nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Za lásku jsem zaplatila velmi krutou daň
Za lásku jsem zaplatila velmi krutou daň

Byla jsem příliš mladá, když se to stalo. Nezbylo než se k tomu postavit čelem, abych se za sebe nemusela stydět. V mém příběhu je hodně bolesti i radosti. Ani se neodvažuji říci, co převažuje. Staly se hrozné věci, ale nedají se změnit. Chodila jsem k psychologovi, abych to všechno zvládla.

Před lety jsem dokázala udělat za vším tlustou čáru, ale napsat o tom jsem se odvážila teprve teď, když už jsem dávno ve středním věku. Snad je to dobré znamení. Možná to svědčí o tom, že jsem to překonala.

A teď k tomu, o čem chci vyprávět. Hlavně tedy o sestře. Byla o dva roky starší, měly jsme k sobě blízko. Jmenovala se Ludmila, nikdo jí neřekl jinak než Lído.

Zcela jistě byla hezčí než já, podobala se otci, zdědila ty jeho uhrančivé černé oči a také vlasy, tmavé a husté.

Nosila je zapletené do copů. Co bych dala za tak krásné vlasy, jenomže jsem „vyfasovala“ spíš takové chmýří, které nikdy nedorostlo dál než na krk. Byly jsme každá jiná, ale byly jsme rády, že jsme na všechno dvě, na starosti i na radosti.

Když se Lída v pětadvaceti vdala, šla jsem jí za svědka. Krásnější nevěstu jste neviděli. Provdala se za Romana, muže devatera řemesel. Tehdy pracoval jako vedoucí samoobsluhy, dnes je majitelem stavební firmy.

Když si prohlížím jejich asi čtvrt století staré svatební fotografie, říkám si, jak jim to slušelo… Lída s Romanem se nastěhovali do bytu po babičce, já jsem tehdy ještě bydlela u rodičů, nedaleko od novomanželů.

Vídali jsme se, vše nasvědčovalo tomu, že ti dva jsou spokojení a vedou život plný radosti. Nevídaně si rozuměli, a to spolu byli i v práci, protože Lída v samoobsluze, kde její muž šéfoval, prodávala v lahůdkách.

Jenže beztak brzy otěhotněla. Živě si vzpomínám, jak jsem vybírala dupačky jako dárek pro malou. Sehnat krásné oblečky na miminko nebylo tehdy tak jednoduché jako dnes. Oběhla jsem celé město, než jsem sehnala, co se mi líbilo.

Dupačky byly růžové, s malou ozdobou ve tvaru mašličky. Ani nevím, proč je dodnes vidím před sebou. Vlastně jsem je koupila úplně zbytečně, protože holčička byla nezvykle veliká, a tak jí můj dárek byl malý.

Dost jsme se tomu všichni nasmáli. Šampaňské teklo proudem, jen šťastná maminka si připíjela limonádou. Nijak jí to nevadilo. Holčička dostala jméno Irenka. V jejích černých očích jsme všichni poznávali ty maminčiny.

Na den, kdy se Lída stala obětí autonehody, se pokouším celá ta léta neúspěšně zapomenout, proto jistě pochopíte, že se nemohu pouštět do velkých podrobností. Stalo se to na přechodu pro chodce, když utíkala domů s nákupem.

Řidič dodávky ji prostě přehlédl. Bojovala v nemocnici o život ještě několik hodin, ale prohrála. Irenka před týdnem oslavila roční narozeniny. Nám, Lídiným nejbližším, se nechtělo žít, ale tak nějak nám nic jiného nezbývalo.

Roman se zhroutil. Odvezli ho do nemocnice. O Irenku jsme se střídaly s mou matkou, týden se starala ona, týden já.

Obě jsme si to vždycky musely nějak zařídit v práci, ale ve městě všichni věděli, co se stalo, a kdekdo se nám snažil pomáhat či aspoň vyjít vstříc.

Máma si nakonec zažádala o předčasný důchod a mně v práci odsouhlasili i neplacenou dovolenou. Pracovala jsem tehdy ve školní družině. Když se Roman vrátil z nemocnice, působil jako zlomený člověk, i když mu nebylo ani třicet.

Potřeboval čas. Potřeboval pomoc. Díky tomu, že bydlel blízko, jsem zpočátku, než se vzpamatoval, vozila Irenku do jeslí a z jeslí a pak se o ni starala až do večera.

Někdy mě zastoupila máma, ale přece jen, byla už v určitém věku a trápily ji bolesti kloubů, větší část péče spočívala na mně.

