Přestože jde o dvě odlišné nemoci, lidé si srdeční selhání stále pletou s infarktem. Pomoc je u obou onemocnění jiná.

Infarkt

Infarkt nastává poté, co se náhle ucpe věnčitá tepna krevní sraženinou nebo kdy ji definitivně uzavře aterosklerotický plát. Srdce nedostává kyslík a část tkáně posléze odumírá. Hlavním příznakem infarktu bývá bolest za hrudní kostí.

Někdy vystřeluje do levé ruky, do ramene, do dolní čelisti, do krku nebo do zad. Může se objevit dušnost, slabost, studený pot, pocit na zvracení či zvracení.

První pomoc

Jde obvykle o bezprostřední ohrožení na životě, takže je důležitá rychlost, s níž se poskytne pomoc.

I při pouhém podezření je třeba ihned zavolat rychlou záchrannou službu (telefon 155), ale ještě před jejím příjezdem je nezbytné udržet pacienta v absolutním klidu.

Měl by polosedět a mít uvolněné těsné oblečení. Pokud je to možné, dáme mu rozkousat nebo pod jazyk rozplynout tabletu acylpyrinu – to kvůli rozpouštění sraženiny. Dále je možné podat mu lék na uklidnění, například diazepam či neurol. Je-li v bezvědomí, začněte s oživováním podle telefonických pokynů záchranářů.

Srdeční selhání

Obvykle se hlásí méně dramaticky. Člověku se postupně začne hůř dýchat, i když nepodává žádné sportovní výkony. Potíže se zhoršují a objevují se i při běžných denních činnostech nebo v noci.

Dalším signálem jsou otoky kotníků, ale také rychlý nárůst váhy. To vše doprovází nepřiměřená únava, časté močení v noci, někdy také nadměrné bušení srdce.

Jak pomoci?

Nejedná se o náhlou příhodu, je to postupný proces a člověk by si měl „pomoci sám“. To znamená, že při prvních potížích navštíví kardiologa a začne se léčit. V časných stadiích je šance selhávání srdce přibrzdit a žít přiměřeně stavu.