Ta vůně mě uchvátila. Linula se po zahradě a budila ve mně krásné pocity. Když jsem si ty květiny přinesla domů, měla jsem divný sen.
Miluju květiny, kdybych měla zahradu, měla bych jich tam plno a rostly by si dle libosti. Určitě by to byla nejkrásnější zahrada v širokém okolí. Jenže domek se zahradou je celý život můj marný sen.
Dočkala jsem se jen malého balkonu v panelovém domě na sídlišti, kde mám truhlík s muškáty, a manžel si tam pěstuje rajčata. Když mě kamarádka pozvala k sobě na zahradu, neodmítla jsem. Mohla jsem se alespoň na chvíli kochat krásou květin, jejich vůní.
Plánovaly jsme si, že posedíme pod pergolou a dáme si lahvinku vína. Bylo léto, a tudíž dlouho vidět, v pět odpoledne jsem už seděla u ní a kochala se. Zahradu měla jako z pohádky!
Zvláštní sny
Jak jsem tak seděla v proutěném křesle, zavětřila jsem omamnou vůni. „To jsou moje pivoňky,“ řekla kamarádka hrdě. A hned mi je musela ukázat, aby se pochlubila. Když jsme se večer loučily, pár mi jich nastříhala do vázy.
Nesla jsem si tu krásnou, voňavou kytici domů a snad po každém desátém kroku se zastavila, abych si přivoněla. Doma ve váze se ještě více rozvoněly. Postavila jsem vázu do ložnice, abych se tou krásou kochala hned, jak se ráno probudím.
„To je takový smrad, ráno se neprobudíme,“ bručel manžel, ale nakonec usnul. Brzy jsem usnula jako špalek i já. Zdály se mi zvláštní sny. Barevné, výpravné, jako z hollywoodského filmu.
Jako bych se ocitla v legendárním filmu o Kleopatře s úchvatnou Liz Taylorovou. Procházela jsem se nádhernou zahradou, kde stály velké sochy s hlavou berana.
Velkou branou do zahrady vtrhl vůz tažený buvoly. Hnal se přímo na mě, kočíroval ho mladík. Stál na tom voze, v rukou držel otěže. Tak tak jsem uskočila.
Můj syn?
V té rychlosti jsem si ale všimla, že byl neuvěřitelně podobný mému synovi. Dívala jsem se za ním, jak mizí v prachu a pak tvrdě naráží do stěny paláce. Úlekem jsem se probudila a až do rána nemohla usnout.
Ráno jsem volala synovi, aby si dával při cestě do práce pozor, že jsem měla strašný sen. Syn se tomu jen smál, a manžel taky. Já ale byla celý den jako na trní, v práci jsem se nemohla na nic soustředit.
Stále voněly
Ve tři odpoledne zazvonil mobil a snacha mi s pláčem volala, že syn havaroval. Ležel v nemocnici. Všeho jsem nechala a běžela za ním. Večer jsem nemohla usnout. Když jsem zabrala až k ránu, pivoňky stále sladce voněly, přišel další sen.
Všude kolem byly bílé sloupy a u velkého kamenného stolu, na kterém leželo tělo mého syna, stál muž. Egyptský lékař. „Syn to zvládne,“ řekl mi. Probudila jsem se. Byla jsem v tu chvíli naprosto klidná, jako bych věděla, že sen nelže. A nelhal.
Až za několik dní, jsem se dočetla, že právě ve starém Egyptě patřila pivoňka mezi velmi ceněné květiny. Byla užívána k různým rituálům. A dokázala probouzet věštecké schopnosti, jak se u mě skutečně projevilo.
Marie (65), Klatovy
Úžasný článek! Květiny mají opravdu své kouzlo. Taky ráda relaxuji na zahradě mezi květinami, když mám možnost.
To je krásný příběh, Marie. Já taky miluju květiny a vždycky mě jejich vůně dokáže přenést do jiného světa!