaného zelí, polorané kedlubny, kapusty a květáku. Úplně nakonec, až po půlce měsíce, vysazujeme salátové okurky i nakládačky, celer a teplomilná rajčata a papriky.

Na slunná stanoviště koncem května sázíme i lilek a meloun. Při dřívějším přesunu by „zmrzlíci“ totiž mohli choulostivé sazeničky spálit během jediné mrazivé noci.

Předtím než partu sazeniček, které jsme od zimy piplali v truhlíku za oknem, přesídlíme do záhonů, musíme je minimálně týden postupně otužovat, aby si zvykly na slunce i venkovní teploty.

„Venčit“ začínáme opatrně ve stínu a každý den rostlinám pobyt venku prodlužujeme a přidáváme na sluneční lázni.

Jak správně hnojit?

Stěhování na záhony je ta pravá chvíle pro sypké organické hnojivo (např. Weiki), nejlépe to s příměsí kvašených slepičinců, a probiotickou zálivku.

Hnojivo dodává do půdy živiny pozvolna a rovnoměrně po celou sezonu, takže rostlinky nejsou nikdy hladové ani překrmené, a podíl kvašených slepičinců zase dodá fosfor, který je potřeba pro sladké plody a krásné květy.

Zálivka s prospěšnými bakteriemi probudí potřebný život v půdě, probiotika pomohou rostlině dobře zakořenit a vstřebávat živiny z hnojiva a podpoří ji v růstu. Navíc se tato drobná investice mnohokrát vrátí v podobě větší úrody.

A jdeme na ovoce

Kvetoucí jahodníky při hrozbě přízemních mrazíků zakryjeme na noc netkanou textilií. Přes den ji odstraníme, aby včely mohly květy opylovat.

Jahody také pravidelně zaléváme, okopáváme, odplevelujeme a přihnojujeme sypkým organickým hnojivem s obsahem slepičinců.

Kvetoucí stromy za tu nádheru odměníme okopáváním a pravidelnou zálivkou. A když jsme u toho rozmazlování, nezapomeneme na příznivé mikroorganismy, které budou hýčkat i jejich kořeny.

Pokud jsou jabloně, hrušně nebo broskvoně doslova obsypané zárodky plodů, protrháme je, aby měl každý dostatek místa pro život. Pozor, útočí mšice: pravidelně sledujeme mladé výhony rostlin, zda si na nich nepochutnávají právě tyto nezbednice.

Jak na skvělý trávník?

Začít musíte už v květnu. Platí pravidlo „sekáme, sekáme, sekáme“, aby nestihl vykvést. Trávník už je v květnu pěkně hustý a žene se do výšky.

Trávu zkracujeme maximálně o jednu třetinu výšky, jinak hrozí, že vyschne a zažloutne.

V květnu je také ideální čas na probiotickou zálivku, elixír namíchaný přesně pro sílu, krásu a zdraví. Trávník díky ní zesílí a krásně poroste.

Pokud potřebujeme trávu dosít, uděláme to do konce měsíce.

Mulčujeme rozdrcenou borkou, slámou nebo dřevěnou štěpkou, aby se mezi rostlinami nešířil plevel a udržela se vláha v půdě.

Nezapomeňme ani na okrasu. Ze zahradních jezírek průběžně odstraňujeme příliš rozrostlé vodní řasy.

Připravíme si podporu pro všechny popínavé rostliny a liány, mezi které patří rajčata, okurky, fazole nebo hrách. Dřevěné opory mají tendenci v zemi zahnívat. Lepší jsou ty kovové. Pro rajčata jsou k dostání speciální spirály, po kterých se mohou obtáčet.