nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Životní láska zaťukala na dveře zjara
Životní láska zaťukala na dveře zjara

Bydleli jsme ve stejné vesnici, malé jako dlaň. Mirek se mi líbil, jenomže si mě vůbec nevšímal. Myslela jsem, že jsem mu lhostejná. Vždycky jsem měla ráda jaro, ale bylo tu cosi, co mi radost z probouzející se přírody kalilo. Kupodivu to byly Velikonoce, nádherné a dojemné svátky jara.

Dny se prodlužují, slunce zvědavě vykukuje z mraků a pěkně při tom pozlatí krajinu, holé větve stromů se pomalu začínají zelenat, ze zahrádek září petrklíče, tulipány, krokusy. V naší vesnici se Velikonoce slavily se vší parádou, což nebylo nic pro mě.

Některým kamarádkám nevadilo, že je honí řvoucí houf kluků s vrbovými pruty. Že je švihají a že to bolí a pálí jako čert. Prostě byly rády, že jsou středem pozornosti a že se o ně kluci zajímají. Mně to vadilo.

Nevím, proč by se mi mělo líbit, když mě někdo honí a chce mě zmlátit. Babička s mámou namítaly, že je to přece lidová tradice a že je ji třeba dodržovat.

Myslím, že by se ženy měly proti takové tradici vzbouřit, ale kupodivu to neudělaly ani dnes, kdy se tolik dbá na lidská práva.

Zatímco kamarádky si divoké útoky mladíků ozbrojených vrbovými pruty s mašličkami vychutnávaly, mně se z toho dělalo zle. Postupem času se pro mne svátky jara staly obávaným strašákem.

Už když mi byly tři nebo čtyři roky, zkrátka co mně paměť sahá, chodil naší malou vískou hrozivý průvod kluků, který se valil do každých dveří, protože všude nebo téměř všude bydlila nějaká žena.

Věk je nezajímal, „zmydlili“ každého, stařenku nebo předškolní děcko, bylo jim to jedno.

Nejvíce záležet si pochopitelně dávali na mladých dívkách, ty pak ukazovaly modřiny, boule, odřeniny, škrábance, a k mému úžasu je předváděly širokému okolí s jakousi pro mne nepochopitelnou hrdostí.

Připadalo mi, že by měly spíše zavolat policii, a ony byly na tu újmu na zdraví ještě pyšné! Naše obec byla tak malá, že každý každého znal.

Měli jsme rybník, kapličku a hasičskou zbrojnici, zatímco obchod, hospoda i škola byly přes kopec, v sousední střediskové obci.

Ráno jezdil do školy autobus, komu ujel, musel pěšky. Mezi opozdilci býval pravidelně i Mirek, který se mi líbil. Byl o rok starší než já. Nikdy si mě nevšímal, a tak jsem si dávala velký pozor, abych si ho také nevšímala.

Měla jsem pocit, že ho zajímám asi tak jako včerejší noviny. Přehlížel mě jak lány. Mirek býval mezi velikonočními „útočníky“ pravidelně, ale zdálo se mi, že se drží zpátky. Zpravidla stál v pozadí a mával řehtačkou, která vydávala nepopsatelně příšerný zvuk.

A mým směrem se nikdy ani nepodíval. Nejhorší bylo, že jsme se ani nezdravili. Přitom bydlel v naší ulici, jen asi o tři domy dál, a moji rodiče a jeho rodiče se kamarádili. I prarodiče byli dobrými přáteli.

Jen my dva, Mirek a já, jsme se chovali jako absolutní zoufalci. Dokonce s tím přišel i můj děda, ptal se mě, proč se s Mirkem přehlížíme. Prý mu to říkala prodavačka z koloniálu. Prý nás pozorovala v obchodě a bylo jí divné, proč si neřekneme ani: ahoj.

„Vy jste si něco udělali?“ vyzvídal děda. „On tě něčím urazil?“ To už jsem byla v pubertě a zaječela jsem: „Vůbec nic jsme si neudělali! To nemají vesničani nic jiného na práci, než šmírovat lidi?“ Ve skutečnosti mi to bylo moc líto.