Roman, tedy můj švagr, se stavěl znovu na nohy, ale velice pomalu. Chápal, že je pro malou ten nejdůležitější člověk a že se o ni musí začít starat na plné obrátky. Ve slabé chvilce mi prozradil, že ho souží, jak moc je podobná Lídě.

Že se na ni podívá, vidí manželku a přestává vnímat. Časem se naučil dítě vypravovat do jesliček, později do školky, oblékat ho, trochu vařit a trochu uklízet. Sám přiznával, že nic z toho neumí zdaleka tak dokonale, jak to dělávala Lída, a měl pravdu.

V bytě i ve výchově by panoval beznadějný chaos, ale to jsem nemohla připustit. To by ze mě Lída, pokud se na mě odněkud dívá, radost neměla. Ujala jsem se tedy péče naplno.

Vlastně jsem tehdy byla poměrně mladá, vařit jsem se učila za pochodu, ale kupodivu mě to bavilo.

Také starat se o domácnost se mi líbilo, nikdy předtím jsem neměla možnost si to vyzkoušet. Trávila jsem u švagra a neteře pozdní odpoledne i večery. V bytě bylo pěkně uklizeno, vařila jsem teplé večeře, holčička byla v pořádku.

A pak se jednoho dne teta Blanka, tátova starší sestra, nechala slyšet, že prý nevedu svůj vlastní život. Bylo to od ní dost nešetrné. Ale vlastně měla pravdu. S nikým jsem nechodila, neměla jsem svoji domácnost, po večerech jsem vařila pro švagra a neteř.

Ale bydlela jsem u rodičů, přespávala jsem vždy ve svém bývalém dětském pokojíčku. Někdy jsem se ale, ke svému zděšení, přistihla při myšlence, že se domů vracím, jako by mě někdo strkal. Nerada, neochotně.

Jako by můj skutečný domov byl – v Lídině bytě. Přitom jsem tam byla vlastně vetřelec, ale nezbytný. Irenka ke mně vzhlížela, se švagrem jsme k sobě měli blízko odjakživa, byl mi sympatický, čím dál víc.

Tu myšlenku jsem si zakazovala, ale vracela se s neúprosnou pravidelností. Když jsem od nich odcházela, stýskalo se mi. Byli jsme jako rodina – i když jen jako. Troufám si tvrdit, že Irenka mě měla ráda. Říkala mi: teta Moni.

A Roman? Od Lídiny smrti uplynul rok a půl. Zdálo se, že se švagr částečně vzpamatoval. Dokázal už o Lídě mluvit, v práci byl zase nepostradatelný, několikrát jsem ho viděla, jak se nahlas zasmál. To byl pokrok.

K sobě navzájem jsme se chovali jako bratr se sestrou: laskavě, ohleduplně, mile. A pak se jednoho dne stala podivná věc. Uložila jsem malou, dívali jsme se na televizi a povídali jsme si. Jedním okem jsem sledovala hodiny, byl čas odejít.

A Roman pak náhle promluvil jako teta Blanka. Prý o všem přemýšlel a musí mě požádat, abych mu už nepomáhala, protože tím ztrácím svůj život. A on už to nějak bude muset zvládnout. Zamrazilo mě. Opravdu o všechno přijdu? Neuměla jsem si odpoledne a večery bez Romana a milované Irenky představit.

Nevěděla jsem, co odpovědět, jen jsem cítila, že mi do očí vstoupily slzy. Nedokázala jsem to nijak maskovat, Roman užasle pozoroval, jak mi tečou po tváři, hezky pomalu, jedna za druhou… Vyděsil se a omlouval, i když zjevně nevěděl, za co.

Koktavě vysvětloval, že mi přece nemůže krást volný čas, jsem mladá, měla bych chodit do kaváren a tancovat, ne se starat o rodinu. To už jsem brečela jako želva. Zmateně mě pozoroval. Vstala jsem z křesla s tím, že tedy již nepřijdu, ať si nějak poradí.

Nejhorší bylo, že jsem v této krajně vypjaté chvíli uklouzla po nějaké hračce a řítila se k zemi. Ze smutné chvíle se stal kabaret. Nebudu to prodlužovat, od toho večera jsem už od Romana a Irenky neodešla.

Za několik měsíců mi holčička poprvé sama od sebe řekla: Mami. Chvíle, na kterou nezapomenu. Roman mě dvakrát žádal o ruku, vždycky jsem odmítla. Ale když za námi přišla šestiletá Irenka s tím, že by si přála, abychom měli svatbu, byla svatba.

