Kdysi dávno jsem šla s kamarádkou Martinou na venkovskou pouť. Mimo jiné mě tam zaujala stará žena, která lidem četla z ruky…

Ani já, ani Martina jsme na podobné věci nevěřily, ale z legrace jsme si řekly, že si necháme budoucnost předpovědět. Kamarádka šla první. Dozvěděla se, že ji nejprve čekají velké ztráty, ale potom najde své štěstí a bude mít dvě děti – dvojčata.

Mně věštkyně řekla, že se provdám za bohatého muže a že budu mít příbuzné v cizině. Taková věštba se mi líbila, ale nebrala jsem ji příliš vážně.

Nevídaly jsme se

Čas běžel dál. Na věštbu jsem postupně zapomněla. Odmaturovala jsem, našla jsem si hodného muže, za kterého jsem se provdala, a měli jsme spolu jednu dceru. Martina se přestěhovala na Moravu, takže jsme se příliš nevídaly a moc jsme toho o sobě nevěděly.

Setkaly jsme se, až když nám bylo osmatřicet let a konal se sraz spolužáků ze střední školy po dvaceti letech.

Kamarádce předpověď vyšla

Na srazu jsem se nadšeně přivítala s Martinou. Čas nás obě samozřejmě proměnil. Bylo toho tolik, co jsme jedna druhé měly říct. Nejprve jsem jí ve stručnosti vylíčila, jak se mi daří, že jsem vdaná, máme dceru, ale že můj muž rozhodně není žádný milionář.

Pak mi začala o svém životě povídat Martina. Její věštba se prý vyplnila do všech detailů. Před pěti lety jí při autonehodě zemřeli oba rodiče.

Byla z toho zdrcená, ale pak se seznámila s Josefem, kterého si rok nato vzala a teď spolu mají dvě krásné zdravé holčičky – dvojčata.

Byla jsem skeptická

Byla jsem z toho v šoku. Jak to, že Martině se vše vyplnilo a mně nic? Utěšovala mě, pochopitelně spíš žertem, že je ještě čas. Protože jsem se ale rozhodně nemínila rozvádět, odvětila jsem, že s tím milionářem se to určitě nesplní.

To jsem ale ještě netušila, že ani ne za deset let se slova té staré věštkyně přece jenom stanou skutečností i v mém případě.

Dceřina svatba

Táhlo mi na padesátku a užívala jsem si života. Dceři bylo třiadvacet a jednoho dne za mnou přišla s tím, že se bude vdávat. Překvapilo mě to, protože to byla spíš taková tichá voda a já se bála, že zůstane sama.

Ještě větším šokem pro mě ale bylo, když mi prozradila, že její nastávající se jmenuje John a že je to Angličan. Okamžitě mi v hlavě zablikala kontrolka. Uvědomila jsem si totiž, že co nevidět budu mít příbuzné v cizině.

S dcerou jsme měly pěkný a důvěrný vztah, tak jsem jí nakonec řekla o té dávné věštbě. Pobavilo jí to a doporučila mi v žertu, ať se poohlédnu po nějakém tom milionáři.

Vše se vyplnilo

Půl roku po dceřině svatbě za mnou přišel manžel. Tvářil se tajemně. Řekl mi, že si musíme promluvit. Hlavou mi, nevím proč, blesklo, že se chce se mnou rozvést. Pravda byla ale jinde:

můj muž mi řekl, že si vsadil v loterii náhodný tip a vyhrál přes milion korun! Šťastně jsme se objímali a já jsem se v duchu musela smát, jak se ta dávná věštba nakonec skutečně vyplnila.

Dnes už jsem přesvědčená o tom, že na předpovídání budoucnosti opravdu něco je…

Tamara H. (62), Cheb