Na podnět kamarádky jsem ze srandy začala pátrat po tom, kým nebo čím jsem byla v minulých životech. Netušila jsem, že tím otevřu Pandořinu skříňku.

„V minulém životě jsem musela být zloděj nebo vrah!“ bědovala jsem do telefonu kamarádce Sandře, když jsem si vylízala další ze svých nekonečných životních průšvihů. „To, co se mi děje, musejí být tresty za minulé hříchy.

Jinak si to neumím vysvětlit,“ pokračovala jsem celá vynervovaná. „Dej si skleničku, to tě uklidní,“ radila Sandra. Na víno jsem neměla ani pomyšlení. Spíš než láhev bych potřebovala šikovného řemeslníka, elektrikáře a automechanika.

Během čtrnácti dní mi totiž odešla převodovka, rozbilo se topení a přestala fungovat televize. A aby toho nebylo málo, tak jsem v práci ještě odnesla malér za kolegyni.

„Hele, když tě to tak zajímá, tak si zjisti, čím jsi v minulém životě byla,“ řekla Sandra, než jsme se rozloučily.

Středověký náčelník

Zasedla jsem k chytré krabici a do vyhledávače zadala klíčová slova. Za chvilku na mě vykouklo několik odkazů nabízejících odhalení, čím jste v minulém životě byli. Na jeden jsem klikla.

Po zodpovězení několika otázek na mě vyskočily odpovědi: První mě pobavila. Říkala, že jsem byla netopýrem. „To sedí,“ pomyslela jsem si. Ve dne jsem absolutně nepoužitelná, zatímco v noci hýřím nápady i energií.

Také mám ráda různé atrakce, kde můžu viset hlavou dolů. Další už tak k popukání nebyla. Uváděla, že jsem byla náčelníkem kmene Mayů. „Byla jste nemilosrdná a ráda dávala najevo svou sílu a nadřazenost.“ Zamrazilo mě v zádech, ale četla jsem dál.

Další odpověď mi vyrazila dech. „Byla jste sebevrah.“ Bezděčně jsem se dotkla mateřského znaménka na pravém spánku, hnědého kolečka ve velikosti náboje do malého revolveru. „To už by stačilo,“ řekla jsem.

Počítač jsem vypnula a šla si lehnout.

Zpátky do minulosti

Následující noci se mi ve snech zjevovaly mé minulé životy. Jeden sen mi však nedal spát. Byla jsem v něm jako král nějakého kmene, který měl velkou moc. Své pozice jsem využívala a lidi, kteří se mi znelíbili jsem nechala trhat zaživa psy.

Tento sen se mi opakoval velmi často a navíc se začal promítat i do mého skutečného života. Velcí psi na mě najednou začali vrčet a já se jich začala bát. Kamarádka mi dala kontakt na jednu spiritualistku.

Moc se mi to nezdálo, ale nakonec jsem se k ní objednala. Paní Šárka mě uvedla do jakéhosi transu. Před očima se mi začaly míhat obrazy jako ve filmu. Divocí psi. Rytířské souboje. Nájezdy válečníků. Křik lidí.

Krev. Bolest. Pak jsem uslyšela lusknutí a všechno utichlo. Pomalu jsem otevřela oči. Cítila jsem se podivně, jakoby ze mě spadlo těžké břemeno. Spiritualistka se na mě usmála, vzala mě za ruku a řekla slova, na která nikdy nezapomenu.

„Nyní, když jste konečně pochopila svoji minulost, se můžete pohnout dál a vytvořit lepší budoucnost.“ Od toho dne mě přestali pronásledovat psi, průšvihy i noční můry.

Pavlína L. (41), Liberec