Monika J. (52), Jihlava

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Den před Štědrým večerem jsem zažila hezké setkání. Občas vzpomínám na bílé Vánoce, které jsem zažívala v dětství a v mládí. Na svátky, o kterých chci vyprávět, ale sníh nenapadl, jen trochu mrzlo, takový ten šedivý mráz. Seděla jsem u okna v mém oblíbeném křesle a dívala se ven. V podvečer před Štědrým dnem to […]
Před lety jsem prožívala komplikované životní období, chodila jsem i po doktorech, všichni byli bezradní. Ale nakonec mě vyléčilo něco úplně jiného než bílé pláště. Láska! V mládí jsem onemocněla mentální anorexií, zavinila to nešetrná poznámka režiséra, že jsem tlustá. Přitom sám vážil asi tak sto kilo, patrně si myslel, že to u chlapa nevadí. Byl to režisér-amatér, […]
Byl tajemný černý ptáček poslem z onoho světa? Vždycky v zimě jsem sedávala ve svém malém, ale útulném obývacím pokoji. Dívala jsem se na zasněženou nebo zamrzlou krajinu, na klíně jsem měla deku a pletla ponožky. Okno bylo takovým mým divadlem, zejména kvůli krmítku pro ptáky. Na zimu pryč neodletěl Už několik let k nám na zahradu […]
Výklad karet tentokrát dopadl jinak, než obvykle. Každý rok, přesně 21. prosince, na zimní slunovrat, provádím svůj tichý, osobní rituál: výklad pro celý svět z tarotových karet. Rozložím Velkou Arkánu a hledám poselství pro příští rok – varování před krizemi a naději na mír. Karty přinesly překvapení Loni jsem zapálila svíci, zamíchala karty, soustředila se na […]
reklama
Partnerské vztahy
Jak i vám může zobat z ruky?
Každý muž potřebuje cítit obdiv. Pokud chcete, aby vám váš drahoušek neutekl za jinou, pravidelně ho chvalte a patřičně odměňujte. S mužem je to jako s holubem. I holuba jde naučit mnohým kouskům, jen je třeba ho odměnit ve chvíli, kdy udělá něco správně. Holoubkovi tak dojde, že další zrnko dostane, když to znovu dobře zopakuje. Nic byste ho nenaučila, kdybyste ho […]
Kritické body každého vztahu
Na občasné hádce není nic špatného. Vypustit emoce je lepší než v sobě negativní pocity dusit. Kvůli některým záležitostem to ale jiskří v každém vztahu. Víte, proč a z jakých důvodů se páry hádají nejvíc? Každý vztah prochází někdy krizí. A občas to bouchne v každé rodině. Když se hádáte, tak alespoň říkáte, co vám vadí, a partner má šanci se to dozvědět. […]
Děly se malé, tiché zázraky
Nikdy bych neřekla, že může někdo tak vyčerpat, a přitom tak obohatit. Pak jsem ale u sebe měla celé prázdniny vnoučata a to tedy byla jízda. Místy divoká, ale opravdu krásná. Před třemi lety mi syn Ondra zavolal, že se s manželkou hádají a potřebují trochu prostoru. Neváhala jsem ani minutu. „Pošli děti ke mně,“ řekla jsem. Netušila […]
Nový vztah, a už tak brzy po rozchodu…
Muž, kterého jste potkala příliš brzy po rozchodu, nemusí být nutně špatný, jen v dané chvíli prostě ještě nebyl tím správným pro vás. Pokud ještě stále máte v srdci někoho jiného, je důležité si to přiznat a nesnažit se předstírat, že žádnou ránu už v srdci nemáte. Každé hojení zlomeného srdce potřebuje čas. Kdykoli se snažíte zkrátit proces jizvení, rána […]
Cestování
Naše nejkrásnější vánoční trhy
V různých městech naší země už lákají vánoční trhy svou zářivou výzdobou. Budeme si opět vychutnávat tu nádheru a k tomu poslouchat koledy a ochutnávat různé dobroty. Vánoční kolonády Překrásnými vánočními trhy září lázeňské město Karlovy Vary, trhy se tu konají od 29. listopadu do 1. ledna. A pozadu nezůstávají ani Mariánské Lázně. Zdejší krásná výzdoba přímo vybízí k tomu procházet se kolonádou […]
Vánoční hit: Drážďany v plné parádě
Horký svařák v hrníčku, lahodné štóly, ale i třeba klobásky nebo pečínka. To vše můžete mít v záři vánočního stromu a výzdoby v ulicích nedalekých Drážďan. Pravé místo, kde hledat tu největší koncentraci svátečních tradic! Chcete zažít tu pravou vánoční atmosféru? Vyrazte na adventní trhy do hlavního města Saska Drážďan, půl hodinky jízdy autem severozápadně od českých hranic. Sváteční nálada se vás […]
Starodávná krása v moderním stylu
