Díky známému filmu jistě víte, že se takto říkalo šalvěji lékařské. Další její lidové názvy jsou cigánovy gatě, rapaňa nebo vlčí chvost.
Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří. V našich podmínkách roste jen zřídka, protože potřebuje slunné, teplé a suché prostředí. Můžete ji pěstovat v květináčích, ale bude mít nižší obsah účinných látek.
Šalvěj se nesmí užívat dlouhodobě a ve vysokých dávkách, protože je jedovatá. Užívá se nejčastěji jako odvar ke kloktání při zánětech dutiny ústní, krvácení dásní, angíně a bolestech v krku. Má dezinfekční účinky, proto je vhodná na vymývání ran.
Vnitřně se užívá na uklidnění nervů, při střevních a žaludečních katarech a má protihlístové účinky. Snižuje pocení v období klimaktéria. Žvýkání čerstvých listů odstraňuje zápach z úst.
Kloktadlo nebo žvýkat?
Na afty a angínu je výborné použít kloktadlo. Zalijete čajovou lžičku nasekaných listů šalvěje 250ml vroucí vody a necháte louhovat 5 minut, pak vlažným nálevem kloktáte každé dvě hodiny.
Při bodnutí hmyzem užívejte obklad z čerstvých listů. Listy šalvěje rozdrtíte dřevěným náčiním a vzniklou kaši přiložíte na místo bodnutí. Při horečnatých onemocněních je výborný čaj ze šalvěje s heřmánkem. V době klimaktéria pomáhá šalvějové víno.
Naložíte 50g čerstvých nebo 30g sušených listů šalvěje do 0,7l vína, uzavřete a necháte louhovat 10 dnů, pak přecedíte a pijete půl skleničky vína denně. Na parodontózu pomáhá šalvěj s medem.
.
