Barevné vřesy už dlouho platí za oblíbené rostliny konce léta a začátku podzimu. Co jim tentokrát vyčlenit o trochu větší prostor a dát jim hlavní slovo v okouzlujícím vřesovišti?

Vřesoviště máme zažité hlavně jako typ výsadby s hlavní dobou působnosti koncem léta a v průběhu září. Ve skutečnosti je zajímavé celoročně, tedy i brzy na jaře nebo v zimě.

Dříve nechybělo v žádné zahradě

V předchozích desetiletích byl tento typ výsadby, založený hlavně na kyselomilných rostlinách, důležitým tématem každé okázalé okrasné zahrady.

Ačkoli se na něj na nějakou dobu tak trochu zapomnělo, opět dostává slovo. Pokud to jen trochu jde, dopřejte mu dostatek místa, vřesoviště totiž vynikne na velkých plochách.

Rašelina a správně zvolené rostliny

Hlavním tématem vřesoviště jsou, jak už samotný název napovídá, vřesovištní rostliny. Pod tímto pojmem si představte v první řadě vřes obecný, který tu většinou zaujímá největší plochu.

Jenže ani tímto poléhavým keříkem to rozhodně nekončí. Své místo tu mají i stálezelené vřesovce, mohutné rododendrony nebo různé druhy azalek.

Při tvorbě vřesoviště se inspirujte samotnou přírodou. Právě v ní se ve vřesovišti snoubí hned několik prvků. A jaké to jsou?

Vřesoviš­tě totiž není jen o rostlinách, je také o vhodném umístění v zahradě, o terénních modelacích i o důležitých doplňcích, mezi které patří kusy ztrouchnivělého dřeva a přírodní kámen. V každém případě nesmíte zapomenout hlavně na kyselý substrát.

Barvená krása na dlouhé roky

Jen málokterá zahradní výsadba je tolik specifická jako právě vřesoviš­tě. Jak už bylo naznačeno, pokud při jeho založení budete šetřit na rašelině nebo se dostatečně nebudete věnovat úpravě terénu a výsadbě rostlin, může vás vřesoviště velmi rychle zklamat.

Nedostatek kyselé rašeliny se podepíše na krátkověkosti rostlin. Vyloženě kyselomilné vřesy, vřesovce nebo třeba rododendrony do neutrální nebo dokonce vápenité půdy jednoduše neprokoření. Často tak už po několika měsících uschnou.

Na vině ovšem nebývá nedostatek vody, jak by se mohlo zdát, důvodem je právě nedostatečné prorůstání do okolní zeminy, ze které by rostliny získaly potřebnou vodu s živinami. Základem jsou tedy opravdové znalosti požadavků rostlin a poctivá zahradnická práce.

I tak počítejte s údržbou

I když najdete pro vřesoviště to správné místo, důkladně ho založíte a vyberete jen ty správné rostliny, i tak počítejte s tím, že vřesoviště nepatří mezi bezúdržbové výsadby. Půdopokryvné druhy vyžadují tvarovací řez a údržba je také hodně o zálivce.

Do okrasné i lesní zahrady

✿ Možná se vám zdá, že vřesoviště se zajímavě kvetoucími rostlinami ověnčenými dekorativními listy, které jsou u mnohých druhů neopadavé, se musí hodit do všech typů zahrad.

Pokud jste jeho kráse propadli, určitě se zamyslete nad tím, jestli ve vaší zahradě opravdu vyzní správně. Najde uplatnění hlavně v zahradě okrasné, kde se bude perfektně doplňovat s jehličnany nebo s jinými okrasnými dřevinami.

Jako doma bude v podhorských oblastech nebo třeba v zahradě lesního typu. Jako nezvaný host může působit v zahradě permakulturní nebo minimalistické.

✿ Vřesoviště položené jen tak do trávníku nebude nikdy vypadat úplně přirozeně, raději ho tedy napojte na jiné typy výsadeb.