Myslím to, že si mě vůbec nevšímal. Živá duše netušila, že jsem do Mirka zamilovaná. Neřekla jsem to nikomu, ani mámě, ani nejlepší kamarádce. To už mi táhlo na sedmnáctý rok. Chodila jsem na gymnázium, Mirek na průmyslovku.

Jezdili jsme vlakem, při čekání jsme na nádraží každý postávali ve své skupince a jeden druhého ignorovali. Dbala jsem na to, abych byla oblečená co nejlépe, pravda, s oděvy byl v té době trochu problém.

Naštěstí máma uměla docela dobře šít a ve volných chvílích mě to učila. Sukni jsem zvládla s přehledem, nejsnazší byla co nejkratší. A minisukně byly naštěstí v módě.

To jaro, o kterém chci vyprávět, jsem si „spíchla“ bílou sukýnku s drobnými červenými kvítky, k ní jsem nosila mámin rolák a boty na podpatku téže majitelky.

Neříkám, že to bylo vysloveně s jejím svolením. Neviděla to ráda, ale tolerovala to, občas. Nechci vypadat neskromně, ale myslím, že jsem vypadala velmi dobře. Slýchala jsem uznalá hvízdnutí ze skupinky hochů čekajících na vlak.

Mirek nic. Bylo to ztracené. Byla jsem zoufalá! Přiblížily se moje sedmnácté narozeniny a s nimi i svátky jara.

Počasí jako vymalované, z trávníku zvědavě vykukovaly tulipány, slunce se koupalo v obecním rybníku, ptáci jásali tak hlasitě, že mě to budilo ve čtyři hodiny ráno.

Ráno na Velikonoční pondělí mě rodiče i s babičkou a dědou, bydleli jsme totiž ve velkém domě mých prarodičů, pozorovali s jiskřičkami v očích.

„Zase to tvé oblíbené Pondělí velikonoční, viď?“ dělala si ze mě legraci máma, když mi nesla ke stolu čaj a míchaná vajíčka.

V proutěných mísách trůnila vejce barevná, na vrbových proutcích ve veliké váze visely na dlouhých stužkách nádherné kraslice. „A tobě nevadí, že tě taky zmlátí?“ divila jsem se. „Vždyť to nevadí ani mně,“ ozvala se vesele babička.

„Aspoň se trochu proběhnu. Je to legrace, cožpak nemáš smysl pro legraci?“ Ještě jsem ani nedojedla, a už se ozval podezřelý šramot. Zamrazilo mě. Oni se totiž nenamáhali ani zvonit, vždycky se přehoupli přes plot a plížili se k domu.

Nám ženám nezbývalo než otevřít, byli schopni rozmlátit dveře, a rozběhnout se po zahradě. Schovat se v domě nám děda zakázal, tvrdil, že by následně vznikla hmotná škoda. Majerovům ze sousední ulice takhle jednou vnikli do vilky.

Výsledkem bylo rozbité okno, dvě zrcadla napadrť, rozlomené dveře pokoje, stržený závěs a pak ještě nějaké drobnosti jako rozbité nádobí či odloupnutá omítka. A dvě lehká zranění, kdy dva mladíky pokousal rozčilený dobrman pána domu.

My ženy jsme se rozběhly po zahradě, jako když střelí do vrabců. Mám pocit, že babička uháněla dozadu k veliké borovici, ale ji bili jen symbolicky. Máma dostala solidní nářez, ale co to bylo proti mně! Všichni mě švihali, ale jeden mě řezal hlava nehlava.

K mému nebetyčnému úžasu to byl ten, který vždycky jen stával v pozadí. Mirek! I teď, s odstupem mnoha let, si říkám, že to tehdy opravdu přehnal.

I když jsem si oblékla kalhoty a mikinu s dlouhým rukávem, byla jsem sešvihaná bez přehánění do krve, dokonce se mi jednou trefil i do obličeje.

Bolestí jsem se rozbrečela. Mirek couvl, vypadal provinile. I zbylí si všimli, že něco není v pořádku. Zmizeli. Rozběhla jsem se do pokojíčku a práskla za sebou dveřmi. Do večera jsem nevyšla, oběd odmítla.

Brečela jsem nejméně hodinu. Že se nestydí, surovec! Pronikavější než bolest byl údiv. Jak to?! Vždyť si mě nikdy nevšímal! Když jsem se vrátila druhý den ze školy a otevřela učebnici, že napíšu úkol, zacinkal zvonek.

