Pěstování vlastní zeleniny, ovoce a bylinek je pro vás možná skvělé hobby pro odreagování, ale můžete se na něj dívat i jako na velice výhodnou investici, plnou zdraví. Co se dá zrovna vysévat a kolik sazenic budete potřebovat?

Pěstitelská sezona je už nějakou dobu v plném proudu. Druhy s dlouhou dobou klíčení máte určitě už dávno vyseté, i tak toho ale budete muset ještě hodně stihnout. Proč se do pěstování vůbec pouštět, když se dá dnes všechno po celý rok sehnat v supermarketu?

Na zkoušku

Ještě před několika desítkami let byl hlavním hybatelem pro volbu pěstování zeleniny na vlastní zahrádce hlavně nedostatek nabízeného sortimentu. Co nevyrostlo na zahradě, to jednoduše nebylo.

Výjimkou bylo jen několik dobře skladovatelných druhů. Do obchodů se ale postupně začalo dostávat osivo nových a méně tradičních druhů a odrůd, které malopěstitele lákaly k vyzkoušení.

Pěstování na vlastní zahradě tak získalo zcela jiný podtext. Ačkoli se v obchodech stále více rozšiřovala nabídka čerstvé zeleniny, i tak zajímavé odrůdy zcela chyběly.

Ani dnes tomu není jinak, i když budete mít určitě větší štěstí. Pokud tedy máte rádi pestrost a zeleninu jíte i očima, zkoušení nových odrůd bude jasnou volbou. A vaše zahrada vám s tím samozřejmě pomůže.

Nezanedbatelná úspora a zásoby

V minulých dekádách byla velmi důležitá také finanční úspora i potřeba zajistit si potravu. Dnes se nedostatku bát nemusíme, finanční úspora se však bude hodit vždy.

Péče o zahradu sice zabere nějaký čas, když je ale zahrada koníčkem, pak není co řešit. Úspora bude znatelná hlavně u těch, kteří pěstují ve větším množství.

Sklizeň z několika málo záhonků sice zpestří jídelníček, o větším šetření ovšem nemůže být řeč. Pokud ale máte k dispozici nějaký metr čtvereční navíc, můžete se v některých plodinách stát soběstačnými.

Povede se to hlavně těm, kteří mají praktický sklep nebo jiné prostory, které umožní dlouhodobé skladování vypěstovaných plodin. Až do jara dokážete v perfektním stavu udržet zimní odrůdy zelí, pastinák, řepu, mrkev, celer, brambory, cibuli i česnek.

Zeleninová potěcha pro oči

Pro každého z nás je největší odměnou, když se práce dočká kýžených výsledků. Pro pěstitele to bude především sklizeň, která završí celé, několikaměsíční snažení.

A právě proto je pěstování a práce s půdou uznávaná metoda, která uvolňuje od napětí a psychického stresu.

Bylo navíc dokázáno, že je občas vhodné přijít do přímého kontaktu se zemí. Půdní bakterie totiž blahodárně působí na naši psychiku, takže nebuďte naštvaní, že jste se zrovna umazali.

Pěstujte!

Každý den musíme splnit různé úkoly, což se většinou neobejde bez stresu a neustálého chvátání. Odreagování po práci je důležité úplně u každého.

Někdo to řeší sportem, jiný si jde přečíst knížku a ti další zase potřebují třeba smysluplnou činnost pod modrou oblohou. A tou může být pěstování.

Je úplně jedno, jestli si na terase vypěstujete pár rajčat v samozavlažovacích květináčích nebo se rovnou vrhnete do obdělávání menšího políčka. Při troše péče se výsledky dostaví tak i tak.

Krásně zakulacené hlávky zelí, červenající rajčata nebo křupavé saláty, které ve skleníku a teplém pařeništi dokážou vyrůst už v lednu a únoru budou určitě balzámem pro každou duši.

Pod lupou

Půda byla už pro naše předky tím nejlepším parťákem. I dnes je pro nás zdrojem té nejzdravější zeleniny, kterou máte po celou dobu pod vlastním dohledem, takže si sami určíte, co všechno při jejím vypěstování použijete.

Je tedy jen na vás, jestli sáhnete po běžném hnojivu, nebo se rozhodnete pro ryze přírodní přístup. Rozhodovat se ale můžete i tehdy, když si na vaší zelenině smlsne škůdce.

Jestliže se snažíte obloukem vyhnout agresivnějším postřikům, máte možnost zvolit přípravky na biologické bázi, které neškodí životnímu prostředí.

Možná jste nevěděli

Izahradnický obor se dynamicky vyvíjí, stále se objevují nové odrůdy a také metody, které pěstování zjednodušují. Možná jste nevěděli, že se dá sehnat předpěstovaná sadba druhů, které se dříve musely výhradně vysévat přímo na záhon.

O co jde?

✿ Mrkev, kořenová petržel, ředkvičky nebo třeba pastinák. Kořenová zelenina se odjakživa vysévala rovnou na záhon.

Vypěstovali jste si ji tak v dostatečném množství, navíc se jednalo také o jedinou možnost, protože tato zelenina nesnáší kvůli dlouhému kořínku přepichování.

Pokud se ale vyseje do samostatných sadbovačů, můžete ji na záhon vysadit již předpěstovanou. Možná se ptáte, proč si sadbu mrkve a ředkviček kupovat, když se dají jednoduše vysít.

Jestliže potřebujete jen několik málo sazeniček, které si vysadíte do květináče na terasu, pak je to vlastně ideální volba. Dalším důvodem, proč sáhnout po této sadbě, je i to, že vám odpadne náročné jednocení.

Pěstujemeplodovou zeleninu

Plodová zelenina nesmí chybět na žádné zahradě. Mezi nabízenými odrůdami najdete dokonce i takové, které si s radostí vypěstujete třeba v menším truhlíku za oknem nebo ve větším květináči na terase.

Už na první pohled nezapře, že k nám přicestovala z velké dálky. V naprosté většině se jedná o náročnější zeleninu, která kromě světla vyžaduje i dostatek tepla.

Ačkoli vám bude plodit i na běžném venkovním záhonu, výborných výsledků dosáhnete hlavně ve skleníku nebo pařníku.

Klíčí dlouho!

Do této široké „rodiny“ patří kromě rajčat, paprik a okurek také teplomilné lilky, cukety, patisony i dýně. I když si u tykví můžete dovolit květnový výsev přímo na záhon, sázkou na jistotu je předpěstování sadby ve vyhřívaném skleníku nebo doma za oknem.

Papriky, rajčata a lilky se vysévají už od února, ale kvalitní sadbu zvládnete vypěstovat ještě v březnu.

Okurky a tykve se předpěstovávají ve skleníku v průběhu dubna. Pokud se rozhodnete pro vý­sev rovnou na venkovní záhon, naplánujte si ho na druhou půlku května.

Ani po výsadbě nezaspěte

Při výsevu rajčat i dalších druhů plodové zeleniny se vám bude hodit speciálně upravený vý­sevní substrát, který obsahuje počáteční dávku hnojiva, ale je zároveň také dobře propustný pro vzduch i vodu.

Jakmile sazenice narostou, budou na živiny o dost náročnější.

Plodové zelenině vyhovuje půda vyhnojená kompostem. Během sezony počítejte s přihnojováním. Po celou sezonu bude nutná vydatná zálivka, kterou můžete omezit kyp­řením nebo mulčováním.