Díky známému filmu o Saxáně jistě víte, že se takto říkalo šalvěji lékařské. Další její lidové názvy jsou cigánovy gatě, rapaňa nebo vlčí chvost.

Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří. V našich podmínkách roste jen zřídka, protože potřebuje slunné, teplé a suché prostředí.Můžete ji samozřejmě pěstovat v květináčích, ale bude mít nižší obsah účinných látek.

Šalvěj  se nesmí užívat dlouhodobě a ve vysokých dávkách, protože je lehce jedovatá. Užívá se nejčastěji jako odvar ke kloktání při zánětech dutiny ústní, krvácení dásní, angíně a bolestech v krku. Proto bývá častou součástí zubních past nebo ústních vod.

Má dezinfekční účinky, proto je vhodná také na vymývání ran. Vnitřně se užívá na uklidnění nervů, při střevních a žaludečních katarech a má protihlístové účinky.Snižuje pocení v období klimaktéria. Žvýkání čerstvých listů odstraňuje zápach z úst.

Vedle hřebíčku je to tedy vhodný prostředek, jak si zajistit příjemně vonný dech.

Kloktadlo nebo žvýkat?

Na afty a angínu je výborné použít kloktadlo.Zalijete čajovou lžičku nasekaných listů šalvěje 250ml vroucí vody a necháte louhovat 5 minut, pak vlažným nálevem kloktáte každé dvě hodiny. Při bodnutí hmyzem užívejte obklad z čerstvých listů.

Listy šalvěje rozdrtíte dřevěným náčiním a vzniklou kaši přiložíte na místo bodnutí.Při horečnatých onemocněních je výborný čaj ze šalvěje s heřmánkem. V době klimaktéria pomáhá šalvějové víno.

Naložíte 50g čerstvých nebo 30g sušených listů šalvěje do 0,7l vína, uzavřete a necháte louhovat 10 dnů, pak přecedíte a pijete půl skleničky vína denně.Na parodontózu pomáhá šalvěj s medem.

Šalvěj má své uplatnění také v kuchyni, dodává mnoha jídlům skvělou chuť a aroma. .