Do domu se nám nastěhovala paní Dokonalá. Byli jsme z ní všichni tak znechucení, že se muselo něco stát. Nikdy jsem neměla problém se sousedy, v tom činžovním domě bydlím od svého dětství, byt jsem podědila po rodičích, a lidé, co tu s námi žili, byli vždycky skvělí. Jako sousedé jsme drželi pospolu, občas jsme se scházeli na dvorku […]
Moje babička říkala, že perly přitahují slzy. Když koupil syn své dívce prsten s perlou, lekla jsem se. Neštěstí na sebe nedalo dlouho čekat. Když se zamiloval náš první syn Radek, koupil své vyvolené zásnubní prstýnek s briliantem. Byl to krásný dar, který jim přinesl štěstí. Prstýnek z lásky má už takovou moc. Jejich svatba byla zalitá sluncem […]
Pochopila jsem, že lidem udělá největší radost cizí neštěstí. Kdykoliv se mi dařilo, postarala se nějaká „dobrá duše“ o pomluvu, aby mi uškodila. Od dětství jsem se snažila, aby mě měli všichni rádi. Myslela jsem si, že toho dosáhnu tím, že se budu pilně učit, budu slušná, ochotná a laskavá. Naše rodina žila po mnoho generací v domě […]
Líbil se mi Eda, bratranec mojí kamarádky Zuzany. Prosila jsem ji, aby mi ho představila, což udělala, ale zvolila nevhodnou příležitost. Zuzana dobře věděla, že se mi líbí její bratranec Eda. Řekla jsem jí to snad stokrát. Protože jsem ji otravovala na kvadrát, slíbila, že mi ho představí. Myslela jsem, že se to odehraje v kavárně, […]
Cikánka mi za sto korun kdysi předpověděla, že se někdy kolem pětačtyřicátých narozenin ocitnu na dně. Nemýlila se. Bylo to se mnou zlé. Odmalička jsem postonávala. Táhlo se to až do dospělosti. V pětačtyřiceti jsem putovala do invalidního důchodu, to se přidaly časté epileptické záchvaty. Chodit do zaměstnání bylo vyloučeno. A já chodila do práce ráda. Neuměla jsem […]
Hledala jsem vhodnou chaloupku, kde bychom trávili s rodinou volný čas. Žádná se mi nelíbila, dnes už vím proč, čekala jsem na tu pravou! Když jsem se provdala a narodily se nám postupně tři děti, říkala jsem si, jak by bylo krásné mít chaloupku se zahrádkou a potůčkem, který by protékal kolem. Měla jsem o ní naprosto přesnou představu, […]
Životy celebrit patří k ostře sledovaným, takže to nikdo z nich nemá v soukromí příliš snadné. Prožívají podobná osobní dramata jako spousta běžných lidí, ale pod drobnohledem médií. V tomto speciálním vydání vašeho oblíbeného týdeníku Můj čas na kafíčko jsme se zaměřili na trpké osudy těch nejslavnějších mužů a žen z oblasti showbyznysu. Přečtěte si […]
Nemohu to vysvětlit jinak, než že byli všude kolem a dělali mi jen naschvály. Využili každé mé nepozornosti, a řádili. Nezabíralo na ně nic! Kolegyně Maruška mě varovala, když jsem nastupovala do nové práce na její místo. Prý se v její kanceláři dějí divné věci, nikdo tomu nevěří, a ona nemá žádné důkazy. Proto podává výpověď. „Mám jen jedny […]
Tu noc jsem nemohla spát, a tak jsem chodila městem. Posadila jsem se do parku a pozorovala domy. Najednou jsem ji uviděla! Na střeše stála dívka a dívala se na mě. Bylo to nejhorší období mého života. Už několikátý rok jsem byla s dětmi sama, soudy s bývalým manželem se táhly, a on mi ještě k tomu dělal samé naschvály. Obě děti […]
Tolik jsem toužila, aby mě můj vyvolený konečně požádal o ruku! Trpělivě, ale dlouho marně jsem čekala. Vypadalo to, že se snad nikdy nedočkám. Kdybych jen tehdy věděla… Dámy, nešlapte si po štěstí. Jednou jsem to udělala, od té doby se toho snažím vyvarovat. To bylo tak. Můj táta byl alkoholik, umřel už dávno na cirhózu […]
Švagrové vadilo, že je její muž lehkovážný a ze všeho si dělá legraci. Ten můj mi zase lezl na nervy svou zodpovědností. A tak zasáhl osud. Manžel Jiří a jeho bratr Pepík jsou naprosto rozdílné povahy. Jako by to ani sourozenci nebyli. Zatímco můj muž byl vždycky spolehlivý, zodpovědný a pracovitý, Pepík byl lehkomyslný vtipálek, který si dělal ze […]
