I když nás naši milovaní dávno opustili, mohou do našich životů ještě zasáhnout!
Moje babička z matčiny strany patřila k těm tajemným bytostem, které půlku cizích dětí fascinují a u druhé půlky vyvolávají strach. Říkalo se o ní, že umí čarovat a ona to nepopírala.
Vykládala lidem karty, věštila z kávové sedliny a když si vzpomínám na její oči, věřím tomu, že by bývala dokázala i někoho uhranout. Zemřela bohužel ještě za mého dětství, když mi bylo deset let.
Moc mi potom chyběla, protože na rozdíl od upracovaných rodičů pro mě vždycky měla čas i pochopení.
Dostali jsme se do nepříjemné situace
Léta utíkala, já jsem vystudovala střední školu, nastoupila do práce, vdala se a měla děti. Prostě takový ten normální život. Před třemi lety jsme se ale s manželem dostali do finančních potíží.
Měli jsme několik nečekaných výdajů, čímž se nám úspory ztenčily na minimum, pak jsme byli oba střídavě nemocní. Museli jsme si půjčit u banky a začali jsme žít prakticky od výplaty k výplatě. Na to jsme doposud nebyli zvyklí.
My jsme se dokázali nějak uskromnit, ale nemohli jsme odpírat dětem to, co jim náleželo. Točili jsme se tam s penězi v bludném kruhu a nevypadalo to, že by se nám v brzké budoucnosti mělo dařit lépe. Trápilo mě to, špatně jsem kvůli tomu spala, nic mě netěšilo.
Manžel byl také pořád mrzutý, naštěstí jsme ale situaci neřešili zbytečnými hádkami. Jedné noci se mi po dlouhé době zdálo o babičce. Byl to hodně zvláštní sen. Vrátila jsem se v něm do dětství a hledala u babičky útěchu a dobré slovo.
Úplně zřetelně jsem cítila, jak mě hladí po vlasech a osušuje oči od slz. Probudila jsem se hodně citově rozložená. Vzpomínala jsem na to, jak mi bylo dobře, když jsem byla malá a jakou jsem cítila jistotu – na rozdíl ode dneška.
Nepřišla mě strašit
O babičce se mi najednou začalo zdát častěji. Vždy mě ve snu chlácholila, ale já jsem se stejně potom po probuzení cítila spíše hůř. Jednou v noci, když šel manžel na noční brigádu, abychom si nějak přivydělali, jsem měla znovu sen o babičce.
Tentokrát jsem se vzbudila celá zpocená a rozechvělá. Chvíli jsem před sebe hleděla do tmy. Najednou se pokoj rozjasnil tlumeným bílým světlem a já opět viděla babičku, jako předtím ve snu. Myslela jsem si, že se mi to dál jenom zdá.
Štípla jsem se a viděla, že je to pravda. Babička se mi zjevila jako duch. Nepřišla mě ale strašit, přišla, aby mi pomohla. Dala mi jasné pokyny, co mám udělat. Měla jsem jet do sousedního města a tam si v konkrétním obchodě koupit stírací los.
Z nabídky jsem měla vybrat druhý seshora. Peníze, které tak získáme, nám pomohou překonat složité období, v němž se nacházíme. Stačila jsem se ještě vzpamatovat a babičce poděkovat. Pocítila jsem hroznou únavu a za chvíli jsem znovu usnula a spala až do rána.
Všechno vyšlo tak, jak říkala!
Druhý den jsem si nebyla jistá, jestli to opravdu nebyl pouhý sen. Rozhodla jsem se ale jasně, protože jsem neměla co ztratit. Po práci jsem vyrazila autobusem do sousedního města. Dodržela jsem přesně pokyny, které mi babiččin duch v noci dal.
Tajil se mi dech, když jsem na zakoupeném losu stírala jednotlivé symboly. A málem jsem vykřikla radostí poté, co jsem zjistila, že jsem vyhrála sto tisíc korun! Naše problémy se tak vyřešily a my jsme se jako rodina mohli vrátit znovu do normálního režimu.
Babičce jsem poděkovala a před spaním se za ní pomodlila. Tu noc mě ve snu přišla navštívit znovu, ale tentokrát to bylo na dlouhou dobu naposledy. Já na ni ale stejně každý den s vděčností myslím!
Naďa K., (46), Litvínov