Manžel, kterého si vzala, byl ve 12. století jejím milencem, kterému velmi ublížila. V tomto životě měla svou chybu napravit. Po letech manželství však udělala totéž.
Chci vám vylíčit příběh své dcery Lenky, která naprosto nevěří na minulé životy a snad právě proto dělá neslýchané životní kotrmelce a zhoršuje si karmu. Lenka se vdávala, když jí bylo 21 let.
Čtyři roky před tím jsem byla z Onoho světa informována, koho si vezme. Dozvěděla jsem se to na návštěvě u své kamarádky, která se pomocí automatického psaní kontaktovala s duchy.
Tehdy bylo Lence sedmnáct, a přesto, že to bylo velmi hezké děvče, nemělo žádného chlapce. Smutně vysedávala doma a sýčkovala, že se nevdá.
Zavolaly jsme ducha
Kamarádka položila na stůl Lenčinu fotografii a čistý papír a do ruky vzala obyčejnou tužku. Přiložila zlehka její hrot k papíru, a požádala, aby přišel Lenky ochranný duch. Asi po třech minutách začala tužka v její ruce psát. Pamatuji si na ten rozhovor jako dnes:
– Jsi ochranný duch Lenky?
– Ano.
– Jsi dobrý duch?
– Ano.
– Můžeš nám sdělit, jestli se Lenka vdá?
– Vdá se.
– Kdy to bude?
– Za čtyři roky.
– Víš, koho si vezme?
– Frantu
– Zná ho už?
– Zná ho nyní a zná ho taky z 12. století, kdy byl jejím odmítnutým milencem. Je to ten pravý karmický partner.
Věštba se naplnila
Kamarádka mě poučila, že člověk může mít několik karmických partnerů (jsme jim dlužni lásku, dobrý skutek apod.), ale jen jeden z nich je ten pravý.
Je to ten, se kterým jsme prý existovali jako hermafroidní živočich, který se během dlouhého vývoje rozdělil na živočichy dva s opačným pohlavím. Ti dva se stále v koloběhu životů hledají, aby vytvořili dokonalý vztah.
Jakmile jsem přišla domů, okamžitě jsem na Lenku uhodila, jakého Frantu zná. Lenka se ale dušovala, že žádného. Tak jsem předpověď pustila z hlavy. Za čas jela naše rodina na chatu. Večer se jako obvykle sešla mládež k táboráku.
Když se Lenka vrátila, v očích jí zářily zvláštní plamínky. Představ si maminko, že se z Německa vrátil sousedovic Franta, ani bys nevěřila, jaký hezký kluk z něho teď je… pozval mě na rande!
Zase ho opustila
Moje paměťové čivy se rozezvučely. Franta – snad ne ten předpovězený? Po následujících třech letech intenzívního randění mi bylo jasné, že to je ON, odmítnutý milenec ze 12. století.
Mezi dcerou a Frantou vzplanula velká láska, jeden bez druhého neudělali ani krok. Lenka ho opravdu už tenkrát znala, ale byla ještě malá dívenka. Svatba byla přesně podle předpovědi – za čtyři roky. Stala se však nemilá věc.
Má dcera, která byla o dost mladší, než Franta, se zamilovala do jiného. Manžela opustila a po sedmnáctiletém manželství, ze kterého se narodily dvě krásné děti, se rozvedla. Franta, milenec ze 12. století, byl znovu odvržen.
Zůstal sám a stále říká, že na Lenku nemůže zapomenout. Jako matka mám o Lenku strach. Do dalšího života její dluh vůči Frantovi narostl. A jaký vznikl její dluh k dětem, jímž omezila otcovskou lásku?
Ráda bych se spojila s jejím ochranným duchem, ale kamarádka už nežije a mně se automatické psaní nedaří.
Vlasta (63), Hlinsko .