Na syna jsem pyšná, dotáhl to z rodiny nejdál. Pracuje v cizině a našel si tam i manželku. Je to holka z nóbl rodiny, kdežto my jsme burani. Nebylo by vůbec na škodu, kdyby se do výuky na základní škole přidalo něco ze základů slušného chování a etikety. Něco se člověk sice naučí v tanečních, je ale mnoho mladých, kteří do nich […]
U moře jsem tehdy byla poprvé v životě a hned jsem si tam našla kouzelnou mušli pro štěstí. Věřím, že právě díky ní se můj život obrátil k lepšímu. Před třiceti lety jsem prožívala nejtěžší období svého života. Byla jsem zrovna na druhé mateřské. Manžel se vrhnul hned po revoluci s kamarádem na podnikání, a moc se jim dařilo. Peníze vydělával […]
Ta vůně mě uchvátila. Linula se po zahradě a budila ve mně krásné pocity. Když jsem si ty květiny přinesla domů, měla jsem divný sen. Miluju květiny, kdybych měla zahradu, měla bych jich tam plno a rostly by si dle libosti. Určitě by to byla nejkrásnější zahrada v širokém okolí. Jenže domek se zahradou je celý život můj […]
V pubertě jsem byla jako tornádo. Postrach učitelů i rodičů. Známá firma, problémová osoba s mnoha poznámkami v třídní knize. Poprvé jsem ho uviděla na povinné bramborové brigádě. Sklízeli jsme brambory v příšerných mundúrech, každý si oblékl, co měl doma nejhoršího, jak nám doporučili učitelé. Nenapadlo mě, že zrovna na bramborách potkám životní lásku. Domnívala jsem se, že ti praví […]
S Kemalem jsme se potkali na studiích. Zamilovala jsem se do něj tak, že jsem všechny pochybnosti nechala za sebou. Svou kulturu ale nezapřel. Mladí lidé, když se zamilují, neslyší a nevidí. Tak jsme to cítili i my dva – já a Kemal. Potkali jsme se na vysoké škole. Hned na první přednášce jsem zaregistrovala ten uhrančivý pohled jeho […]
Jeho novou přítelkyni jsem nemohla vystát. Jen bratra využívala. Musela jsem se jí zbavit, bylo to pro jeho dobro. Teď se o něj starám já. A líp! Můj bratr Josef byl ženatý dvakrát. První manželka nemohla mít děti, tak se rozvedli, bratrovi ještě nebylo ani třicet. Poté si našel Mílu, se kterou měl dvě děti. Míla byla […]
Už jsem nevěřila, že najdu toho pravého. Pak se objevil ten vousáč v odrbaném saku a vybledlých džínách a zlomil mi srdce. Byla jsem hostinská v zapadlé putyce. Nic moc to nebylo, ale v létě tu býval frmol, sedávali tu trampové a vodáci. V zimě většinou ani noha, to jsme otevírali jen v pátek, sobotu a neděli. V létě se dřelo, aby se vydělalo na […]
S vnuky ráda chodím na houby. Je to naše oblíbená zábava. Jednou jsme se před deštěm ukryli do jeskyně, a to, co jsme tam viděli, nám nejspíš nikdo nikdy neuvěří. Byly prázdniny, moje dcera nám jako každé léto přivezla své děti, které si u nás na vesnici rády užívaly letní dny. Byla vždycky náramná legrace, největší úspěch […]
Nechtěla rozbít manželství a na roli svobodné matky se necítila. Rozhodla se pro zoufalý krok. Naštěstí její čtyřnohý přítel věděl, kde hledat pomoc. Láska je někdy slepá a nedá se ovládat rozumem. Zejména když je člověk mladý. To byl případ naší kolegyně Janičky, která k nám nastoupila hned po maturitě. Byla to moc milá holka, hned si získala […]
Byla jsem postavena před těžkou životní volbu. Takovou bych nepřála ani největšímu nepříteli. Nezbývá než věřit, že jsem se rozhodla správně. Magda na otci visela. Říct jí, že o něj přijde, bylo nad mé síly. Snad ještě kdyby to byl on, kdo nás opouští… Ale vzhledem k tomu, že jsem se bláznivě zamilovala a hodlala spálit všechny mosty, […]
Manžel utekl za milenkou a nechal mě se dvěma dětmi samotnou. Byly zrovna v telecích letech a někdy mě svými řečmi dokázaly pořádně ranit. Až Petr se mě přede všemi zastal. Tehdy se ještě běžně pila voda ze studánek a pramínků. To byly krásné časy. Seděla jsem na lavičce za chatou, kde byl chládek a koukala, jak potůček přeskakuje kameny a za […]
Je neuvěřitelné, jak dokáže psychika podrazit nohy, nebo naopak vyzvednout člověka z bahna. Když mi zemřel během jediného roku manžel i syn, padla jsem na samé dno. Když mi zemřel manžel, byla to pro mě rána, ale s tím už se člověk dokáže smířit. Nebyl nejmladší, navíc byl vážně nemocný. Na to, že se blíží konec, nás lékaři […]
Ten neznámý muž si na mě počkal, a pak mě zatáhl do sklepa. Zachránila mě náhoda. Byla ale velká chyba, že jsem to nenahlásila policii. Vím, že dnes bych jednala jinak, než tomu bylo před skoro třiceti lety, čas už ale zpátky nevrátím… Vracela jsem se tehdy domů z práce za tmy a ani v tom nejhorším snu mě nenapadlo, […]
Rodiče mě našli uprostřed rybníka na malém ostrůvku. Nikdo nikdy nezjistil, jak jsem se tam dostala. Já ale vím své, donesl mě tam zvláštní pán s křídly. Anděl strážný? Co občas dovedou malé dětičky vymyslet a jak umějí nahnat strach svým rodičům a prarodičům, o tom snad ani netřeba nikoho přesvědčovat. I já jsem byla malé, zdánlivě nevinné dítko, které […]
Moje matka dělala celé rodině starosti. Špatně chodila, polehávala, o nic se nezajímala. Lámali jsme si hlavu, jak ji rozveselit. Matce bylo přes osmdesát, chodila čím dál hůř a jaksi ztrácela motivaci, proč dál žít. Přitom jsme se o ni vzorně starali, celá rodina. Nebyla to žádná nebohá, opuštěná stařenka, o niž nikdo nejeví zájem. Všichni jsme ji navštěvovali: […]
Nejevila jsem o kluky zájem až do doby, než se na gymnáziu objevil ten hezký učitel. Háček byl v tom, že se líbil nejen mně, ale všem holkám. Do svým bezmála osmnácti let jsem s nikým nechodila, žádný vrstevník mi nepřipadal dostatečně zajímavý. Kluci mě obléhali, ale já nosila nos nahoru a nikoho jsem si nevšímala. Vše se změnilo, […]
Přísahala jsem kdysi, že taková já nikdy nebudu! Chorobně žárlivá jako moje matka. Přesto jsem neunikla tomu rodinnému prokletí. Celé moje dětství byla u nás doma jedna velká Itálie. Jako malá jsem to vůbec nechápala, proč maminka tak hrozně vyvádí a křičí na tátu. Bylo to snad každý večer a hned po ránu to začalo nanovo. Hysterické scény […]
Vždycky jsem byla toho názoru, že zvíře se do malého bytu nehodí. Dnes ale vidím, že může mít přímo léčivý efekt. Já i můj muž jsme oba celý život strávili v panelových domech na sídlišti. Vždy jsme žili pouze ve městě, žádné příbuzné s chalupou u lesa či někde na vsi jsme neměli. A v tomto duchu vyrůstala i naše dcera Jana. […]
Strýc říkával, že ten starý obraz je prokletý. Časem jsem sama pochopila, proč. Vysával naši rodinu jako upír a přinášel všem jen samé neštěstí. Do důchodu mi scházelo jen několik let, když moje stará teta zemřela a odkázala mi několik hezkých věcí. Mezi nimi byl i obraz, který jsem milovala. Vždycky, když jsem byla u ní, tak jsem se […]
Seděla jsem v domku svých prarodičů a vzpomínala. Najednou jsem uviděla známé brýle a nasadila si je. V tom vešli do dveří – babička i dědeček. Na dědečkově pohřbu říkala smířená babička, že ani ona už na světě dlouho nebude, že si ji její muž brzy povolá k sobě. Ta slova mě děsila. Tím spíš, že babička nelhala. Dědečka přežila jen […]
Když jsem vylezl na půdu, přihnala se strašlivá bouřka. Dobře jsem viděl, když se zablesklo, jak stará figurína otevřela oči. Jako by náhle ožila. Opřel jsem se do dveří, vedoucích na půdu. Měl jsem od dědy přísný zákaz tam lézt. A možná právě proto jsem vystoupal po starém, dřevěném žebříku vzhůru. Uvnitř panovalo příšeří. Uzounká ulička […]