Závist starší sestry vedla až k mojí pokažené svatbě.
Většinou bývá zvykem, že starší sourozenec se usadí dřív než ten mladší. U nás to dlouho vypadalo stejně – moje sestra Eva byla o několik let starší, měla vážný vztah a všichni čekali, že svatba je jen otázkou času. Jenže pak přišel zlom: drsný rozchod s partnerem, a najednou bylo všechno jinak.
Začala se chovat jinak
V té době jsem potkala Filipa. Náš vztah byl od začátku přirozený, plný porozumění. Brzy jsme věděli, že spolu chceme zůstat už napořád. Naplánovali jsme si svatbu. Netušila jsem, že tím Evě zlomím srdce.
Sestra se ke mně začala chovat jinak, chladně, někdy i podrážděně. V té době mi to ještě nedocházelo, až později jsem pochopila, že v ní hlodala závist.
Když jsem Evu požádala, jestli by mi s přípravami pomohla, odmítla s tím, že má hodně práce, a odjela pryč. Slíbila mi ale, že na obřad dorazí. Skutečně přijela, jenže jakmile jsem ji spatřila, poznala jsem, že něco není v pořádku.
Byl to smutný trapas
Eva se na mě dívala vysloveně nepřátelsky. Vše vyvrcholilo během obřadu – Eva se zvedla a začala vykřikovat nepravdy o mé osobě. Když ji několik přítomných mužů chtělo zadržet, vytrhla se jim, doběhla ke mně a polila mi šaty inkoustem z lahvičky.
Svatba byla přerušena a hosté zůstali v šoku. Nevěděla jsem, jestli mám brečet, nebo utéct. Rodiče Evu odvezli pryč. Později jsme obřad opakovali v náhradním termínu a trochu rozpačitě.
To, co se stalo, nás však s Evou rozdělilo už napořád. Sestra odešla z města, později se vdala, ale mně pozvánka neposlala. Nevadilo mi to, stejně bych nepřišla. Vytvořila se mezi námi nepřekonatelná propast. Eva se nikdy neomluvila.
Roky utíkaly a dnes je to už pětatřicet let. Mám svou rodinu, děti, vnoučata. Nemám ale sestru – ne proto, že by nebyla naživu, jen už dávno není součástí mého života. Je to smutné, ale zvykla jsem si na to. Ne všechna rodinná pouta zkrátka vydrží.
Petra M. (56), Znojmo
Vzdy jsem myslela ze rodina je zaklad, ale jak rikate, nekdy to nevyde. Kryje to smuct. Drzte se Petra.
Děsivý závěr svatebního dne… Petře jsem vděčná, že sdílela tento příběh. Snad se s Evou někdy smíří, každý přece dělá chyby.
Neuvěřitelné, jak velmi mohou nevyřešené emoce a závist ublížit lidem blízkým. V článku si ale Petra našla své štěstí i bez sestry.
To je opravdu smutný příběh, je škoda, že závist takhle dokáže zničit rodinné vztahy. Doufám, že alespoň zbytek Petřiny rodiny jí podporuje a je jí oporou.