Přirozeně bude působit v partii s vyššími jehličnany, v návaznosti na záhony s okrasnými travinami nebo v lehkém odstupu od okrasného jezírka.

✿ Několik vřesů vysazených v okrasném záhonu se za vřesoviš­tě považovat nedá. S plochou nešetřete. Pokud se chcete alespoň trochu přiblížit podobě přírodního vřesoviště, začněte na ploše minimálně okolo deseti metrů čtverečních, každý metr se tu počítá.

Rostliny pro nejkrásnější barevný ohňostroj

Hlavní hvězdou vřesoviště budou samozřejmě vřesy, nezapomínejte ale ani na jiné rostliny. Patří sem i jehličnany a rozevláté trávy.

Stavebním kamenem vřesoviště je kyselá půda bohatá na rašelinu. A právě od vlastností půdy se odvíjí i výběr dalších rostlin.

Začněte vybírat stromy

Ačkoli jsou pro tento typ výsadby typické nízké půdopokryvné keříky, pravda je, že ani tady by neměly chybět rostliny vyšší. Pokud to místo dovoluje, nezapomeňte ani na stromy.

Do vřesoviště se hodí stálezelené jehličnany i opadavé listnáče. Určitě neuděláte chybu různými druhy borovic.

Volit můžete ty stromové i keřové, dobrou volbou budou borovice lesní, zkuste třeba odrůdy Watereri s modravě sivými jehlicemi.

Kromě borovic se nabízejí také smrky, cizokrajné cedry nebo třeba opadavý modřín. Z listnáčů budou určitě dobrou volbou hlavně břízy.

Od rododendronů až po zajímavé pierisy

Z neopadavých dřevin tu vyniknou různé druhy i odrůdy rododendronů. S kyselou půdou si rozumějí také skimie, pierisy s latami bílých květů nebo třeba univerzální bobkovišně.

Z opadavých listnáčů sáhněte po azalkách nebo třeba lískovníčku chudokvětém. Ve výrazných barevných odstínech rozkvetou během jara janovce metlaté nebo o něco nižší kručinky.

Tyto dřeviny vás potěší i domácím původem, můžete se s nimi setkat na lesních pasekách nebo na okrajích jehličnatých lesů. Díky odrůdám s převážně žlutými květy vřesoviště doslova rozzáří.

Vůbec se je nebojte kombinovat s vřesy a vřesovci s růžovými, fialovými nebo bílými květy. Společnost svítivě žluté jim jednoduše sedí.

Kopce, údolí i malá jezírka

Víte, v čem je vřesoviště opravdu jedinečné? Hlavně v tom, že se při jeho tvorbě můžete pustit do odvážnějších úprav terénu. Patří sem ale i jezírko nebo třeba doplněk v podobě kamenných valounů.

Asi největší chybou při tvorbě vřesoviště je malá odvaha. Rozhodně se nebojte rozvlnit vřesovištní krajinku a střídat v ní větší kopce s údolím.

Vymodelujte si vlastní krajinku

Do vřesoviště patří dokonce i menší jezírka. Nemusíte se hned pouštět do velkých projektů, svou roli odvede i menší rašelinné jezírko, na jehož březích porostou venkovní masožravky.

Pokud usadíte vřesoviště do roviny, pořádně si ho neužijete. V barvitějším terénu totiž mnohem lépe vyniknou plošně vysazené vřesy a vřesovce.

V jejich případě ale nezapomínejte ani na to, že je vždy dobré vysazovat do větších ploch stejné odrůdy, dosáhnete tak mnohem lepšího kobercového efektu.

Kombinujte rostliny s výraznými květy, krásné podívané však dosáhnete i s rostlinami s výrazně zbarvenými výhony.

Kámen i kusy dřeva

Protože se vřesoviště přirozeně vyskytují v přímořských nebo podhorských oblastech, není v nich nouze o kámen. Zvolit můžete oblé valouny i kámen ostrohranný, vždy se ale snažte použít i větší kusy, ze kterých vytvořte přírodní skalku.

Mezi kameny můžete sem tam položit i zajímavý kus dřeva, dobrou volbou bude mírně ztrouchnivělý kmen jehličnatého stromu.

Bez péče to nepůjde

Každá krása něco stojí, a v případě vřesoviště to platí dvojnásob. Bez čeho se království vřesů neobejde a kdy se pustit do řezu?

Také vás překvapilo, že se vřesoviště neudrží dlouho v dobré kondici bez řezu? V tomto případě se jedná svým způsobem o řez tvarovací.

Tvarovaný koberec

Týkat se bude hlavně půdopokryvných rostlin, tedy vřesů, vřesovců a dabécií. Nenechte se ale zastrašit, řez je poměrně snadný.

Jeho termín navíc dobře odhadnete. Všeobecně platí, že se pustíte do tvarování po odkvětu daného druhu.

U vřesů a dabécií se tvarování provádí většinou brzy na jaře, u vřesovců až na konci jara nebo na začátku léta, tedy ještě před tím, než se na výhonech objeví první poupata.

Berte ovšem v úvahu, že se doba květu hlavně u vřesovce může značně lišit. Kromě jarních odrůd jsou k dostání i odrůdy kvetoucí v létě.

Důkladně zamulčováno

Povrch vřesoviště se neobejde bez mulče. Nejoblíbenějším materiálem je kůra jehličnanů.

Na mulčování ale použijte kůru s jemnou strukturou. Mulč je důležitý nejen k zachování vláhy v půdě, ale také snižuje riziko zaplevelení, ačkoli i tady sem tam nějaký plevel vyklíčí.

Kůrový mulč je nutné přibližně jednou za tři roky doplnit, rychle se totiž rozkládá a obohacuje půdu o humus. Rovnou ji také okyseluje, což je v tomto případě vítáno.

Jak je to se zálivkou?

Vřesy i vřesovce jsou ke krátkodobému suchu tolerantní. I v přírodě totiž rostou na vysychavých písčitých půdách s obsahem rašeliny.

Na zahradě jim ale v době sucha dopřejte zálivku, rozhodně poznáte rozdíl. Zálivka bude důležitá i u stálezelených keřů, které jsou náročnější na vodu než dřeviny opadavé.

U rododendronů, skimií i pierisů nezapomínejte na zalévání ani v zimě. I v tomto ročním období se z neopadavých listů odpařuje voda, kterou je potřeba doplnit. A jednou do roka jim nadělte také hnojivo.

Ne vždy se bude dařit

Sice to nezní úplně optimisticky, ale i s vřesovištěm to může občas být těžké. Pokud se některým rostlinám nedaří, zřejmě jste při výsadbě udělali nějakou chybu.

Za úhynem kyselomilných rostlin někdy bývá nedostatečné rozemnutí kořenového balu. Jakmile rostlinu vyjmete z květináče, opravdu důkladně narušte bal s kořeny.

U méně prokořeněných rostlin to zvládnete ručně, jinde si budete muset pomoci zahradnickou lopatkou nebo rýčem.

V hlavní roli rašelina

I šetření na rašelině se bohužel po několika letech ukáže. Rostliny nějakou dobu prospívají i v méně kyselé zemině, časem ale přestávají prorůstat do okolní půdy, takže neprospívají, slábnou a nakonec i hynou.

A jak je to správně? Například rododendrony jsou na množství rašeliny náročné, ve výsadbové jamce by tento kyselý substrát měl převažovat, i tak ho ale smíchejte s běžnou zahradní zeminou.

Vřesy a vřesovce se vysazují do zahradní zeminy obohacené rašelinou, v jejich případě tedy rašelina převažovat nemusí.

Řez je důležitý

Vřesy a vřesovce tvoří při pravidelném řezu po odkvětu hustý, sytě zelený porost. Pokud řez vynecháte, stanou se z nich jen řídké, rozkladité a nutno dodat nevzhledné rostliny.

Řez u nich proto považujte za naprostou nutnost, která je udrží v perfektní kondici.