Jakmile váš muž přestane chodit do práce, mnohé se změní. Dny, kdy už neodchází ráno a nevrací se večer, pro vás můžou být víc než náročné…

Tak ten den přišel. Manžel odešel do důchodu a najednou je doma. Pořád. Dopoledne, odpoledne, večer. Tam, kde jste dosud vládla hlavně vy, najednou obsadil celý byt, a vy máte pocit, že nemůžete dýchat.

Válí se na gauči, kouká na hokej, neustále chodí do kuchyně a neustále řeší míru soli v polévce. Po letech, kdy jste se přes všední dny až tak moc nevídali, se musíte vyrovnat s neustálou přítomností svého muže. Věřte ale, že i on si na to musí zvyknout.

Umění „nezasahovat“

Možná jste zvyklá na svá klidná dopoledne, kdy pijete kávu v naprostém tichu. Ten moment, kdy se svět zastaví a jen vy a vaše kafíčko jste jediní na světě. Jenže s brblajícím manželem za zády to jaksi nejde. Nebojte se říct mu: „Miláčku, tohle je můj čas, který potřebuju.

Nech mi ho a zkus to taky, je to léčivé.“ Věřte, že váš muž ocení, když mu vysvětlíte, že ho neodháníte proto, že ho nemáte ráda, ale proto, že potřebujete chvíli pro sebe. Takže nastavte jemně hranice, a on se v nich naučí pohybovat.

Vytvořte si oba své zóny

Pokud chcete, aby váš domov fungoval jako předtím, musíte najít způsob, jak si každý vytvoříte svůj vlastní prostor. Když on zabírá místo v obýváku, vy si vyhraďte jiné místo. Vytvořte si každý svou zónu pro sebe.

To je pravidlo, které vás oba udrží v pohodě. A co je důležité: naučíte se tak navzájem vycházet si vstříc. Uvidíte, že i důchod může mít své kouzlo. Vždyť být spolu neznamená být spolu pořád…