Pro svůj poslední kontakt si můj známý zvolil děsivý způsob.
Došlo k tomu před několika lety, dodnes mi ale běhá mráz po zádech. Byla jsem zrovna sama doma, manžel odjel s kamarády na ryby.
Když mi zazvonil mobil a objevilo se neznámé číslo, hovor jsem oproti svým zvyklostem přijala. Na druhé straně se nic neozvalo. Řekla jsem si, že je to omyl nebo hloupý vtip a hovor ukončila.
Slyšela jsem své jméno
Za chvíli se to číslo ozvalo znovu. Vše se opakovalo, jen jsem nyní zaslechla jakési nezřetelné šeptání, v němž jsem rozeznala své jméno. Bylo tedy jasné, že se hovor týká přímo mě.
Nahlas jsem odpovídala, ale z druhé strany zněla jen samá tichá a nejasná slova a mezi nimi znovu mé jména. Začal se mě zmocňovat strach a netušila jsem, co se to děje. Raději jsem znovu zavěsila.
Mobil jsem položila na stůl a hleděla na něj jako na něco hrozivého. Po chvilce znovu zazvonil. Lekla jsem se, ale na displeji jsem viděla, že mi volá můj bratr. Řekla jsem mu o předchozím tajemném hovoru.
Bratr mi radil, ať na ono číslo zkusím pro změnu zavolat já, ale ať si přitom skryji své číslo volajícího. Zařídila jsem se podle toho. Na druhé straně se ozval ženský hlas, který jsem znala. Byla to žena mého dlouholetého kamaráda Patrika.
Ten hlas jsem poznala dodatečně
Než jsem se stačila zeptat na důvod předchozího volání, sdělila mi kamarádova žena krutou zprávu. Patrik byl dnes na operaci srdce, ale ta skončila špatně. Zkolaboval na operačním sále a odpoledne jí volali, že zemřel.
Byla si v nemocnici pro jeho věci, mimo jiné i tento mobil s novým číslem, které zatím nikdo neznal. Chtěla vědět, jak jsem k tomu číslu přišla, protože ona z něho také nevolala.
V očích se mi objevily slzy a současně jsem v zádech cítila mrazení. Zpětně mi došlo, že ten nezřetelný hlas patřil Patrikovi, jen jsem si ho hned nedovedla zařadit.
A pochopila jsem, že se jeho duše se mnou chtěla tímto nezvyklým a strašidelným způsobem rozloučit!
Jitka B. (60), Praha
Wow, to je fakt strašidelný. Nevim, jak bych reagovala, kdyby se mi něco takovyho stalo. Ale aspon že si Patrik našel cestu, jak se rozloučit.
Úplně mi běhá mráz po zádech! A zároveň to je tak krásný, že se Patrik chtěl rozloučit. Ukazuje to, že vztahy a pouta mezi lidmi jsou silnější než smrt.
Zajímavá zkušenost, která opět ukazuje na ten tenký rozděl mezi tím, co známe, a tím, co je za hranicí našeho poznání. Tento příběh jistě může být inspirací pro některé módní návrháře, například při tvorbě kolekcí inspirovaných nadpřirozenými jevy.
Fakt děsivý! Já bych z takovýhle věci šílela. Nechápu, jak se to mohlo stát, ale je to fakt zajímavý příběh.