U zahradní branky stál Mirek. Vypadal tak zoufale, až mi ho bylo líto. Ten obrázek mám dodnes před očima. Teplý jarní podvečer, liduprázdná ulice. Nikde nikdo, jen provinilý kluk v džínách a teplákové bundě, s kyticí jasně žlutých narcisek.

Jako by mu slunce spadlo do náruče, tak zářily. Působil dojmem, že na mě hodí květiny a uteče. Ale přešlápl z nohy na nohu a nedbale pravil: „Promiň.“ Vzala jsem si kytici a sykla jsem:

„Dobrý.“ Těmito dvěma slovy jsme zahájili naši známost, postupem času vážnou, nyní trvající desítky let a posvěcenou sňatkem, dětmi a vnoučkem..

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Předchozí článek
Další článek
Související články
Také zásadová a přísná profesorka se může dostat do neřešitelné citové pasti. Bylo mi tenkrát čtyřicet dva let. Učila jsem poměrně exaktní předměty: matematiku a chemii. Také v soukromí jsem byla spíše rozumově zaměřená a nejen studenti mě považovali za odměřenou až přísnou. Jenže i takové ženy se mohou zaplést se svými city. Nevěděla jsem, […]
Bylo stylové zamilovat se, zrovna když se blížil nejkrásnější měsíc v roce. Ale ke svatbě, kterou jsem si tak přála, vedla ještě dlouhá cesta. Nějak jsem neměla na kluky štěstí. Byla jsem tichá a neprůbojná, spíš taková šedivá myška, na rozdíl od kamarádek, které oslňovaly vodopády zlatých či rusých vlasů a energickou povahou. Moji rodiče, a zejména babička, která […]
Tak už to mezi dětmi bývá. Kluk s nadváhou je často terčem posměchu vrstevníků. Můj vnuk Davídek tak už asi ztratil veškeré sebevědomí. V našem rodě jsme na tom všichni stejně. Jako děti jsme byli baculatí, dobře živení. Až někdy kolem třináctého roku jsme začali rychle růst a tak nějak jsme se z té tloušťky vytáhli. Nabírat jsme pak […]
Naše Karolínka byla vždycky tak poslušná a opatrná! Nikdy by nejela na kole bez helmy. Jen jednou to udělala a málem se stala velká tragédie. Byli jsme běžná rodina. S manželem a dcerou jsme jezdili kaž­dé léto na aktivní dovolenou za krásami naší země. Kola byla naší vášní. Bez nich jsme nejeli ani o víkendu na chalupu. Jakmile bylo Karolínce […]
reklama
Partnerské vztahy
Jak nepodléhat nákupní horečce
Reklamy a slevy nás doslova bombardují na každém kroku, a tak je snadné podlehnout pokušení. Jak ale nepadnout do pasti impulzivních nákupů? Stanovte si rozpočet a zvažte, co opravdu potřebujete. Pokud se chcete vyhnout impulzivním nákupům, je dobré mít pevně stanovený rozpočet, který vás navede k rozumným rozhodnutím. Před každým nákupem si položte otázku, zda danou věc opravdu nezbytně potřebujete, nebo […]
Přestaň běsnit, nebo odcházím!
Díváte se na něj jak na mimozemšťana, když ho chytne vztek a začne řádit jako černá ruka? Máme pro vás tipy, jak zvládnout vzteklouna a zároveň mu zcela otevřeně říct to, co zrovna máte na srdci. Záchvaty vzteku mají tendence se zesilovat v průběhu času. Kvůli tomu pak mají velmi negativní dopady na vztahy. Pokud jsou u vás doma emocionální výbuchy na denním pořádku, je […]
Někdy si stačí jen tak popovídat
Když jsme si pořídili vysněnou zahrádku, nečekali jsme, že budeme muset řešit nepříjemné sousedské konflikty. Nakonec jsme to ale zvládli po dobrém a zjistili jsme, proč jsme jim tolik leželi v žaludku. Nikdy jsme s manželem Mirkem nebyli lidé, kteří by vyhledávali konflikty. Po odchodu do důchodu jsme se rozhodli koupit malou zahrádku v kolonii na okraji […]
Jak odhalíte falešnou kamarádku?
