Není spaní jako spaní. Co je normální a co už nemoc. A jak tedy máme dlouho spát, abychom se ráno vzbudili svěží a v dobré náladě?

Čeho je moc, toho je příliš  

Nadměrnou denní spavostí trpí asi pět procent lidí. Připravují se tak nejen o mnohé zážitky v životě, ale snižuje se tak celkově jejich výkonnost. Ať v zaměstnání, tak doma.

Navíc je pro ně nadměrné spaní velmi nebezpečné. Liší se totiž od normální ospalosti. Zvýšená denní spavost se u nich projevuje opakovanými neovladatelnými záchvaty několikaminutového spánku. Je to nemoc označovaná jako narkolepsie.

Pacienti dokážou mimovolně usínat během dne kdykoli a kdekoli. Třeba i při jídle nebo jízdě autem. Spavost je navíc často doprovázena ochablostí svalů. O nebezpečnosti takového stavu není třeba dál hovořit. Takový člověk vyžaduje léčbu.

Nikdy se dost nedospíte

Pokud i po dostatečném nočním spánku máte tendenci k usínání během dne, jde o poruchu zvanou hypersomnie. Usínání sice lze kontrolovat, ale přesto přes den prospíte i několik hodin.

To takto postiženého člověka skutečně dost omezuje. I takový náruživý spáč by měl být pod lékařskou kontrolou. Spavost lze tlumit léky.

Dobré spaní, základ všeho    

Bohužel, ani velká část „zdravých“ spáčů, nespí dobře. Poruchami trpí až 45 % z nich. Je to dáno tím, že se nedokážou včas před spaním uvolnit a zklidnit. Pijí kávu, jedí méně než tři hodiny před ulehnutím, pijí alkohol nebo se dohadují s partnerem.

Chyby se také dopouštějí v délce spaní. Donedávna se ještě doporučovalo spát sedm až osm hodin. Nyní vědci přišli s tím, že nejzdravější je spát 6 a půl hodiny.