Lázně Teplice nejsou tak velké ani schované v lůnu přírody jako třeba Karlovy Vary. Mají ale dlouholetou, úžasnou tradici a návštěvníci odjíždějí nadšeni. Pro ženy, které si chtějí zklidnit mysl, ulevit tělu a dopřát si přitom i špetku elegance a kultury, jsou Teplice v Čechách jako stvořené. Ať už se tam chystáte jenom na víkend s kamarádkou, nebo máte před sebou […]
Advent je zase tady!
Kdo by si nechal ujít tento kouzelný čas v historických kulisách měst, kde můžeme vychutnávat první vánoční atmosféru tohoto roku, a přitom mlsat dobroty a popíjet svařák či lahodný punč? Bruslení v parku Ve Vídni začínají vánoční trhy vždy o něco dříve než jinde. Většinou to bývá už v polovině listopadu. Nejhezčí místa tohoto krásného historického města se změní na kouzelná […]
Krása a zdraví
Nebuďte „citlivka“ jako vaše zuby
Citlivé zuby trápí spoustu lidí, ale příčiny bývají různé. Nenechte si kazit život a vyhněte se chybám, které k citlivosti přispívají. Citlivost obvykle vzniká při obnažených zubních krčcích, za které může úbytek dásně při parodontóze nebo špatném postavení a přetěžování zubů. Svou roli hraje také úbytek zubní skloviny. A když se k tomu přidají další faktory, citlivost zubů […]
Vlasy se mění stejně jako my
Léta bohužel zastavit nejdou. A s tím, jak přibývají, se mění i naše vlasy. Zejména to pociťují ženy po padesátce. Pokud patříte do této skupiny, můžete pozorovat, že vám vlasy najednou více vypadávají, mění se jejich kvalita a ztrácejí pružnost i lesk. To jistě nepotěší, přesto není třeba si zoufat; můžete s tím totiž něco udělat. Co se s nimi děje? Produkce […]
Jak si poradit s povislými víčky
Trápí vás o něco víc povislá víčka, než byste si představovala mít? Plastická operace není jedinou možností. Můžete  se pustit do zkrášlování sama a třeba hned! Zorientujte se v krémech na oči Jako první pomoc na nateklá víčka způsobená zejména únavou a nevyspáním skvěle zafungují vychlazené lžičky, čajové sáčky, plátky okurky nebo speciální gelové masky na oční víčka. Pokud je to problém trvalejšího […]
Jak na to: Omlaďte svou pleť během chvilky
Na podzim a v zimě je pleť bledá, postrádá jiskru a volá po omlazení. Nemusíte se trápit nad každou vráskou nebo kruhy pod očima. Uberte jí nějaký ten rok! Pravidelnou každodenní péči doplňte jednou nebo dvakrát týdně jemným peelingem, který si poradí se zašedlou a unavenou pletí, rozzáří ji a připraví na vstřebání sér a krémů. Pleťové masky Pleti přidají na […]
Magický svět
Probuďte svou ženskou intuici
Vaše intuice je jako neviditelný pomocník, který vám šeptá pravdu, když váháte. Poradí vám i vás varuje před nebezpečím skrze vaše pocity, vize či sny. Poslouchat svůj šestý smysl se vyplatí…   Každá žena má svůj neomylný radar v podobě šestého smyslu, jen ho spousta z nás často nevnímá nebo přehlíží. Dobrá zpráva je, že ho […]
Nejlepší Vánoce podle hvězd
Naplánovat Vánoce tak, aby si je užili všichni, není snadné. Každý má totiž trochu odlišné představy. Jak si znamení zvěrokruhu představují svou adventní idylku? A čemu se raději vyhněte, aby byly vaše svátky ty nejkrásnější? Beran (21. 3. – 20. 4.) Nenuťte ho vysedávat s cukrovím u pohádek. Jeho ideální Vánoce zahrnují sporty a dobrodružství, nebo aspoň adrenalinové nákupy na poslední […]
Můj malý vnuk vypráví příběhy z našeho mládí
Tehdy mě a mého muže postihlo hrozné neštěstí. Přišli jsme o malého syna. Když se po mnoha letech narodil náš vnuk, začaly se dít podivné věci. Když se můj vnouček Adámek narodil a já přišla za svou dcerou do porodnice, málem se mi zastavilo srdce. Dívala jsem se najednou do očí svého synka Pepíčka. Zemřel v devíti letech. Srazilo […]
Na tu noční v nemocnici nikdy nezapomenu
Byla jsem v nemocnici nová. A vyděšená. Na radu od zkušené kolegyně nikdy nezapomenu. Duše zemřelého se nesmí zapomenout pustit na svobodu. Vždycky jsem si přála být zdravotní sestrou. Když jsem se dostala na zdravotní školu, byl to jeden z mých nejšťastnějších dnů v životě. Svůj sen jsem měla na dosah ruky. Jako zdravotní sestra jsem zažila mnoho zajímavých, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
epochaplus.cz
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
