Být úspěšný právník a hlavně udržet se na špičce, je v dnešní společnosti velká dřina. Můj syn do té špičky dlouho patřil. Cena za jeho úspěch je ale vysoká a platíme ji oba. Donedávna jsem netušila, jak strašně moc se v dnešní společnosti užívají drogy, které mají člověku pomoci k úspěchu. Už jsem, dá se říct, v obraze, ale to poznání […]
Na má stará kolena se našel člověk, kterému se mě zželelo. Vzal si mě ze soucitu, nic nezastíral, ale řekl, že také potřebuje někoho, kdo mu bude dělat v domě společnost, nic víc. A měl mě i jako odplatu. Vyrostla jsem v dětském domově. Nemám rodiče a nevím, kdo ti lidé byli. Jsem úplný sirotek a mohu se jen domnívat, že […]
Tolik péče a lásky jsem věnovala své jediné dceři a ona se svým životem zachází jako s kusem hadru! V zaměstnání má vztah se ženatým chlapem a nedá si ho vymluvit. A on ji zničí. M oje Zdenka je krásná osmadvacetiletá žena, která má všechny krásy světa před sebou, jen po nich sáhnout. Jenomže ji uhranul její nadřízený, který je ženatý, […]
Jsme spolu už třicet let, ale můj muž to prý už déle nevydrží. Cokoli mu uvařím, to mu nechutná. A teď se ještě zakoukal do nějaké kuchařky z kantýny. Nebo jí spíš přišel na chuť! Když jsme se s Vladimírem poznali, byl to hezký štíhlý chlapík, samý vtip, dobré srdce, dvorný a slušný. Dlouho jsem neváhala, když mě požádal […]
Na první pohled to byl důstojný, vážený a moudrý pán. Děti ve vesnici ale věděly, proč z něho mají strach. To býval náš pan řídící. V té době byla ještě škola na vesnici váženou institucí a panu řediteli a učiteli v jedné osobě se říkalo „pane řídící“. Lidi se mu klaněli a on blahosklonně kynul přivřením očních víček. Nosil černý oblek, […]
Měla jsem mou mladší sestru Amálii vždycky moc ráda. Starala jsem se o ni a pomáhala jí, když to potřebovala. Rozdělil nás můj muž. Těžko se to napravuje. Od malička jsem ráda vařila nebo alespoň pomáhala mámě v kuchyni. Také jsem šla samozřejmě na potravinářskou střední a byla brzy pýchou školy. S naším týmem jsme vyhrávali kdejakou soutěž. Ale to […]
Na stáncích najdete první číslo časopisu Knihovnička Skvělé čtení! Ve spolupráci s měsíčníkem Enigma vzniklo unikátní vydání přinášející pořádnou porci záhadného čtení. Těšit se můžete na tajemný výlet do časů minulých, představíme vám totiž ty největší historické záhady! Mystéria dávných časů Opusťte na malý moment všechny starosti. Nechte svět kolem plynout a začněte objevovat záhady, které […]
Kdyby mě Karel dovolil poznat svou matku dřív, nikdy bych si ho nevzala. Jenomže to se bohužel nestalo. Trpím tak, že přemýšlím i o tom, jak ji sprovodit ze světa. Klidně se nechám zavřít. Po sedmi dlouhých letech po svatbě už mám jasno. Moje tchyně je psychicky nemocná. Z mého pohledu není pochyb, že jde o člověka, který se […]
Už jako malá holka jsem vždycky toužila po tom, mít doma psa a kočku, třeba i kanárka. Když se mi to mohlo splnit, začaly nás stíhat samé tragédie. Mí rodiče měli doma rádi pořádek. Dá se říct, že byli pořádkem přímo posedlí, zejména otec, voják z povolání, ale matka mu horlivě sekundovala. V tomhle směru se tedy našli. Ale […]
Mám krásnou dceru. Vždycky jsem na ni byla pyšná. Jenomže nechápu, že přitahuje samé násilnické typy mužů. Její život je v troskách a já jsem z toho nešťastná. K arolína byla už jako dítě andílek. Blonďaté vlásky, modré oči, taková nevinnost sama. Když začala dospívat, což se u holek děje dřív než u kluků, třídní raubíři jí nedali pokoj a pořád […]
Netušila jsem, že ten člověk, co se vydával za mého přítele a tvrdil, jak mě miluje a chce mě i s mým synem, je vlastně lidská zrůda. Jmenoval se Honza. Hezky česky, už to jméno ve mně vyvolávalo pocit důvěry a já jsem ztratila hned na začátku našeho vztahu ostražitost. Jistě, nebylo to jen kvůli jeho jménu. Bylo toho víc, […]
Byli jsme kdysi bohatí, naše klenotnictví jen vzkvétalo. Pak přišlo znárodnění. Snažili jsme se eliminovat škody, ale mělo to smutnou dohru. U ž před únorem 1948 náš dědeček, otec mého otce, tušil, že všechno spěje podezřele někam, kam nemá. „O všechno nás ta rozběsněná lůza připraví, dejte na mě, seberou bohatým všechno a rozdají to všem. A až […]
Měla jsem s mým chlapem celý život trápení. Nenechal žádnou sukni na pokoji. Nějak jsem se s tím srovnala, to jsem ale ještě netušila, co dokáže na stará kolena! K dyž jsem si mého muže Ludvíka brala, věděla jsem, že není žádné neviňátko. Muzikant s pestrou plejádou přítelkyň, které o něm vyprávěly všelijaké věci a občas dávaly jeho postelové dovednosti […]
Pepíček nebyl příliš společenský, tak jak se to dnes od každého očekává. Své vrstevníky tím provokoval tak dlouho, až došlo k tragédii. Josefovi už od prvních krůčků chyběla taková ta sociální soutěživost, kterou se lidé snaží dostat na žebříčku ve společnosti výš, stát se oblíbenějšími. V dětství mu ale jeho povahu spolužáci vůbec netolerovali. Jeho uzavřenost je rozčilovala […]
Felix byl náš malý yorskshirský teriér. Milovali jsme ho jako naše děťátko. Zemřel a naše láska s ním. Ale za jakých strašných okolností se to stalo… Petra jsem potkala u nás na chatě, byl tam u známých na návštěvě. Ta láska vykvetla při táboráku, u kytary, Petr na ni skvěle hrál a já jsem byla jeho romantickým zjevem unesena. Ačkoli jinak […]
Snad bych jednu dvě nevěry mohla svému muži tolerovat, říkávala jsem si. Kdybych věděla, co se může stát, byla bych žárlivá jako Othello a muže bych nespustila z očí. Byli jsme svoji necelých deset let. Čekalo nás hezké výročí, naše seznámení jsme si měli připomenout výletem na ostrov Mauritius, kam s námi měly jet i naše dvě děti – […]
Kdeže je původní nadšení mé ženy Jarmily, která kdysi tak moc milovala děti a svou profesi! Dnes je z ní troska. A za všechno může pár nevychovaných spratků. Stačilo dvacet let ve školství a moje žena má z dětí panickou hrůzu. Sami děti nemáme a vinu na tom nese i povolání mé manželky. V jednu chvíli je přestala mít ráda. Nesnese dětský křik, […]
Alzheimer je smutná choroba. Potká na závěr života mnoho z nás. Někdy, myslím, trpí okolí pacienta víc, než on sám, pokud mohu soudit podle mé matky. Máme z ní strach. Když jsem před dvěma lety viděl na dvorku stát svou mámu, jak očividně neví, kterým směrem se původně rozhodla jít, pokládal jsem to jen za nějaký […]
Myslel jsem, že jsem svou dceru vychoval dobře. Jen do té doby, než jsem ji načapal, jak se věnuje nejstaršímu povolání. Jsem vinen vším a nezasloužím si žít. Pomalu se zotavuji v domácím ošetřování, ale to ošetřování, to je silné slovo, chodí mi sem jednou denně bratr, když jede kolem a přinese mi z vývařovny v nosítku jedno jídlo, chleba […]
Alzheimer je smutná choroba. Potká na závěr života mnoho z nás. Někdy, myslím, trpí okolí pacienta víc, než on sám, pokud mohu soudit podle mé matky. Máme z ní strach. Když jsem před dvěma lety viděl na dvorku stát svou mámu, jak očividně neví, kterým směrem se původně rozhodla jít, pokládal jsem to jen za nějaký typický […]
Podlehla jsem chvilkovému poblouznění, zamilovala jsem se, nevěděla, co dělám, a bylo mi to jedno, i když jsem tím podrazila ostatní. Teď sklízím to, co jsem kdysi zasela. Měla jsem měsíc před svatbou. S Leošem jsem chodila od školy, byl to pohledný a chytrý chlap, z dobré rodiny, plánovali jsme budoucnost. Už byly koupené prstýnky, jeho rodiče pro nás měli […]
Prázdninová cesta do Bulharska před mnoha lety měla být krásnou vzpomínkou na celý život. Stala se mým celoživotním traumatem. Pojedeme k moři! Tuhle větu jsem už dlouho neslyšela, a když mi ji najednou moje matka sdělila, byla jsem jako u vytržení. Bylo mi čtrnáct a ve slané teplé mořské vodě jsem se naposledy koupala v devíti, když byla ještě naše […]
Měl to být náš vysněný syn. Společné dítě, které jsme chtěli vychovat k obrazu svému, i když naděje, že bude od počátku nosit naše vlastnosti, byla malá. Neměli jsme to dělat. Jít proti osudu… Petříček byl krásný. Ona miminka jsou krásná skoro všechna, ale to vaše má ještě tu zvláštní přidanou hodnotu. A my jsme ji cítili, přestože […]
Sparta a Slavia. Dva rivalové, dva fotbalové kluby, jejichž fanoušci si občas vjedou do vlasů. Mé děti se do toho ale obuly velmi nepěkně. Jirka je můj starší, dnes pětačtyřicetiletý, syn. O prvorozených se říká, že jsou moudřejší, vyzrálejší. Snad cítí tak trochu zodpovědnost za mladšího sourozence a vědí, že jeho ochrana je na nich. Miloš ale o nějakou […]
Hory jsou zrádné a nebezpečné, to je okřídlené, ale bohužel pravdivé rčení. Samotné lezení po skalách je ovšem podle mé životní zkušenosti ještě zrádnější. Má snaha vyrovnat se své lásce a zavděčit se příteli tím, že dokážu alespoň z poloviny to co on, skončila málem tragicky. A bez následků nezůstala. Bez těch špatných, ale naštěstí i těch, které všechnu tu […]
Ten románek mě stál málem manželství. Vyléčil mě z podobných dobrodružství na celý život a pro mého muže, a to taky není k zahození, se stal ve vztahu účinnou motivací. Byli jsme klasická čtyřčlenná rodina, manželé a dvě děti, kluk a holka, tehdy právě končící středoškoláci, jedničkáři, peněz bylo tak akorát, bydleli jsme ve svém. Žila jsem si v manželství celkem spokojeně. Idylka, […]
Určitě o mně nikdo nemůže říct, že nemám ráda zvířata. Naopak, miluju je. Kočky, psy, koně i třeba slepice a husy. Ovšem můj bývalý manžel to opravdu přeháněl. Když jsem Petra potkala, byl to milý kluk, mladý učitel ze vzdálené vesnice, který na mě hned udělal dojem zájmem o přírodu a vše živé. Vyprávěl o botanickém kroužku, který vede na místní […]
Měla jsem stále spory se svým tchánem, bylo to peklo, ale nedala jsem se a nakonec vyhrála. Moje zisky byly vyšší, než bych se nadála. Do toho domu jsem se nastěhovala, když mi bylo čerstvých devatenáct. Vilka v Praze patřila Leonovi pár let, zůstala mu po rozvodu. Krásná, z první republiky. Mělo to jen jednu chybu, v prvním patře bydleli […]
Ta krásná vesnička v Itálii ve mně zanechala protichůdné pocity. Jsem ráda, že jsem to místo objevila. A chci se tam vrátit. Doufám ale, že budu ušetřena traumatizujícího zážitku z loňského léta. Toskánsko je nádherná krajina, je tu vynikající vzduch, nádherná příroda, umějí tu dělat skvělé jídlo a roste tu úžasné víno. Do hornatého kraje se turistům zase tolik […]
Je to příběh z časů, kdy děti svým rodičům po celý život uctivě vykaly. Můj děda nebyl výjimkou, vesnice ve středních Čechách žila hodně dlouho tradičním způsobem. A majetek se nadevše ctil. Mohlo by se skoro zdát, že majetek měl tehdy leckdy větší cenu, než lidský život. Než lidské vztahy tedy určitě, ale to jistě případ od […]
Život už je asi takový. Vždycky nás musí překvapovat. Nikdy nic nedopadne tak, jak jsme si namalovali. Alespoň to jsou mé pocity z přetržení mého nejsilnějšího rodinného pouta. Narodily jsme se jako jednovaječná dvojčata. Já a má sestra Jiřina, o deset minut mladší. Říká se, že jednovaječným dvojčatům se kromě toho že si bývají k nerozeznání podobná, dějí stejné […]
Léta naší výchovy a zároveň odříkání ve prospěch jediné dcery se ukázala zbytečná. Pomyslně nám je hodila na hlavu. Naše rodinná historie skončí úpadkem duchovním, ekonomickým i mravním. Ten zásadní moment si vybavuji jako by to bylo včera. „Mami, já chci na zábavu,“ opakovala Jitřenka asi stokrát, než jsme ji tam s manželem dovolili nakonec jít. Nemělo jít […]