Krize se vplíží nenápadně

První krize takřka zákonitě vpadne do vztahu mezi třetím až sedmým rokem společného života. Má tisíc podob a nemilosrdně vám shodí růžové brýle z očí. Manželé si náhle připadají okoukaní, a začínají se v spolu nudit.

Po vášnivém období přichází klid, který spoustu dvojic považují za konec spokojeného vztahu. Druhá vývojová krize se připlíží nenápadně kolem dvacátého roku společného soužití – a důvodem bývá velké rozčarování.

Ve středním věku se skoro zákonitě dostaví zklamání. Vaše sny a plány totiž bývají větší, než realita, ve které žijete. Srovnáváte své romantické ideály se skutečností a s hrůzou zjišťujete, že z nich skoro nic nezbylo.

Třeba vás zklamaly děti nebo se vám nedaří v práci. Nebo vás už nepřitahuje partner. Nehruťte se z toho. Zklamání a rozčarování prostě prostě patří k životu.

Nevěra nemusí být konec

Neberte nevěru jen jako zradu. Ujasněte si, o co vám jde. Rozhodnete-li se zůstat, nebuďte ztělesněnou výčitkou. Ruku na srdce – třeba stačilo málo a situace by byla opačná. Snaha potrestat partnera s sebou nese riziko, že tím potrestáte i sebe.

Pokud o něj dál stojíte, vsaďte na taktiku 20 procent plus, to znamená: Snažte se být o trochu lepší než dřív. Víc o sebe dbát, víc se usmívat, nebo třeba o trochu líp vařit. Pokud možno se detailně nevyptávejte a vyčkávejte.

Čas hraje pro vás. Pokud jste nevěrní vy, a víte, že o druhého stále stojíte, nabídněte mu smír, úctu, ocenění, pozornost, a to přesto, že vše, co teď uděláte, bude vnímáno jinak, protože vám partner už nevěří.

Váš obdiv může vnímat jako ironii, dárek, jako to, že si ho kupujete, a pochvalou, že si léčíte pocity viny… Chce to čas!

Nevychvalujte dokonalého souseda

Partner si vás nevybral pro to, abyste neustále zdůrazňovala jeho nedokonalostí.

Někdy může pomoci i otevřené vyříkání si křivd, které se někdy celé roky zbytečně táhnou životem. Pokud chcete mít taťku doma denně ve čtyři, musíte se smířit se starou škodovkou. Když chcete manažera, nelamentujte doma kvůli kapajícímu kohoutku.

Jediným východiskem je dohodnout se na kompromisu. Když se muži nedaří v roli živitele, vzniká v rodině finanční krize. Když se mu naopak daří, zadělává si muž na riziko, že se stane závislý na úspěchu. Je vlastně jedno, jestli tráví čas v práci, nebo v hospodě.

Výsledek je stejný. Muž, který neustále není doma, a nemá čas na rodinu, musí počítat s tím, že s ním možná časem přestanete počítat..