Na tu dovolenou před pár lety opravdu dlouho nezapomenu. Konečně se mi podařilo přemluvit manžela, že si koupíme zájezd k moři. Byl to ale vypečený výlet.

Naše vysněná cesta na prosluněné pláže začala na letišti a s dobrou náladou. Bohužel náš charterový let měl pět hodin zpoždění a už tato nepříjemnost nám dokázala pěkně zkazit začátek zaslouženého odpočinku.

Moře nás udobřilo

Když jsme se konečně dostali na vyhřátou písčitou pláž a vykoupali se v blankytném teplém moři, byly strasti cesty rázem zapomenuty. A celý první týden dovolené byl naprosto pohádkový.

Užívali jsme si ho s manželem a ten nakonec musel uznat, že to byl ode mne skvělý nápad. Jakoby to ale byl zakřikl.

Netušili jsme, co se děje

Sedmý den pobytu nám v hotelu poprvé nepřišli do pokoje uklidit a vyměnit ručníky. Netušili jsme ale, že je to začátek něčeho mnohem horšího. Další den nás čekalo nepříjemné zjištění, že skončila služba all inclusive a jídlo nám zredukovali pouze na polopenzi.

Delegátka stále jednala s Prahou a ujišťovala nás, že se všechno brzy vyřeší. Vůbec jsme nechápali, co by se mělo řešit.

Sprostě nás vyhodili

Další den už nebyla v hotelu ani snídaně a bylo nám řečeno, že se musíme do večera vystěhovat. Teprve tehdy nám delegátka sdělila, že naše cestovní kancelář zkrachovala, ubytování v hotelu není zaplacené a řeší se, jak nás cestovka dostane zpátky domů.

No bylo to něco neskutečného! Stáli jsme před hotelem se sbalenými kufry, hladoví a maximálně rozčilení. Někteří účastníci zájezdu odmítli opustit pokoje a nakonec je vyvedla hotelová ochranka jako nějaké zloděje.

Noc na pláži

Koupili jsme si v obchodě něco k jídlu a pití a šli si sednout na večerní opuštěnou pláž. Tam jsme také s manželem, a ještě několika dalšími rekreanty, přenocovali. Brzy ráno nás ale vzbudili lidé, co pláž uklízeli a vyhnali nás odtamtud.

Byli jsme nevyspalí, podráždění a naprosto bezradní. Naštěstí jsme měli v zájezdu jednoho energického chlapíka, který za nás ostatní všechno zařizoval.

Telefonoval s různými orgány v u nás doma a neustále naháněl naši delegátku, která se před námi dost úspěšně schovávala. Cestovka už s námi pak nekomunikovala vůbec.

V cizině bez peněz a bez iluzí

Zbytek dovolené byl opravdu jeden dlouhý zlý sen. Neměli jsme ubytování, docházely nám peníze, nevěděli jsme, jak se dostaneme domů. Vysvobození přišlo pátý den, kdy pro nás přiletělo letadlo.

Až na letišti jsme zjistili, že podobné hrůzy jako my, zažilo i mnoho dalších klientů povedené cestovní kanceláře. Letadlo bylo plné. Všichni podepisovali jakousi petici o odškodném.

Už nám sice bylo všechno jedno, hlavně jsme chtěli být už doma, ale přece jen jsme také podepsali.

Jenže tehdy ale ještě nebyla pro cestovní kanceláře taková přísná pravidla a ta naše, nebyla pojištěná a nám už nikdo nikdy nevrátil ani korunu. A manžela jsem už také na žádný další zájezd nedostala. Prý na chalupě je bezpečněji.

Jana N. (54), Opava