Praotec Čech patří k nejznámějším postavám našich pověstí, ale kdo skutečně stál u počátků českého národa? Současná věda se snaží oddělit legendu od reality a přináší mnohem střízlivější obraz, než jaký známe z tradice. Co tedy o praotci Čechovi víme – a co zůstává jen působivým mýtem? Kdo to byl, muž, jehož jméno dodnes nese
Salát do zásoby
tisicereceptu.cz
Salát do zásoby
Když je sezona, neuškodí připravit zásoby také na zimu. Můžete přidat i jinou zeleninu. Potřebujete 3 kg rajčat 1 kg okurek 3 červené papriky 3 zelené papriky 4 cibule 1 palici česneku hrs
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
epochanacestach.cz
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
Český les v zimě patří k málokterým místům, kde se i v hlavní sezoně dá zažít opravdové ticho. Kraj na západě Čech se v prosinci mění v útočiště všech, kdo chtějí na chvíli vyměnit ruch města za zimní krajinu, čistý vzduch a pohyb, který zahřeje. Hlavním lákadlem jsou bezpochyby běžky. Místní síť tras vede hlubokými
Hvězdy Semaforu pokřtily čtyřicátou knihu Josefa Fouska
panidomu.cz
Hvězdy Semaforu pokřtily čtyřicátou knihu Josefa Fouska
Opravdu hvězdná společnost se sešla počátkem letošního prosince v Galerii Vinohradská 12 v budově Českého rozhlasu v Praze. Jiří Suchý, Uršula Kluková, Miluška Voborníková, Mirek Paleček a další známé osobnosti přišli pokřtít nejnovější, už čtyřicátou knihu oblíbeného písničkáře, textaře, fotografa a humoristy Josefa Fouska. Ten se proslavil také jako dlouholetý parťák Miloslava Šimka a Jiřího
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Po letech mne podrazila!
skutecnepribehy.cz
Po letech mne podrazila!
Když jsem byla mladší, nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne ztratím ženu, která se mnou sdílela tolik let života. Jde to. I opora zmizí… Marta byla mou vrbou, prvním člověkem, kterého jsem volala, když se stalo něco dobrého i špatného. Myslela jsem si, že taková vazba vydrží všechno. Jenže stáří někdy ukazuje, že některé vztahy
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
nasehvezdy.cz
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
Herečka z nekonečného seriálu Ulice Dana Batulková (67) nejspíš neprožívá nejšťastnější časy. Proslýchá se totiž, že se jí nedaří ve vztazích, a to jak s dětmi, tak s partnerem. Údajně to má skřípat
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
enigmaplus.cz
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
V roce 2015 se na Rizalově střední škole v Metro Manile na Filipínách objevil případ, který spojil místní folklór s digitálním věkem. Incident spustila fotografie pořízená na školních toaletách, na kt
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
historyplus.cz
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
V ledové pustině jsou měsíce jen sami dva. Právě se pustili do opravy kajaku proraženého mrožími kly, když zaslechli štěkot psů a lidské hlasy. Blíží se k nim nějaký muž. „Vy jste Nansen, že?“ oslovil příchozí jednoho z nich. Málem se dostali až k severnímu pólu. Bylo to však nad síly a možnosti norského polárníka Fridtjofa Nansena (1861–1930)
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
iluxus.cz
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
Peugeot potvrzuje svůj vstup do světa francouzské kinematografie. Tímto krokem navazuje na svou tradici a renomé spočívající v inovacích, eleganci a výjimečném dědictví. Francouzská kinematografie
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
21stoleti.cz
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
Je známo, že lidé využívali přírodní oheň, vzniklý například v lese po úderu blesku do stromu, před více než milionem let, ale až dosud nejstarší důkaz úmyslného zakládání ohně lidmi pocházel z doby p
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
epochalnisvet.cz
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
Křest poslední knihy Josefa Fouska postavil na pódium řadu známých tváří. Kniha vyšla ve spolupráci s rozhlasovým vydavatelstvím Radioservis, a samozřejmě i v rámci projektu Podzim s láskou a humorem, jehož partnerem je i Český rozhlas a pod jehož záštitou už několik let probíhají i oblíbené Hovory W. Generálním partnerem projektu je už od jeho
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz