Když se muž rozhodne odejít, nedonutíte ho, aby zůstal a dál vás miloval. Jak říká moudré přísloví: Co k vám patří, neztratíte, co není vaše, neudržíte.

Láska nejde naprogramovat. Buď je, nebo není. Můžete o lásku prosit, ale jediné, čeho dosáhnete, je, že ztratíte úctu sama k sobě. A pokud ji nemáte vy, jak ji k vám může cítit ten druhý?

Nesnažte se a nenamáhejte se předělávat partnera k obrazu svému, protože má svou cestu. Jediné, co můžete, je říct mu otevřeně, jak se cítíte.

Říct pravdu, i když bolí, je tisíckrát lepší, než kdyby vás chlap držel v nesmyslných nadějích a konec vztahu jen protahoval.

Sbohem, očekávání!

Odmítnutí vám možná vzalo sen, pro který jste dýchala. Jenže to bylo vaše očekávání. Nikoli toho druhého. Očekávání je totiž zabiják lidského štěstí. Když se ho zbavíte, budete se cítit volnější a šťastnější.

Odmítnutí totiž nemá co dělat s vaší hodnotou. Někdy totiž chlap nepozná, co důležitého pro něj děláte, do chvíle, než to dělat přestanete. Čím víc mu odpouštíte, tím víc respektu u něj ztrácíte. Odmítnutí vás má naučit, abyste se přestala držet toho, co už vám neslouží.

Uznejte svou bolest

Pocit odmítnutí velmi bolí a cítíte se bídně. Je to přirozená reakce. Jenže problém není v odmítnutí, ale v tom, jak na odmítnutí zareagujete. Jestli ho přijmete i s bolestí, kterou cítíte, nebo jestli začnete bojovat a pochybovat o sobě. 

Nepotlačujte, neignorujte, neodmítejte to, co cítíte, protože to v tu chvíli patří k vám. Máte právo být v rozpacích, smutná, zklamaná, na kolenou. Současně však mějte důvěru v sebe, že se s tím vším posléze vypořádáte. Protože život jde dál.