Pokud člověk cítí nějakou křivdu, neměl by si ji nikdy vybíjet na nevinných.    

Naše nejmladší dcera Andrea byla vždy hodně ambiciózní a pečlivá, přitom ale zůstávala slušnou a nesmělou dívkou. Na základní škole měla samé jedničky. Trochu jsme se báli přechodu na gymnázium, ale Andrea pokračovala ve skvělých výsledcích i tam.

Nechápali jsme, co se děje

Dcera patřila ke studentkám, které mrzí i dvojka. Nic takového se jí ale na vysvědčení první dva roky nestalo. Potom přišel třetí ročník a nová profesorka na češtinu. Najednou se objevil problém.

Právě v tomto jediném předmětu se Andrea začala zhoršovat a ani ona sama netušila, proč nosí domů dvojky a trojky. Na třídní schůzky jsem chodila já, takže jsem za profesorkou zašla, abych s ní situaci probrala.

Připadalo mi, že je vůči naší dceři vysloveně zaujatá. I na mě se dívala s despektem, ačkoliv jsme se nikdy předtím nepotkaly. Ptala jsem se Andrey, co jí provedla nebo řekla, ale ta přísahala, že se na češtinářku ani křivě nepodívala.

Všechno vyvrcholilo zanedlouho poté – dcera přinesla z češtiny první čtyřku v životě a málem se z toho zhroutila. Bylo to za slohovou práci a prý proto, že se nedržela tématu. To už Viktora, mého manžela hodně naštvalo a rozhodl se, že se do školy vydá osobně.

Manžel přišel hodně vytočený!

Nejprve jsem chtěla jít s ním, protože jsem věděla, jaké to je, když se Viktor rozčílí. Nestávalo se to často, ale když už k tomu došlo, stálo to za to. Můj doprovod odmítl, ale ze školy se vrátil celý brunátný.

Chvíli se uklidňoval a pak prozradil, o co vlastně šlo. Ukázalo se, že češtinářka je jeho dávná známá z mládí. Vlastně víc než známá: bývalá přítelkyně, se kterou se rozešel.

Dobře věděla, čí dcerou Andrea je a jakmile jí ve třetím ročníku dostala na češtinu, začala zneužívat svoji pedagogickou moc. Nevím, co jí ve škole Viktor řekl nebo čím jí vyhrožoval.

Celkem rychle ale došlo k tomu, že dcera začala nosit zase takové známky, na jaké byla zvyklá a na konci ročníku měla z češtiny obvyklou jedničku!

Klára M. (43), Ostrava