Chlapi přicházejí a odcházejí, ale kamarádky s námi zůstávají. Jenže jsou všechny tak skvělé, jak se zdají? Na některé kamarádky je vážně dobré si dát pozor… Skutečná kamarádka je nadšená, když se vám něco podaří. Falešná se ale začne chovat odtažitě, jestliže máte úspěch. Předstírá, co necítí Na první pohled vám gratuluje a působí přátelsky, ale v skrytu duše vám závidí. […]
Cestování
Tunisko – klenot severní Afriky
Patří mezi naši velmi oblíbenou exotiku, na zlaté písečné pláže se dostanete přímým letem za necelé tři hodinky, užijete si velký luxus, jídla a pití, co hrdlo ráčí! Jednou z hlavních předností Tuniska jsou nádherné písečné pláže, které se táhnou kam až oko dohlédne podél zářivě modrého Středozemního moře. Lze se tady i potápět, zkoumat pestrý podmořský život […]
Nechte se unést! Nejkrásnější trasy vzdušnou čarou po Česku
Bývají označovány jako mladší bratři cest, silnic a chodníků. Většinou překonávají nejrůznější bariéry a klenou se nad malebnými údolími i řekami. Řeč je o mostech a viaduktech. Podívejte se spolu s námi na ty nejpozoruhodnější, které v Česku máme. Jurkovičův most – Nové Město nad Metují Most jako z pohádky, tak nazývají místní svůj unikátní krytý […]
Bali je ostrov bohů
Má podobu kapky v Indickém oceánu, najdete jej mezi Malajsií a Austrálií. Češi si jej v posledních letech zamilovali. Kdo jednou na Bali přijede, bude se sem chtít stále vracet. Tento ostrov, který leží téměř na rovníku, se čím dál více těší oblibě Čechů. Každý, kdo jej navštívil, přiznává, že to je hotový ráj na zemi. Můžete sem […]
Objevujte krásná lázeňská města
Česko patří k zemím, které významně přispěly k rozvoji a celosvětovému významu lázeňství. Proto stojí za to naše překrásná lázeňská města navštívit! Na jaře je ten správný čas… Třeboň: Nikde nenajdete tolik rybníků Díky velkému bohatství vodních zdrojů je často nazývána „městem rybníků“. Třeboň a její okolí tvoří přírodní biosférickou rezervaci pod záštitou UNESCO. Historické jádro města, renesanční zámek, […]
Krása a zdraví
Jak mít ruce o deset let mladší
Čas rukavic je už naštěstí pryč a vaše ruce, které v zimě tolik strádaly, potřebují péči.Dopřejte jim tu nejjemnější, kterou dozajista ocení.    Ochranné krémy dvakrát denně! Máte-li suché a popraskané ruce, použití speciálního ochranného krému na ruce je samozřejmostí. Pokud ale chcete dosáhnout dokonalé jemnosti pokožky rukou, používejte ochranný krém pravidelně 2x denně. Jemnost pokožky se projeví už […]
Pokud nechcete být žádné „béčko“, dejte si avokádo!
Vitaminů skupiny B je celkem osm a všechny jsou pro naše zdraví velmi důležité. Ne vždy jich ale přijímáme tolik, kolik náš organismus potřebuje. Nepravidelná strava, stres, kouření, pití alkoholu nebo velkého množství kávy či čaje mohou navíc vést ke zvýšené potřebě některých béček ve vašem oslabovaném organismu. Podívejte se, co nejdůležitější vitaminy skupiny B ovlivňují, […]
Mandlové chroupání pro zdraví
Mandle jsou zázrak přírody, který si zaslouží místo v naší kuchyni. Nejenže skvěle chutnají, ale taky prospívají zdraví víc, než byste čekala. Pojďme se podívat, proč bychom jich pár měli schroupat každý den. Mandle jako superpotravina Mandle jsou doslova nutriční poklad. Obsahují zdravé tuky, vlákninu, bílkoviny, vitamin E, hořčík a antioxidanty. Co to znamená? Jsou skvělé pro […]
Vitamin C je elixír zdraví i krásy
Zázračné účinky vitaminu C, který blahodárně ovlivňuje lidské zdraví, jsou známy už odpradávna. Věděla jste ale, že céčko je nezbytné také pro krásu? Zejména pro pokožku je vitamin C absolutně nepostradatelný!  Antioxidant filtruje škodlivé světlo Pokud jste ještě neslyšela o termínu oxidační stres, je nejvyšší čas to změnit. Škodlivé modré světlo z mobilů a počítačů, silné sluneční záření […]
Magický svět
Milostná magie na 1. máje
Kouzelný první máj není jen o polibcích pod rozkvetlými třešněmi, ale také o magii, která odpradávna provází tento den. Jaké rituály a kouzla můžete vyzkoušet, aby vám přinesly lásku a štěstí? Každý rituál bude mít větší účinek, pokud do něj vložíte víru a pozitivní energii. První máj je ideálním dnem pro drobnou magii, která vám může […]
Za hříchy z minulého života musela zaplatit
Nemohla jsem se vzpamatovat z těžkých nočních můr. V mých snech se moje dcera propadala do pekla. Pomohla až odbornice na minulé životy. Ta mi dala dobrou radu. V mém dětství a mládí se žádná dramata nekonala. Měla jsem klidné a šťastné dětství. Manžela jsem si vybrala z pohodové rodiny a on mi byl dobrou oporou ve všech těžkých chvílích. A ty přišly […]
Tajné rituály čarodějnic
Noc z 30. dubna na 1. května je nejmagičtější nocí v roce. Důvodů k jejímu slavení je mnoho, a tajemných rituálů ještě víc. Kde se vzala různá označení poslední dubnové noci? Co znamenají? A může za to úplněk? Noc z 30. dubna na 1. května je jednou z nejmagičtějších nocí v roce. Tajemná filipojakubská noc, známá také jako pálení čarodějnic, byla odpradávna spojována s mystickými silami, očistnými […]
Pověst o štědrém prasátku nelhala
Tu legendu mi vyprávěla babička. Kolem statku pod naším hradem se čas od času objevuje přátelský čuník. Kdo ho uvidí, tomu přinese zlatou odměnu. K babičce jsem jezdívala často. Měla hezký domek na kopci a z okna pokoje, kde jsem spala, byl krásný výhled na zříceninu nedalekého hradu, kam jsme občas pořádali výlety spojené se sbíráním hub, malin […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázrak v Želivě: Zachránil umírajícího kněze sám Bůh?
epochalnisvet.cz
Zázrak v Želivě: Zachránil umírajícího kněze sám Bůh?
V 50. letech, v době, kdy v Československu probíhalo pronásledování biskupů, kněžích a dalších duchovních, se odehrál zázrak, který později uznal i papež Jan Pavel II. (1920–2005). V Želivském klášteře se měl ze smrtelné a nevyléčitelné diagnózy záhadně vzpamatovat kněz Jiří Maria Veselý (1908–2004). Skutečně šlo o zázrak?   Oboustranný zápal plic, otrava krve, nádory. To vše jsou diagnózy,
Když fanoušci otřásají zemí: Vítězství Liverpoolu nad Tottenhamem vyvolalo seizmické otřesy
21stoleti.cz
Když fanoušci otřásají zemí: Vítězství Liverpoolu nad Tottenhamem vyvolalo seizmické otřesy
Když minulý týden FC Liverpool v Premiere Leaugue porazil Tottenham 5:1, nejen, že si zajistil mistrovský titul, ale otřásl i zemí. A to doslova. Podle vědců z Liverpoolské univerzity došlo běh
Vin Mariani: Kokainové víno, které okouzlilo svět
epochaplus.cz
Vin Mariani: Kokainové víno, které okouzlilo svět
Před Coca-Colou vládl světu nápoj Vin Mariani – víno s kokainem, které milovaly celebrity i papež. Jak tento „zázračný“ elixír inspiroval vznik Coca-Coly a proč zmizel? Ponořte se do příběhu nápoje, který definoval 19. století. Vin Mariani: alkohol s kokainem, který propagovaly celebrity i papež Co mají společného americký vynálezce Thomas Alva Edison (1847–1931), britská
Nový přírůstek do populární řady Navy SEAL 3500 Series s černobílým kontrastem
iluxus.cz
Nový přírůstek do populární řady Navy SEAL 3500 Series s černobílým kontrastem
Luminox rozšiřuje svou ikonickou řadu Navy SEAL 3500 o zcela nové hodinky Navy SEAL 3500 - Arctic Edition – nápadným bílým modelem určeným pro ty, kteří se pohybují v těch nejdrsnějších ledových podmí
Skryté vášně moderátorky Ellen DeGeneres
rezidenceonline.cz
Skryté vášně moderátorky Ellen DeGeneres
Asi netřeba připomínat, že sympatická Ellen je také známá jako stand-up komička. Málo se už ale ví o tom, že má smysl pro design a komfortní bydlení. Když moderátorka spolu se svou manželkou herečkou Portií de Rossi poprvé spatřily tuto elegantní kamennou vilu nacházející se v kopcích kalifornské Santa Barbary, ihned ji zaujala atmosféra připomínající
Jestřabí: Jurkovičova perla číslo dva
epochanacestach.cz
Jestřabí: Jurkovičova perla číslo dva
Postranní rozvinutá křídla, dřevěné hrázdění a nezaměnitelný styl lidové secese… navíc v dokonalé symetrii. To je luhačovický lázeňský garni hotel Jestřabí, v němž můžete atmosféru Dušana Jurkoviče nasávat plnými doušky! „Hotel Jestřabí je další velkou stavbou Dušana Jurkoviče v Luhačovicích a disponuje typickými znaky jeho staveb – hrázděným zdivem, originálními luxferami v čelní části hotelu i barvitým interiérem s převládajícími dřevěnými prvky,“
Oba dva dostali, co si zasloužili
skutecnepribehy.cz
Oba dva dostali, co si zasloužili
Někdy si říkám, že už mě v životě nemůže nic překvapit. Prošla jsem si tolika bolestmi, zklamáními a zradami, že bych měla být imunní. Ale některé rány jsou hlubší než jiné, zvlášť když přijdou od člověka, kterému jste věřili, od člověka, kterého jste milovali a podporovali, i když vás to stálo často víc sil, než jste sama
Konečně se Kubařová dočkala!
nasehvezdy.cz
Konečně se Kubařová dočkala!
Po mnoha marných letech snažení a nekonečných dotazech, kdy už se stane maminkou, se Veronika Khek Kubařová (37) ze seriálu Jedna rodina konečně dočkala! „Přiletí klokan,“ oznámila herečka všem svý
Nezalekla se Theodora rebelů ani zákona?
historyplus.cz
Nezalekla se Theodora rebelů ani zákona?
„Vždyť se úplně zbláznil! Zamiloval se do komediantky a nevěstky!“ rozčiluje se byzantský císař Justinus I. Jeho synovec a následník trůnu Petrus Sabbatius však trvá na svém: „Ožením se jedině s Theodorou! S nikým jiným!“ Ani v nejmenším mu nevadí, že jeho vyvolená je dcerou krotitele medvědů a po večerech si přivydělává jako obyčejná tanečnice. Theodora (asi 497–548)
Strašidelná hospoda Eastern Station: Přebývají tu přízraky předčasně zemřelých?
enigmaplus.cz
Strašidelná hospoda Eastern Station: Přebývají tu přízraky předčasně zemřelých?
Historické město Ballarat na jihu Austrálie vzniká v době zlaté horečky. V roce 1862 je tu také otevřen hotel Eastern Station s vlastní hospodou. Podnik funguje dodnes a je nyní považován za nejstraši
Maminko, na zdraví! Šťávy z odšťavňovačů Hurom zahřejí u srdce
panidomu.cz
Maminko, na zdraví! Šťávy z odšťavňovačů Hurom zahřejí u srdce
Užijte si s maminkou tento jedinečný den, kdy jí můžete ukázat, že je to nejdůležitější žena ve vašem životě. Darujte jí odšťavňovač Hurom, jehož dokonalé funkce uspokojí i ty nejnáročnější. Tento průkopník pomalého odšťavňování promění každodenní rutinu v neopakovatelný zážitek plný chuti a vitality. Maminka je jediná bytost, která nás miluje po celý život naprosto bez výhrad.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz